Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman a Babiš hvězdami televizní servility. U Oprah Soukupa. Komentář Zdeňka Šarapatky

Zeman a Babiš hvězdami televizní servility. U Oprah Soukupa. Komentář Zdeňka Šarapatky

Republika trhá rekordy. Už zase. Vedle ruského vazala na Pražském hradě se tu chápe moci premiér, obviněný z trestného činu. Nešlo přitom o zlaté pero nebo hodinky s vodotryskem. Ale o podvod za padesát milionů. Kradou všichni, usoudilo přesto půl druhého milionu voličů, kteří hnutí ANO zvolili. Dalších šest a půl milionu, které přišly také k urnám, teď jenom zírá. Část si přála vládu nácka a část vládu komunisty. A zbytek demokracii a svobodu, ty tu teď budou mít utrum. Všichni dohromady si pak užijí vládu oligarchy navrch bez důvěry. Možná na roky. Až zprivatizuje zemi jako svoji firmu, začneme tu zase od nuly. Budovat a bořit, to je naše. Už zítra jménem Babiše a Zemana. 

Nová vláda by se měla v Lánech klanět památníku tatíčka Masaryka, radil včera prezident Zeman Babišovi při jmenování premiérem. Prý je to zvyklost. Najednou! I Ústavu má totiž prezident za zvyklost, ale idiotskou. Sází přitom na mizernou paměť lidu, od kterého chce zase volební hlasy. Názory totiž mění vždy podle místa a výhodné situace. A mít dvě tváře má za svůj majstrštyk. Když je v Rusku, je tam za Husáka a doma za Masaryka. Jednou je Jekyll a podruhé Hyde. „A dá-li Bůh, budu se na vás ještě chvíli dívat, jak to tady vedete“, napsal prý v politické závěti prezident Masaryk. Teď se obrací v hrobě, vidí i to, co nechtěl. Nad hrobem mu bude stát vláda estébáka bez důvěry parlamentu po boku s idolem místních rusofilů a českým pohůnkem Putina. 

Ignorujte komentátory, jsou jen samá závist k úspěchu, radil ještě Zeman místo státnického projevu. Médií, která mu netleskají, je víc plný než celé politiky, od hlavy až k palci. Dráždí ho jejich nepoddajnost, nestraní totiž hradnímu populismu a zálibě v Rusku. Stará pýcha navíc mrzačí Zemanův úsudek. Zapomněl, že každý tlak budí protitlak. Nevadí mu pak jen ta média, která jsou doma na blacklistu tajných služeb a ministerstva vnitra. Ta mu za palbu do oponentů, kteří odmítají jeho rusko-čínské spády, ještě olíznou ruku. Kdo viděl televizní besídku u Soukupů, ví o čem je řeč. Na Barrandově totiž hostoval exkrement úlisnosti a arogance s komparsem Zemanových milců. Dokonce i s mávátky. Jen oponenti nikde. Mluvčí Hradu Ovčáček a majitel televize, mezi fajnšmekry politických debat známý jako Oprah Soukup, se tu rozšoupli až za hranice, kde má stát na stráži Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 

Že je vůbec možné zaplevelit televizní éter tak čirou prokremelskou propagandou a zbabělými útoky na adresu Zemanových odpůrců a protikandidátů mimo jakékoliv regule, aniž by se vůbec mohli bránit na místě, by mělo vysílací radu hned zvednout ze židlí. Pokud ne, zůstává zas jen vzornou služkou politiky v očekávání Zemanova vítězství. Že vedle urážek došlo na Barrandově i na nástěnku, kam mezi „prospěšné pro lidi“ Ovčáček se Soukupem umístili ausgerechnet fotografie Vladimira Putina a Miloše Zemana, je v éře protiruských sankcí a skandálních odhalení ruské manipulace volbami v Evropě a nejspíš i v Americe jen vrcholem tuzemské kolaborace. I prezident Masaryk skončil na Soukupově tabuli prospěšných (sic!) až pod Zemanem. A na místě hanby, v oddíle neprospěšných, skončil – světe div se - Jiří Drahoš a Michal Horáček. Účel tu světí prostředky. Ovce, které mají Zemana za pastýře českého národa, tam pobekávaly nad tou spouští blahem. Kdo koho vlastně pase, přitom nedomýšlí. Cítí se být přece pěstí Hradu, coby Zemanovy milice. 

Že se po Miloši Zemanovi a frustrovaném Ovčáčkovi dočkáme na barrandovském vršku repete prezidentské servility i k premiéru Babišovi, je už víc než jisté. Intelekt boxera, který došel od ran do mozkovny až k soukromým miliardám a svůj obraz ve vlastní televizi i zdánlivý vliv na mocné státu teď zbožňuje víc, než fair play a elementární cit pro hranici únosnosti, zaručí Babišovi Soukupovu mediální selanku. Ovladač by tu sice možná ušetřil nejeden žaludek u televizních obrazovek, v ničem ale nepomůže budoucnosti republiky. Tlak na vysílací radu, aby konala podle zákona a zakročila proti předvolební manipulaci a očividné sprostotě naopak ano. Padni komu padni bývalo motto Miloše Zemana v dobách, kdy chtěl v zemi čisté ruce. Dnes si na hygienu zjevně nepotrpí, jeho prezidentská kampaň páchne na sto honů. Někdo to rád špinavé.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek