Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začlenění romské menšiny. Dá se předplatit rovnoprávnost? Glosa Marka Stoniše

Začlenění romské menšiny. Dá se předplatit rovnoprávnost? Glosa Marka Stoniše

Vyprávěla mi milá, chytrá a obětavá paní učitelka ve výslužbě o dávných dobách, kdy učila v malém městě na severní Moravě ve zvláštní škole (tehdy se tomu tak ještě mohlo říkat). „Všechny cikánské děti ve třídě měly rodiče, z nichž aspoň jeden pracoval. Dělali většinou manuální práci, jejich pracovní morálka byla někdy všelijaká, ale do práce chodili. Dnešní děti, vnuci a pravnuci těch dětí, které jsem učila, nemají v rodinách vůbec nikoho, kdo by do práce chodil. A připadá jim to normální. Taky pracovat nebudou.

Přemýšlím, čím to je. Naše xenofobní, nenávistná a uzavřená společnost investovala během posledního čtvrtstoletí do podpory romské menšiny a do nejrůznějších typů sociálních dávek (děti, jídlo, bydlení, školy atd.) desítky, možná stovky miliard korun. Těžko měřit, kolik přesně, protože romské a neromské statistiky se kvůli politické korektnosti samozřejmě vést nesmějí. A teď se tedy zkusme zeptat, jaký je výsledek těchto veřejných podpor.

Pozorujeme kolem sebe nějaký zárodek povstávající romské intelektuální elity? Obohatili nějakým zásadním způsobem romští vzdělanci českou společnost o nový pohled na naši národní identitu, případně na naše staleté vzájemné soužití? Ne?

Mají mladí Romové ctižádost prosadit se na konkurenčním trhu práce hodnotou nebo vlastností, kterou zbytek společnosti neoplývá? Ne?

Skončila neblahá praxe, kdy větší množství romských spoluobčanů, koncentrovaných v daném místě, snižuje hodnotu přilehlých nemovitostí? Ne?

Více si přečtěte na webu Reflex.cz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek