Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předsedové soudů budou “Zemanovi”, jinak ale do justice prezident nezasáhne

Předsedové soudů budou “Zemanovi”, jinak ale do justice prezident nezasáhne

Prezident Miloš Zeman získal znovuzvolením možnost obsadit všechny nejdůležitější české soudy svými předsedy. Už dříve jmenoval šéfy Ústavního i Nejvyššího soudu a vzhledem k tomu, že letos vyprší mandát i Josefu Baxovi, který stojí v čele Nejvyššího správního soudu, dostane příležitost poslat svého kandidáta také na poslední zbývající vrchol české justice. Nemusí to přitom být žádný problém, prezident byl odborníky za svůj přístup k justici opakovaně chválen. Mimo personálních otázek pak lze předpokládat, že Zeman zůstane spíše mimo soudní a právní dění, jako tomu bylo doposud.

Josef Baxa, o kterém se v minulosti mluvilo jako o jasném nástupci Pavla Rychetského v čele Ústavního soudu, už mandát opakovat nemůže. V pozici místopředsedy by měl spolu s ním skončit i Michal Mazanec. Nejvyšší správní soud přitom nikdy jiné vedení neměl. Oba právníci působili v jeho čele od roku 2003, kdy vznikl.

Sám Baxa by chtěl mít na hledání svého nástupce vliv. Doufám, že se mnou pan prezident bude konzultovat jmenování nového předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, uvedl na dotaz INFO.cz.

Ovlivní Josef Baxa jméno svého nástupce?

Dalo by se usuzovat, že prezident Zeman s Josefem Baxou o této věci mluvit bude. Není ale jasné, zda vyslyší i konkrétní jména, s nimiž Baxa patrně přijde a k nimž se v tuto chvíli nechce vyjadřovat.

Právě stávající předseda Nejvyššího správního soudu totiž sehrál společně s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, jehož byl ještě na ministerstvu spravedlnosti náměstkem, významnou roli při výběru nástupce Ivy Brožové v čele Nejvyššího soudu. Tím se stal překvapivě hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal a nikoliv místopředseda Roman Fiala. Mimochodem, ten zůstane posledním nominantem bývalého prezidenta Václava Klause na špičce české justice.

Prezident Zeman s vrcholnými právníky konzultoval i jednotlivé kandidáty na soudce Ústavního soudu, kde postupně svými nominanty obsadil všech patnáct míst. Jak se ale v justici stalo veřejným tajemstvím, v poslední době už konkrétním návrhům Pavla Rychetského nevyhověl. Přestalo se tak spekulovat i o možném scénáři, kdy by po Rychetského původně zamýšlené rezignaci, patrně ke konci roku 2017, nastoupil na jeho místo právě Baxa.

Ochlazení vztahů mezi Zemanem a Rychetským vyvrcholilo vzájemnými mediálními útoky před posledními prezidentskými volbami. Oslabení tohoto dřívějšího spojenectví tak nutně dopadá i na šéfa Nejvyššího správního soudu, hledání jeho nástupce, ale také na Baxovo další profesní směřování. Sám Rychetský, podobně jako například předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, se pak k otázce, zda budou prezidentovi při výběru nástupce Josefa Baxy radit, nechce vyjádřit.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček sice nechal otázky INFO.CZ pátrající po názorech Zemana na hledání šéfa správního soudnictví bez odpovědi, prezident si ale nejspíše vyslechne svou poradkyni, advokátku Marii Benešovou, někdejší ministryni spravedlnosti a bývalou nejvyšší státní zástupkyni. Poslední lednový den o ní mluvil také při jmenování nových soudců a označil ji za svou „velmi dobrou přítelkyni. Vzpomněl ji tehdy bez zřejmého důvodu, přitom ve velmi krátkém projevu.

Blízko k Hradu pak mají i další právníci, například advokát Marek Nespala. Ten zastupoval kancelář prezidenta ve sporu o existenci údajného článku Ferdinanda Peroutky Hitler je gentleman.

Se souhlasem ministra spravedlnosti

Zatímco v případě jmenování šéfa Nejvyššího soudu měl Zeman volnou ruku, jeho kandidáty na Ústavní soud musel postupně schválit Senát. Prezident senátory nepřesvědčil jen s bývalým předsedou Městského soudu v Praze Janem Sváčkem či dřívějšími ústavními soudci Miloslavem Výborným a Jiřím Nykodýmem. Jinak Zemanovi všichni nominanti prošli.

Při výběru vedení Nejvyššího správního soudu pak přijde ke slovu předseda vlády, respektive ministr spravedlnosti. Ve chvíli, kdy bude toto téma aktuální, jím přitom už nemusí být Robert Pelikán (ANO), ale například zástupce ČSSD, pokud by byla druhá Babišova vláda skutečně koaliční a resort spravedlnosti by znovu nepřipadl hnutí ANO, což je možné při takovémto scénáři označit za dosti pravděpodobné.

Zeman se tak bude muset na jménech předsedy i místopředsedy Nejvyššího správního soudu domluvit s dalšími politiky. Podobně jako u jmenování soudců obecných soudů totiž jde o pravomoc, k níž je vyžadována takzvaná kontrasignace. Minimálně s Pelikánem si ale Zeman velmi dobře rozumí.

Prezident Miloš Zeman patrně bez problémů vyhoví i dalším návrhům ministra spravedlnosti na jmenování nových soudců obecných soudů, jako tomu bylo v minulosti. V případě, že by v tomto křesle zůstal i nadále Robert Pelikán, asi už jej ani nebude kritizovat za jeho loňskou vyhláškou, kterou s účinností od začátku roku 2018 stanovil nový způsob výběru soudců.

Přitom justice se proti tomuto kroku ozvala. Nelíbí se jí totiž, že jsou takto důležitá pravidla vymezena jen podzákonným předpisem a nikoliv zákonem. Pelikán k takovému kroku, kterým vlastně obešel déle trvající legislativní proces, nesáhl poprvé, což je podle jeho kritiků nebezpečný a lehce zneužitelný způsob prosazení změn. Vyhláška o výběru soudců vadila i Zemanovu protikandidátovi ve finále volby Jiřímu Drahošovi.

Zeman žádá soudce o vstřícnost

Prezident Miloš Zeman ale toto aktuální téma neotevřel ani při již zmíněném jmenování nových soudců na konci ledna. Naopak mluvil o stíhaných komunálních politicích. Zatímco při loňském jmenování varoval soudce před braním úplatků, teď je nabádal k vstřícnosti v některých konkrétních případech: Suďte spravedlivě, ale přijde-li vám pod nůž funkcionář malé obce, který trpí úzkostí z toho, že ho zavřou kvůli předražené kanalizaci nebo něčemu podobnému, buďte na něj laskaví a uděláte dobrý skutek.“ 

Tím, že soudci nedají na veřejné mínění a tyto lidi ve většině případů zprošťují obžaloby, si podle Zemana zachovávají tvář.

Soudci, advokáti i notáři se spolupráci nebrání

Zeman se jistě bude i během svého druhého mandátu vyjadřovat také k jednotlivým zákonům. Zvláště k těm, které se mu nebudou líbit a u kterých využije svého práva veta. Nemělo by to být ale nijak často, během svého prvního mandátu se k tomuto kroku uchýlil jen v jednotkách případů, například u takzvaného služebního zákona nebo u novely zákona o střetu zájmů.

Jinak ale patrně nebude prezident do právního života a ani do fungování jednotlivých profesních komor nijak výrazně zasahovat. Zatímco v roce 2013 se ještě účastnil zahájení sněmu České advokátní komory, na pozdějších akcích právníků už vidět příliš nebyl. Dodejme, že na vzpomínaném sněmu Miloš Zeman označil za svého přítele nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, čímž ho, a to bylo jasně vidět, nepříjemně zaskočil a udivil. Poté, co se loni Pavel Zeman odmítl s Milošem Zemanem sejít, je otázkou, zda by o něm prezident ještě takto mluvil.

S šéfy advokátů či notářů se prezident nejspíše nebude příliš potkávat ani v soukromí. Předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek říká, že takovéto konzultace nebyly a nejsou zvykem. Ve stavovských otázkách se ale nebrání podpoře od prezidenta.

Podobnou zkušenost má i šéf notářů Radim Neubauer. Pan prezident se mnou ani s Notářskou komorou ČR dosud nikdy žádná témata týkající se notářství nekonzultoval, ale pokud by projevil zájem o cokoliv týkající se našeho oboru, velmi rád mu vše přiblížím. Mám na mysli především principy naší profese, její organizaci a v neposlední řadě její význam. Takové konzultace by jistě jeho prostřednictvím přiblížily témata českého notářství nejširší veřejnosti,“ řekl INFO.CZ prezident Notářské komory ČR.

České notářství disponuje solidním potenciálem důvěryhodné, nezávislé a odborné třetí strany, takže v současné době podporu pana prezidenta nehledáme. Pokud by se ale naše politická reprezentace rozhodla tento potenciál ještě více využít ve prospěch větší právní jistoty pro občany a odbřemenění státního aparátu, pak bychom to samozřejmě jen uvítali, dodal.

Naopak o již proběhlých schůzkách mluví prezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová: Pan prezident se během svého prvního volebního období sešel dvakrát osobně se zástupcem Soudcovské unie, ale jednalo se spíše o vzájemné seznámení, nikoliv o konzultace. Vzhledem k tomu, že prezident republiky má vůči soudnictví široké a významné pravomoci, považovala bych vzájemné konzultace za přínosné.

A prezidentova jmenovkyně má zájem i o další spolupráci: Všechna témata, kterými se Soudcovská unie zabývá, jsou zaměřena na lepší činnost soudů a soudnictví. Předpokládám, že stejný zájem má i pan prezident, takže bych spíše hovořila o spolupráci při prosazování našich společných zájmů. Pevně věřím, že jako osoba, která jmenuje soudce, bude vyžadovat nejméně to, aby jejich výběr byl upravený zákonem. Má přitom na mysli již rozebíranou vyhlášku ministra Roberta Pelikána o výběru nových soudců.

Je možné objednat si trestní stíhání?

Pan prezident s námi žádné otázky nekonzultuje a domnívám se, že ve vztahu k prezidentu republiky by měl jménem státních zástupců spíše vystupovat nejvyšší státní zástupce, říká pak Jan Lata, prezident Unie státních zástupců ČR, který u Miloše Zemana podle svých slov rovněž žádnou podporu hledat nehodlá.

Unie státních zástupců se naopak ostře ohradila proti Zemanovým slovům v České televizi, kdy uvedl, že v Česku je možnost objednání si trestního stíhání, o kterém již dříve mluvil v Poslanecké sněmovně premiér Andrej Babiš (ANO). Prezident tento svůj výrok spojil s kauzu bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Taková prohlášení silně podrývají důvěru veřejnosti k justici, uvedl v této souvislosti výkonný výbor Unie státních zástupců.

Tvůrčí výklad Ústavy

Prezident republiky by přitom díky své autoritě mohl sehrát významnou roli v důležitých právních tématech současnosti a naopak podporovat nezávislost a důvěryhodnost justice. Mohl by také například intenzivně volat po vzniku Nejvyšší rady soudnictví, s jejíž existencí dříve souhlasil, nyní se ale k tomuto tématu příliš nevyjadřuje.

Vzhledem k tomu, že se Miloš Zeman stále ukazuje jako významný politický aktér a hráč, je od něj spíše možné očekávat další tvůrčí výklady Ústavy, než jiné právní diskuse. Nad tím ale v minulosti kroutila většina expertů až nevěřícně hlavou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek