Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co dělá bývalý pražský vrchní žalobce? Advokát Stanislav Mečl se přesunul mezi hipstery

Co dělá bývalý pražský vrchní žalobce? Advokát Stanislav Mečl se přesunul mezi hipstery

Expert na trestní právo Stanislav Mečl, bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce a bývalý pověřený vrchní státní zástupce v Praze, odešel z advokátní kanceláře Kinstellar. Založil vlastní firmu nazvanou Mečl Legal. Právo chce podnikatelsky spojovat také s jinými branžemi, například s výtvarným uměním. Hlavně ale hodlá odstranit bariéry, které právníky a neprávníky většinou rozdělují. Sídlí tak ve sdíleném pracovním prostoru Opero a sází na vlídnost. Pro advokáta jde o nezvyklou strategii. O to ale může být úspěšnější. Zvláště v trestním právu, kde emoce hrají obrovskou roli.

Stanislav Mečl dlouho patřil k nejbližším spolupracovníkům nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Věnoval se závažné hospodářské kriminalitě, za státní zastupitelství komunikoval i s nyní dobře známým Evropským úřadem pro boj proti podvodům. Byl to právě on, kdo v čele pražského státního zastupitelství nahradil kontroverzního Vlastimila Rampulu. Tento post ale musel Mečl nakonec opět přenechat Rampulovi, kterého posléze nahradila současná vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Ze státního zastupitelství Mečl přestoupil do mezinárodní advokátní kanceláře Kinstellar, kde se věnoval zejména trestní odpovědnosti firem.

Svůj nynější odchod vysvětluje pro INFO.CZ jako potřebu nových impulsů a s úsměvem i jako projev krize středního věku. Spíše ale potřebuje volnost a možnost dělat si věci více po svém. “Práce pro velkou advokátní kancelář má své limity dané korporátní kulturou, zaměřením kanceláře i jejím směřováním. Ne všechny mé názory na to, jak by měla nebo mohla moderní kancelář zaměřená na oblast trestního práva fungovat, se mi podařilo prosadit. Souvisí s tím i potřeba větší možnosti seberealizace,” popisuje. Odchod podle Mečla proběhl v neutrální atmosféře a je možné, že do budoucna bude i s Kinstellarem na určitých věcech spolupracovat.

Stále ho tak bude živit zejména trestní právo. Poradenství však bude častěji než dosud poskytovat nejen firmám, ale i lidem, kteří se dostanou do problémů. Nezapomene na ně podle svých slov ani ve chvíli, kdy skončí ve vězení. “Ti lidé stále potřebují naši pomoc. Navíc jsou mezi nimi například nadaní umělci. Můžeme jim tak pomoci s výstavami a prodejem jejich děl, což jim přinese také potřebné prostředky,” odhaluje Mečl některé ze svých dalších plánů.

I proto si za svou nejbližší spolupracovnici vybral dřívější disidentku Ivu Vojtkovou. Ta není právničkou, věnuje se médiím a marketingu, ale kolem práva se točí prakticky celý profesní život. Pracovala pro ministerstvo spravedlnosti, vězeňskou službu či pro státní zastupitelství a s vězeňstvím tak má bohaté zkušenosti. Nyní se právě ona hodlá věnovat klientům, kteří skončí ve výkonu trestu. Mečl pak těmto lidem chce pomáhat například s žádostmi o upuštění od zbytku trestu. V jiných kauzách ale samozřejmě plánuje hájit i poškozené.

V kanceláři pro sklářích

Klienti je budou navštěvovat ve velmi netradičních a neformálních prostorech, do kterých mohou třeba i zvířata, a v nichž jsou oblek a kravata více než nadbytečné. Mečl Legal totiž sídlí v coworkingovém centru Opero v pražské Salvátorské ulici, kde příchozí narazí spíše na hipstery než na právníky.

V Operu si lze pronajmout pracovní židli, stůl nebo také jednu z pěti uzavřených kanceláří. Jednu z nich na konci roku opustil výrobce skla Preciosa a Mečl podle svých slov ani okamžik neváhal. “Chceme působit civilněji, být pro klienty vlídnější. Dřív mi vždy chyběl kontakt s jiným prostředím. Nazval bych to mentální hygienou, je dobré nebýt jen mezi právníky,” říká.

Navíc podle něj měli někteří klienti už dříve ostych chodit do advokátní kanceláře. O těchto citlivých problémech, spojených s vlastním stíháním nebo naopak s tím, že jim někdo ublížil, raději mluvili na obědě či u kávy: “Daří se nám je teď přesouvat do Opera a podle jejich reakcí se tu cítí velmi příjemně.”

Nemůže ale takovéto otevřené pracovní prostředí narazit na přísná advokátní pravidla spojená s nutnou mlčenlivostí a dodržováním advokátního tajemství? “Vždy záleží na dohodě s klientem. Máme však vlastní uzavřenou kancelář, nejsme napojeni na zdejší systémy, používáme vlastní. Neměl by tak nastat žádný problém.”

Čistě komerčním pohledem bude kancelář vydělávat zejména na poradenství firmám, právě v souvislosti s jejich trestní odpovědností a ekonomickou kriminalitou. Mečl Legal patrně vždy zůstane spíše menší advokátní kanceláří. Ze začátku pro ni mají vedle Mečla pracovat další dva právníci a také studenti, a to i jiných oborů, než je právo. Například sociální práce z filozofické fakulty. “Přesahy a prolínání bude gró všech našich aktivit,” slibuje Mečl.

Při nabírání klientů sází jednak na vlastní známé jméno a jednak na otevřenost a moderní postupy, využije například sociálních sítí, což není u advokátů stále ještě běžné. Za svůj vzor v tomto označuju rovněž nedávno vzniklou advokátní kancelář Novalia a svého spolužáka Pavla Marce, který jmenovanou firmu založil po svém odchodu z jiné mezinárodní firmy, DLA Piper.

Pomoc nespravedlivě stíhaným

Mečl ale nezmizí ani z veřejného života, naopak je možné očekávat, že se jeho anagažovanost ještě prohloubí. Už sice není poradcem ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), podílí se ale na přípravě nového trestního řádu, zasedá totiž v menší pracovní skupině vedené profesorkou Dagmar Císařovou.

Zejména je ale předsedou Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných, v níž se angažuje i Iva Vojtková nebo například bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda. V současnosti se věnují dvěma případům. Jednak jde o pražské zastupitele v kauze Opencard, jednak o Radima Špačka a eurofondy na ministerstvu pro místní rozvoj. “Jsme opravdu přesvědčeni, že ty věci nejsou interpretovány správně a že v těch kauzách chybí řada důkazních materiálů, která by umožnila úplně jiné posouzení věci. V Opencard to byly posudky nebo to, že ta kauza začínala spíše od konce než od začátku. V případě Radima Špačka jde o chybějící materiály z ministerstva pro místní rozvoj, které k těmto dotačním titulům existovaly. Nejsou dohledatelé, lecos by ale osvětlily a pomohly by,” podivuje se Mečl.

Společnost hodlá pomáhat například i s vypracováním znaleckých posudků, které jsou například v případě technologií či účetnictví dosti drahé, vyjdou na stovky tisíc korun. “I proto tato společnost vznikla. Nemůžeme ale působit příliš široce, všichni zúčastnění na tom pracují ve svém volném čase a pro bono,” dodává Stanislav Mečl.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek