Lukáš KovandaTo zaměstnavatele ekonomika potrápí déle. I nadále – a ještě palčivěji – se totiž budou potýkat s nedostatkem vhodných pracovníků. Pociťují jej už dnes. Zvláště tíživě v oblastech průmyslových zón, kde míra nezaměstnanosti vykazuje historická minima.
„Nejsou lidi, nestíháme,“ signalizuje suchá statistika. V tuzemském zpracovatelském průmyslu aktuálně narostl objem nedodělků nejvýrazněji za posledních bezmála šest let. Za nedodělky může překotný růst nových zakázek, který naráží na nedostatečnou kapacitu k jejich realizaci. Trh práce je jednoduše přehřátý. Proto také nepoleví tlak na růst mezd. Ty příští rok nominálně porostou jen nepatrně pomaleji než letos, opět tempem přes pět procent. A možná více, než si dnes myslíme.
Jednotkové mzdové náklady čili průměrný podíl mezd na vytvářené hodnotě rostly v ČR už loni v přepočtu na zaměstnané osoby znatelně nadprůměrně: zatímco průměr zemí OECD činil meziročně 1,9 procenta, a průměr zemí eurozóny dokonce jen 0,9 procenta, u nás to bylo 3,4 procenta. Čili růst mezd nás v rámci srovnatelných ekonomik připravuje o konkurenceschopnost.
Více si přečtěte na webu E15.cz.
