Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanova divná parta: konfident i kardinál, který má extra žaludek. Komentář Zdeňka Šarapatky

Zemanova divná parta: konfident i kardinál, který má extra žaludek. Komentář Zdeňka Šarapatky

Divná parta. Jinak pojmenovat sešlost, která si přišla zajuchat do zahrad Pražského hradu na padesátiny kancléře Mynáře, skoro nelze. Na milce prezidenta, který sice nemá předepsanou bezpečnostní prověrku, v Moskvě jej mají za osvědčeného kádra a z Hradu si udělal rodinnou rezidenci i bufet pro zájezdy z Osvětiman, se stála obzvlášť bizarní fronta. V gratulacích Mynářovi se tu mohly přetrhnout postavy, které by si při špetce soudnosti nikdy nepodaly ruku. Náramně se tu tak mohl družit někdejší práskač muzikantů s kardinálem, který (sic!) „seděl“ s Václavem Havlem. Žádné překvapení, překypovat vstřícností nad pozvánkou papalášů, kteří ještě včera plivali na rakev Dukova předchůdce Miloslav Vlka, totiž vyžaduje taky extra žaludek. A český katolický primas tráví dobře. Rozuměli si tu ovšem i senátor a bývalý tajemník komunistické partaje s hlavounem Českého olympijského výboru, kde se tak pěkně mluví o fair play. Nebo sezónní ministr průmyslu s českým titánem Lukoilu či s kdovíkým ještě. Vstupenkou tu byly, světe div se, zásluhy o Zemana.

Že bude kolem jeho politbyra tlačenice o přízeň v naději, že na Hradě bude dalších pět let permanentní mejdan, se dalo čekat. Plkat u panoráma Prahy o čínském byznysu s ruským kaviárem v ústech tam patří k bontonu stejně, jako pozvánka bafuňářům od čínského Tvrdíka až po ČEZ a advokáty z kanceláří alá Tonda Blaník. Včas naslinit prst a rozpoznat východní vítr je tu pak základním testem integrity. Čím se ale zasloužil o Zemana a Mynáře pozvaný sexuolog Uzel, bude nejspíš lékařským tajemstvím. O zduřelý palec hlavy státu ale určitě nešlo. I Kaťuša tu prý zazněla; pozvánku totiž dostala i přední hradní popstar a příležitostný kandidát SPO Hůlka. Jestli přišla Bohdalka se doteď neví, šetří prý síly na Drahoše i na Horáčka.

Jakkoliv by nám mohly být manýry Zemanova fraucimoru v čase do prezidentských voleb lhostejné, problémem tu začíná být naše rezistence. Čím víc uvykáme papalášské aroganci kolem prezidentského úřadu, tím méně ostychu tam totiž mají. A jejich chuť testovat občanskou poslušnost zatím utěšeně roste. Ramena tu na nás proto dělají už i vyslovení nýmandi. Pomineme-li tyátry nebohého Ovčáčka, které budou spíš, než cokoliv jiného, jen výsledkem prohry s vlastní identitou, šokuje tu hned další drzost. O funkci výš. Zažitým výrazivem normalizačního tajemníka strany teď ostouzí slušného předsedu vlády chlápek, který se na Info.cz zalyká obdivem k Zemanovým sprosťárnám a z demokracie má očividně osypky. V rozhovoru s Pavlem Štruncem tu hartusí nad vyhazovem Andreje Babiše ze Sobotkovy vlády a na prezidentovu „svini“ kýve jako o život. O zveřejněných záznamech s plány exministra financí na mediální skandalizaci koaličních partnerů skrze svoji MAFRU samozřejmě nikde ani slovo.

Zvyk je prý železná košile, stařeckým blbinám, které teď zní z Hradu, tleskal prý šéf Strany práv občanů ochotně i za Husáka. Jinde si na stejný metr ovšem zas tak nepotrpí. Absenci senátora Čuby, kterému ausgerechnet šéfuje v pitoreskním senátorském mikroklubu a kde jej za plný plat po devět měsíců ani neviděli, má jindy hubatý Veleba zjevně za pohodu. Paradoxně tak dává za pravdu svému hradnímu guru: horní parlamentní komora s takovými týpky by byla pro občana víc než drahým špásem. Mírný pokrok tu přesto je. Na hradní jubilea už Veleba se svým tajemníkem Musilem nepeče dorty z uzeného. Lidovost za hradbami už zjevně nefrčí, lže se o ní jen do podhradí.

Na Zemanova Velebu je tu teď moc svobody. Cizího, než vlastního slova. Coby předlistopadový ředitel kolchozu totiž ví, o čem mluví. A není sám. Zjevně protivná je i dalšímu Zemanově oblíbenci, šéfovi Českých bojovníků za svobodu Jaroslavu Vodičkovi. Někdejší konfident Veřejné bezpečnosti a prezidentův zarytý fanoušek ji má evidentně plné zuby. Své o tom vědí v České televizi, když se zajímali o tamní milióny ze státního rozpočtu nebo Vodičkovo služební auto . Na svobodu slova a vůbec myšlenek proto dojeli ve svazu bojovníků opravdoví hrdinové, kteří se tu za nás kdysi rvali. Na život a na smrt. Nechtěli tančit s politiky jako Vodička a tak se poroučeli. Jeho okázalá uniforma opentlená metály, která tolik připomíná sovětského maršála, ale na hradní trachtaci k vidění nebyla. Jestli sem vpochodovala zadním vchodem nebo sbírá v ulicích podpisy pro Zemanovu kandidaturu, není jisté. Povýšení na generála ji beztak nemine, ještě z rukou hradní ikony. Za chrabrý boj o návrat ke starým pořádkům a za návrat k jistotám bez svobod. Hned po boku Veleby a s divnou partou v patách. Na východní frontě se zase šturmuje. A na západní pořád klid…

Autor je komentátor Info.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek