Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Jiří Drahoš. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Jiří Drahoš. Komentář Petra Holce

„Nezvítězili jsme, ale neprohráli jsme.“ „Jdeme dál.“ „Slibuji vám, že tuto energii a naději ponesu dále, neodcházím z veřejného života.“ „Rozhodně se nikam nechystám utíkat zadním vchodem.“ Všechny tyhle tajemné výroky patří Jiřímu Drahošovi, který prohrál prezidentskou volbu s Milošem Zemanem. Tedy, můžu-li mu tímto jedním slovem ulehčit od jeho zmatení ohledně vítězství a prohry.

Václav Klaus by to možná nazval nevítězství, pro normální lidi ale zůstává i těsná prohra prohrou. Tečka. Samozřejmě chápu, že teď Drahoš vidí někde v dáli hořet svou politickou pochodeň. Posledního tři čtvrtě roku si užíval takový zájem veřejnosti, jaký coby vědec nezažil celý život. Mnozí do něj vkládali vlastní naděje, což vždy nebezpečně povznáší. Dost lidí do něj taky vložilo nemalé peníze, a i když nejsou nejchudší, i oni je neradi rozhazují.

Není proto snadné najednou skončit a vrátit se do veřejného zapomnění. Politika je jako droga a drogy nám dávají hezké iluze, proto je máme tak rádi. A iluzi o sobě teď evidentně propadl i Drahoš. Matematicky v druhém kole sice se Zemanem prohrál o 150 000 hlasů, když ho celkem volilo 2,7 milionu lidí. Číselně svedl důstojný souboj. Neměl by se tím ale moc opíjet. Lépe zůstat střízlivý.

Polovina voličů ve skutečnosti nevolila jeho, ale proti Zemanovi. Drahoš jejich hlasy posbíral hlavně proto, že nevadil. Měl by se inspirovat spíš prvním kolem volby, kdy většina lidí skutečně volí svého kandidáta; a v ní ho volilo jen 1,3 milionu lidí, což jen potvrzuje předchozí údaj. Není to málo. Přesto by se měl i Drahoš vyrovnat s tím, že prostě prohrál a volby skončily. S prohrou se nakonec vyrovnal i Mirek Topolánek.

Navíc je to ironie: Drahoš se lidem prodával jako „apolitický svorník“ a dokola opakoval, že nikdy nebyl členem žádné politické strany – dokonce ani KSČ. Možná jsem ho jen špatně poslouchal, ostatně často v kampani říkal ano i ne, ale nabyl jsem dojem, že běžnou podhradní politiku považuje za něco špinavého. Takže teď možná sám založí politickou stranu, případně se bude politicky angažovat jinak. Trochu se v tom podobá Tomio Okamurovi: nejdřív se otestujete u veřejnosti, a pak si necháte napsat nějaký politický program.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Neznáme Drahošovo politické vyznání, během prezidentské kampaně zručně klamal tělem. Vše hrál na to, že „není Zeman“, a podle průzkumů veřejného mínění flexibilně přizpůsoboval názory na důležité věci. „Chci stát, který prosazuje právo a bdí nad spravedlností v zájmu všech občanů…. Prosazuji demokracii, která není jen frází… Chci připravenou armádu… Budu prosazovat mechanismy čelící rizikům degradace přírodního prostředí, úbytku vody a dalších přírodních zdrojů,“ napsal si Drahoš do prezidentského „programu“.

A sakra: tolik frází a žádný názor! Pořád proto nevíme, jestli chce Drahoš třeba přijmout euro, protože jeho odpověď, že o něm chce „zahájit diskusi“, není odpověď. Diskusi včetně referend za českou korunu vedeme deset let a dokonce jsme zřídili i funkci státního tajemníka pro přijetí eura. Jestli ohledně eura něco nepotřebujeme, tak další Drahošovu diskusi. Čeká nás jasné rozhodnutí. Jasné názory ale Drahošovi zatím nejdou.

Taky nevíme, co si myslí o daních nebo zdravotním a důchodovém systému, které potřebují reformu. Logicky, náš prezident o těchto věcech nerozhoduje, pokud nehodlá na hradě spáchat ústavní puč. Drahoš teď jen prostě ucítil, že se do něj slila silná protizemanovská frustrace, a chce ji využít pro jiné politické angažmá - nejspíš parlamentní. Jenže v něm mu protizemanovská frustrace nepomůže, tady bude kandidovat za sebe. A pak ho může snadno stihnout prokletí mnoha protikomunistických „umělců“. Když najednou odpadl silný společný nepřítel, taky už nikoho nezajímali.

Drahoše volili hlavně voliči TOP 09, ODS a Pirátů, tedy zhruba 35procentního sněmovního bloku, který je ještě spolu s lidovci a STAN rozdrobený do pěti stran. Založením nové strany by Drahoš mohl některé z nich nepřímo vytlačit ze sněmovny. Byl by to profesorský polibek smrti vlastním voličům.

Drahoš se samozřejmě může nechat najmout i nějakou politickou stranou jako její volební lídr a „vzít si na triko snadný volební obvod“, nejen TOP 09 s tím má bohaté zkušenosti. Anebo může svou „prezidentskou“ pochodeň sám donést třeba do Senátu a tam rychle zhasnout, protože hlasy z prezidentské volby patří už teď minulosti. Každopádně by si tím ale vylepšil důchod.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek