Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předvolební preference pro prezidentské volby 2018. Výzkumy předpovídají vyrovnaný souboj

Předvolební preference pro prezidentské volby 2018. Výzkumy předpovídají vyrovnaný souboj

Při každých volbách existují lidé, kteří se rozhodují často třeba až ve volební místnosti, komu dají hlas. Ještě začátkem listopadu až 20 % Čechů nevědělo, koho bude volit v prezidentské volbě. Jaké jsou názory obyvatel a kolik z nich zatím neví, komu dá hlas, zjišťují pravidelné průzkumy předvolebních preferencí.

Předvolební preference se vyjadřují v procentech. Uvedené množství znamená, jaká část obyvatel je připravena kandidáta podpořit. Přestože průzkumy se většinou provádějí na reprezentativním vzorku obyvatel, i tak se může stát, že se při vyhlášení finálních výsledků příliš netrefí.

Preference se navíc časem mohou měnit. Průzkumy prováděné v létě se nemohou vztahovat k situaci v zimě, protože podpora a obliba kandidátů se může výrazně měnit v závislosti na tom, jak vystupují na veřejnosti. Dlouhodobé a opakované výzkumy volebních preferencí ale dokáží modelovat, jak se v čele mění favorité a názor obyvatelstva.

Někteří sociologové se dlouhodobě staví proti zveřejňování volebních preferencí před volbami. Paul Felix Lazarsfeld dokonce popsal efekt, který zveřejňování preferencí může mít. Část voličů, kteří byli třeba i před volbami rozhodnutí, komu dají hlas, svůj názor náhle a těsně před vhozením do urny změní.

Profily všech prezidentských kandidátů naleznete zde.

Může za to údajně takzvaný band-wagon efekt, který Lazarsfeld definoval jako první. Někteří obyvatelé podle něj dokáží podlehnout tlaku okolí a uveřejňovaných průzkumů a záměrně změní svoji volbu v závislosti na tom, kdo má dle preferencí největší šanci vyhrát. Stojí za tím touha lidí stát nakonec na vítězné straně. Tato část nestálých voličů dokáže mnohdy rozhodnout volby, proto je podle některých vhodné, aby se předvolební preference, které mohou takové jedince ovlivnit, před hlasováním nezveřejňovaly.

Že předvolební preference se ale mohou často výrazně lišit, dokazuje i příklad minulých prezidentských voleb. V roce 2013 řada agentur dle čísel favorizovala nezávislého kandidáta Jana Fischera. Podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by v listopadu 2012 získal 23,5 % a v prosinci 22,5 %. Při lednovém hlasování ale následně dostal 16,4 % hlasů, což nestačilo na postup do druhého kola.

Jak se vyvíjí v čase dle průzkumů šance prezidentských kandidátu, zjistíte zde>>>

Miloše Zemana většina agentur tehdy tipovala na druhé místo. Výzkumníci ale dle výsledků výrazně podcenili sílu voličů Karla Schwarzenberga, který se nakonec v závěrečném souboji druhého kola utkal s Milošem Zemanem. Agentura PPM Factum mu v lednu těsně před volbami přisoudila 11% podporu, CVVM v prosinci 2012 uvedla, že Schwarzenberg získá 7 % hlasů. Nakonec ho podpořilo 23,4 % obyvatel.

Určitým typem průzkumu jsou také studentské volby, kterých se účastní děti ze středních škol. Letos u nich vyhrál Jiří Drahoš, kterého podpořilo 33,6 % studentů. Na druhém místě byl Miloš Zeman s téměř 20 %, třetí skončil Marek Hilšer s 13,2 % hlasů.

Žebříčky uveřejňují také sázkaři. Počátkem prosince 2017 lidé prosázeli na prezidentské volby už více než 50 milionů korun. Bookmakeři nejvíce favorizují Miloše Zemana. V závěsu za ním je Jiří Drahoš a Michal Horáček. Nejvíce sázek je prý na to, že Zeman opět vyhraje.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz