Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rozhodnutí Trumpa zastavit muslimskou migraci vyvolá ještě větší tlak uprchlíků na EU. Komentář Viliama Bucherta

Rozhodnutí Trumpa zastavit muslimskou migraci vyvolá ještě větší tlak uprchlíků na EU. Komentář Viliama Bucherta

Diplomacie v některých evropských zemích vyhlásily o víkendu poplach. Některá páteční rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou mít vážný dopad na země Evropské unie. Jedná se o Trumpovu stopku pro migranty z některých muslimských zemí a paradoxně také rozkaz vydaný americké armádě, aby do 30 dní připravila plán na definitivní a rychlou porážku zločinného Islámského státu v Iráku a Sýrii.

Když se podíváme na země, kterým Trump zatím dočasně (v případě Sýrie se hovoří o úplném přerušení) zastavil vydávání víz a příjezd do USA, vidíme, že se hodně kryje se státy, které „exportují“ nejvíce migrantů do Evropy. Amerika zakázala na 120 dní příjezd lidí ze Sýrie, Iráku, Íránu, Somálska, Jemenu, Súdánu a Libye. A z prvních pěti vyjmenovaných zemí přichází v posledních třech letech velká část migrantů hlavně do Evropské unie. Tento tlak se logicky po amerických restrikcích může ještě zvýšit, protože Kanada, která bude nadále uprchlíky z rozvrácených zemí přijímat, všechny pobrat nemůže a ani nechce.

Naopak skoro všechny evropské státy (dnes už i Německo, Rakousko a Švédsko) chtějí migraci více regulovat. K tomu v daleko větší míře přikročí rychle i Velká Británie, která EU opouští, a Brusel už na ni nemůže v tomto směru tlačit. Jenže v Africe a Asii jsou v pohybu miliony lidí, kteří míří do ciziny. A jinam než do Evropy jejich cesty vést v podstatě nemohou. Navíc se dá předpokládat, že Trumpova administrativa s omezováním migrace z muslimských států i Mexika neskončila pátečními výnosy. Podle dostupných informací se zákazy a omezení mají celkem týkat 35 států světa. I to vytvoří v případě asijských a afrických zemí větší tlak na Evropu.

Paradoxně se Evropa může obávat i toho, po čem hlasitě léta volá. Politici, včetně těch českých, neustále opakují, že problém migrace je nutné primárně řešit v zemích původu. To je pravda. Povede to ale kvůli koordinaci vojenských úderů nutně k větší spolupráci USA a Ruska v Sýrii. Evropa totiž nemá kromě Británie a Francie žádné vojenské schopnosti a kapacity, aby situaci na Blízkém východě sama řešila. Opětovné sbližování Ruska a Ameriky ale mnoha Evropanům vadí, bojí se, že v rámci toho bude odložena stranou otázka Ukrajiny a Washington zatlačí na zrušení sankcí proti Rusku.

Donald Trump také v pátek podepsal rozkaz, který ukládá velení americké armády připravit do 30 dnů plán na rozhodný úder proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Trump o tom hovoří už rok, a jak vidíme z jeho prvních kroků, nebude v tomto případě váhat s nasazením větší síly, jak to nesmyslně dělal Barack Obama. Je to zcela správný a logický krok, ale ve válečných muslimských zemích se dnes pohybují tisíce džihádistů, kteří mají evropské pasy.

Podle tajných služeb pád sídel Islámského státu (irácký Mosul a syrská Rakka) přinutí některé radikální islamisty k přesunu do jiných zemí (hovoří se třeba o Libyi), nebo k dočasnému či trvalému návratu do Evropy. To je z bezpečnostního hlediska velmi nebezpečné, protože podobně zradikalizovaní lidé se mohou dopouštět teroristických činů. Zcela jim zabránit v návratu domů zákony v EU neumožňují. Přitom o některých z džihádistů se vůbec neví, kde a za koho bojují. Mohou se proto vrátit bez pozornosti a dohledu policie a tajných služeb.

Jednou z možností, jak se dalším budoucím problémům vyhnout, je zcela změnit celoevropské zákony o migraci i předpisy v jednotlivých zemích EU. Jenže to může být dlouhý proces.

DALŠÍ AUTOROVY KOMENTÁŘE NAJDETE NA REFLEX.CZ

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek