KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Expremiér změnil názor na imunitu. V emotivním dopise, který zaslal všem poslancům, je vyzývá, aby si jeho vydání k trestnímu stíhání dobře rozmysleli. Na co naráží? Bojí se snad „pomsty vítězů“? Nebo sám manipuloval a brzdil svou kauzu, a když už nemá moc, bojí se odsouzení? Či ve vládě zjistil, jak to na státním zastupitelství chodí a že politik se u nás spravedlnosti nedočká? Samé znepokojivé otázky.
Andrej Babiš svou žádostí vzbudil všeobecný posměch. Ostatně není to poprvé, kdy se snaží prezentovat jako oběť, naopak jde o základ jeho marketingové strategie. Není divu, že ten, kdo v jednom kuse křičí – „je to kampaň!“, „polistopadový politický kartel!“ nebo „chtějí mě odstranit z politiky!“ – nebudí se svou novou stížností důvěru. Přesto bychom neměli vše přejít mávnutím rukou. Proč? Protože obětí honu na čarodějnice se za patnáct let stala řada nevinných politiků. Je třeba s touto hanebnou praxí skoncovat.
Po pravdě, kdybych si měl nuceně vybrat, zda věřím Andreji Babišovi, nebo státnímu zastupitelství, bylo by to pro mě neřešitelné dilema a být robot, zničilo by to můj pozitronový mozek. Byl jsem svědkem příliš mnoha trestních stíhání politiků, kteří nic neprovedli, řada z nich se týkala lidí, jež jsem osobně znal a nepřeji nikomu, aby se stal dalším cílem zvůle represivního aparátu. Je jistou ironií, že řádění mocichtivých žalobců odnesla nejvíc ODS, ANO z něj těžilo – a nyní se občanští demokraté vrátili do vlády a Babiš je v opozici.
Vrcholem svévole zdivočelých orlů práva se stal prokurátorský puč proti demokratické moci. Právě jeho důsledky vynesly k moci majitele Agrofertu. Máme ten dopis brát tak, že Babiš v tom měl tenkrát prsty, jak mnozí říkali a nyní se bojí odplaty? Faktem je, že on a prezident Zeman byli hlavními beneficienty násilné změny vlády. Ani tohle podezření však nemůže být důvodem, abychom mu přáli stejný osud, jaký stihl Petra Nečase. Jedna křivda se nenapraví jinou křivdou. Chtějme pro Babiše spravedlivý proces.
