Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úniky ze spisů jako přebor ve svalování viny: můžou za ně vždy „ti druzí“. Komentář M. Žižkové

Čtyřicet čtyři hodin práce, dvacet šest svědků od ministrů, přes novináře až po špičky policie nebo státního zastupitelství a víc než sedm set stránek dokumentů. Tak vyjádřila kvantitativně svou činnost sněmovní komise šetřící úniky ze spisů. Zajímavější jsou ovšem návrhy, které na základě svého pátrání doporučuje. Poslanci je včera jasně schválili. Přísnější dohled by tak nad sebou měli mít státní zástupci, které by měl prověřovat zvláštní útvar na Nejvyšším státním zastupitelství, nebo třeba novináři. Orgány v trestním řízení by musely zaznamenávat veškeré kontakty s médii. Potíž je ovšem v tom, že sami strůjci těchto pravidel – poslanci – nejsou vůči únikům imunní. V až absurdní míře se to ukázalo, když jejich komise finišovala práci, zatímco média žila žádostí o vydání Andreje Babiše, která unikla zřejmě ze sněmovny.

Když komise na začátku léta vznikala, hlavní cíl zájmu byly jasný: šéf hnutí Andrej Babiš a bývalý novinář MF DNES Marek Přibil. Do čela komise se postavil Martin Plíšek (TOP 09), poslanec strany, pro niž je boj s Babišem téměř ústředním tématem. Už na začátku mluvil o tom, že doba, kterou má komise na práci vyměřenou, je krátká. A zopakoval to i při představování závěrečné zprávy ve sněmovně. Přesto chtěli členové komise vypátrat nejslabší místo kolečka obviněný – advokát – policie - státní zastupitelství.

Podle změn, které poslanci včera schválili, jsou Achillovou patou neoblíbení státní zástupci. A hned v těsném sledu za nimi třeba policisté, kteří odchází pracovat do soukromých agentur. Větší díl zodpovědnosti by měli nést i novináři. Vlastně všichni kromě poslanců samotných...

Podle závěrečné zprávy poslanců úniků ze spisů v posledních letech přibývá. Motivace bývá ale stále stejná: peníze, nebo prosazování něčích zájmů – ať už ekonomických, nebo politických. O tom posledním ví zákonodárci své.

Shodou okolností se právě v době práce sněmovní komise rozjela další kapitola kauzy Čapí hnízdo, když k poslancům doputovala žádost o vydání šéfa ANO Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Už členové mandátového a imunitního výboru, kteří měli poslancům doporučit, jak o exministrovi rozhodovat, se ale důvěry nedočkali. Krajské policejní ředitelství v Praze zamítlo jejich žádost o kopii spisu. Mohli do něj jen nahlédnout.

Smysl byl zřejmý – zamezit ventilování citlivých informací mimo policejní kanceláře. I tak se ale informace ohledně kauzy do médií dostaly. Už v polovině srpna se v médiích rozčiloval poslanec hnutí ANO Radek Vondráček, který byl rovněž členem komise, že by na pořad dne mělo přijít i vyšetřování toho, jak se podrobnosti ze žádosti o vydání dostaly na veřejnost. Dva dny před jednáním sněmovny o Babišovi a Faltýnkovi se v médiích objevila žádost celá.

Nejde ovšem jen o pikantnosti ohledně kauzy Čapí hnízdo. Obvinění z vynášení informací by mohla čelit i samotná komise, která vyšetřovala jejich únik. Jak informoval deník MF DNES, bývalý náměstek Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušan Brunclík, jehož komise také vyslechla, podal o víkendu trestní oznámení. Informace, které poslancům řekl, se podle něj totiž dostaly k novinářům. Plíšek odmítl, že by putovaly z komise. Případ ale znovu ukazuje, že jde v zásadě o lidi a jejich motivaci informace pouštět ven.

Na závěr je tu ještě jeden důležitý fakt. Kabinet se doporučeními poslanců řídit může, ale nemusí. Navíc, jak už podotkl i premiér Bohuslav Sobotka, jde o úkoly pro příští vládu. Ta jeho už žádné změny zákonů připravovat nebude. Jaké bude složení kabinetu po říjnových volbách a tedy i ochota se doporučeními řídit, je otázkou.

Bez překvapení si navrhovaná opatření nezískala oblibu ani u zainteresovaných stran. Například Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se už dříve ohradil proti tomu, že by za úniky z trestních spisů byli odpovědní žalobci.

Na začátku fungování komise byla v sázce možnost, že poslanci na konci svého pátrání podají trestní oznámení. K tomu ale nakonec nedošlo. Jak uvedl Plíšek v rozhovoru pro INFO.CZ, všechny kauzy, které komise řešila, šetří policie, takže by to prý bylo kontraproduktivní. Komise tedy pracovala, úniky pokračovaly stejně jako prohlubování nedůvěry mezi jednotlivými složkami celého řetězce a doporučení vyšumí.

Nakonec tak stejně zůstává jen klíčová otázka, která nejvíce zajímá poslance, novináře i veřejnost: kdo je „Julius Šuman“, který nahrávky Babiše s Přibilem zveřejnil a přispěl tak k odstartování práce celé komise?

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek