Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Privatizace, nebo kouřová clona? Komentář Lukáše Kovandy

Privatizace, nebo kouřová clona? Komentář Lukáše Kovandy

Českou republiku zřejmě další vlna privatizace hned tak nečeká. Vláda zamítla strategii ministerstva financí, která usiluje o prodej podílů v podnicích a firmách, kde stát drží méně než deset procent. Přitom se to nezdá jako špatný nápad. Zvláště ve státě, kde – jeden bizarní příklad za všechny – ministerstvo vnitra provozuje svou vlastní cukrárnu.

Stát je neefektivní vlastník. Alespoň tedy v zemích střední a východní Evropy. A česká vláda kontroluje zhruba 15 procent kapitálu podnikové sféry, což ji v rámci EU řadí spíše mezi větší vlastníky. Nepřekvapí, že dalšími většími vlastníky jsou v rámci EU prakticky výlučně státy bývalého východního bloku – vedle Česka také Pobaltí, Maďarsko a Slovinsko.

V nových členských zemích unie je přitom profitabilita podniků se státní účastí citelně nižší než ziskovost soukromých firem, zvláště pak v průmyslových odvětvích. Zaměříme-li se na Bulharsko, Českou republiku, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko, bylo v letech 2004 až 2013 jedinou výjimkou z tohoto pravidla Slovensko v roce 2009.

Tehdy se u našich východních sousedů ziskovost ve státní i soukromé sféře vzácně srovnala kvůli propadu zisků soukromé sféry během vrcholící finanční krize. Mimochodem nůžky v profitabilitě mezi státními a soukromými podniky se v regionu střední a východní Evropy pod tíhou krize a jejích důsledků v uplynulých letech celkově přivřely a zůstává otázkou, zda je slovenský případ naprostou anomálií, nebo předznamenáním určitého trendu stírání rozdílu ve výkonnosti státní a soukromé sféry. To ukáže čas.

I tak je však nápad ministerstva financí na privatizaci menšinových státních podílů dobrý. Potenciálně může vynést desítky miliard korun. Veřejným financím by to svědčilo. Ačkoli výnosy z privatizace nemohou samy o sobě přispívat k fiskální konsolidaci, související redukce celkového zadlužení snižuje náklady na obsluhu dluhu, a tím přispívá k fiskální udržitelnosti.

Privatizace menšinových státních podílů v rozličných společnostech by ale měla opravdový smysl jen tehdy, nebude-li falešným liberalizačním gestem. Jakousi kouřovou clonou, jíž se ministerstvo financí bude snažit jen překrýt skutečnost, že v oblasti svých zásadních majetkových účastí chystá naopak centralizaci a utužení poměrů. Ani takovými úvahami se úřad Andreje Babiše netají. Mohou být kontraproduktivní.

Jak totiž shledává například empirický výzkum zaměřující se na společnosti poskytující veřejné služby, podniky s menšinovým vlastnictvím státu dosahují lepších výsledků v oblasti nákladové hospodárnosti než podniky s většinovou státní účastí. Potvrzuje se, že celospolečensky žádoucí může být přechod z většinového na menšinové státní vlastnictví, nikoli další utužování státní moci v podnikové sféře. Méně je zkrátka opět více. Kéž tak uvažují i v Letenské ulici.

DALŠÍ EKONOMICKÉ KOMENTÁŘE NAJDETE NA E15.CZ

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek