Začlenění romské menšiny. Dá se předplatit rovnoprávnost? Glosa Marka Stoniše

Marek Stoniš

Vyprávěla mi milá, chytrá a obětavá paní učitelka ve výslužbě o dávných dobách, kdy učila v malém městě na severní Moravě ve zvláštní škole (tehdy se tomu tak ještě mohlo říkat). „Všechny cikánské děti ve třídě měly rodiče, z nichž aspoň jeden pracoval. Dělali většinou manuální práci, jejich pracovní morálka byla někdy všelijaká, ale do práce chodili. Dnešní děti, vnuci a pravnuci těch dětí, které jsem učila, nemají v rodinách vůbec nikoho, kdo by do práce chodil. A připadá jim to normální. Taky pracovat nebudou.

Přemýšlím, čím to je. Naše xenofobní, nenávistná a uzavřená společnost investovala během posledního čtvrtstoletí do podpory romské menšiny a do nejrůznějších typů sociálních dávek (děti, jídlo, bydlení, školy atd.) desítky, možná stovky miliard korun. Těžko měřit, kolik přesně, protože romské a neromské statistiky se kvůli politické korektnosti samozřejmě vést nesmějí. A teď se tedy zkusme zeptat, jaký je výsledek těchto veřejných podpor.

sinfin.digital