Studenti vyšli do ulic. Teď ještě aby vyšli k volbám. Komentář Petra Holce

Petr Holec

Ve čtvrtek uspořádali studenti vysokých i středních škol demonstrativní stávku, oficiálně nazvanou Vyjdi ven. Byl to mejdan, jak má být. Jel jsem s nimi v centru Prahy náhodou tramvají a hned měli můj hlas: už v poledne nejvíc ze všeho řešili, kam jít na pivo. Což je samozřejmě vždycky mnohem edukativnější než sedět ve škole. V hospodě tradičně vznikají nejlepší politické ideje.

Ale jinak? Ano, vím - studentské demonstrace u nás mají zvláštní symboliku. Sedmnáctého listopadu 1989 studenti taky jen tak vyšli ven – a za pár týdnů seděl na Pražském hradě místo Gustáva Husáka Václav Havel. Mezitím ale ještě dostali pendrekem. Tentokrát studenti vyšli ven, protože prý nesouhlasí s přístupem nejvyšších politiků k ústavě. Proč ne, naši prezidenti si ji rádi vykládají po svém. Už je z toho hezká česká tradice.

Možná by ale studenti měli spíš nesouhlasit s přístupem ústavy k nejvyšším politikům. Ohledně klíčových věcí je totiž tak vágní, že konkrétnější bývají i bruselská ranní komuniké, která nemají nikoho moc urazit. Její autoři své dílo rádi brání tím, že v něm schválně nechali místo pro fantazii politiků – i to je prý demokracie. Evidentně neznají fantazie politiků, které vždy spolehlivě trumfnou i nejhorší sci-fi. Ostatně jak říká poslanec ODS Marek Benda - jakmile vidí v nějakém zákonu sebemenší dírku, hned ji ochotně zaplní svou vlastní fantazií.

„Když je to neúnosné, nezbývá, než vyjít do ulic,“ aneb Jak se pod Churchillem stávkovalo kvůli tandemu Zeman-Babiš

sinfin.digital