Sorry jako, já musím platit daně a papaláš Babiš ne? Komentář Jiřího X. Doležala

Jiří X.

Největším problémem současných i minulých patálií ministra Andreje Babiše je beznadějná demoralizace celého národa. Opět, jako za bolševika, se společnost dělí na my — ti, kteří musí dodržovat zákony a platit daně — a na papaláše ministra financí, jenž danit nemusí.

Jsem v určitých věcech perverzní a rigidní. Takže — i když to nerad přiznávám veřejně — jsem vždycky rád, že mám zaplacené daně. Každý měsíc na výplatní pásce zkoumám, kolik jsem Babišovi musel na daních poslat, samozřejmě mě to štve, ale chápu to jako nutnost pro člověka žijícího v civilizaci. Podobně to je, když mi paní účetní zpracuje mé (nevelké) roční příjmy mimo Reflex a já platím v březnu ještě z těch přivýdělků.

A když mám daně zaplacené a vztek, že jsem si za ty peníze nemohl koupit trilobita, vyprchá, jsem v podstatě rád, že mám splněné povinnosti, že nejsem žádný darmožrout a že mám právo nadávat na kvalitu silnic, protože za ty prachy, co jim posíláme, by stát měl mít celoplošně hlaďoučký asfalt na všech silnicích všech tříd. Placení daní je výraz spoluúčasti na dění polis, obce — či státu. Takže je beru jako bolestivou nepříjemnost, ale v podstatě je akceptuji.

„Sorry jako, spletl jsem se." Výběr nejostřejších reakcí politiků k policejní reformě

sinfin.digital