Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

I Sověti měli šílené rallyeové béčko. Závodilo jen doma

I Sověti měli šílené rallyeové béčko. Závodilo jen doma

Moskvič 2141, v západních zemích prodávaný jako Aleko, měl i svou zajímavou soutěžní verzi. Soupeře ve skupině B na světových kolbištích ale nepotrápila.

 

Moskviče si v rallye vydobyly poměrně slušnou pověst, nejen v dálkových maratonech typu Londýn-Sydney, ale i v těch klasických. Moskevský AZLK měl tovární tým, se kterým občas vyrážel i mimo domovinu na podniky mistrovství Evropy a světa. Zapomenutou kapitolou je však ostrý speciál z druhé poloviny 80. let minulého věku, který se mimo SSSR nedostal.

Stasys Brundza, známý litevský soutěžák, stál za mnoha tehdy ještě sovětskými „zbraněmi“ pro rallye. Není tedy divu, že inicioval mimo jiné i stavbu Moskviče 2141 (alias Aleka 141) KR. Postarali se o ni mladí inženýři v UKER (Upravlenije konstruktorskich i eksperimentalnych rabot). Jednalo se o „gran turismo“ s motorem podélně uprostřed a pohonem zadních kol. Formálně vycházelo z onoho Moskviče čtvrté generace, o čemž svědčilo čelní sklo, dveře i hlavní světla. Pětidveřový hatchback s předním pohonem se prodával i v bývalém Československu a měl základ ve francouzské Simce 1307/1308. Změn ale bylo tolik, že si Chrysler, potažmo později PSA nenárokovaly žádné licenční poplatky...

Ve skutečnosti šlo v případě speciálu spíše o siluetu, ze série toho moc nezbylo. Zcela změněná základní koncepce s prostorovým rámem poskytla slušné rozložení hmotnosti, všechna kola byla od sebe vzdálena 1500 mm a hlavně zavěšena nezávisle, vpředu pomocí vzpěr McPherson, vzadu víceprvkově. Za nimi našly své místo kotoučové brzdy. Dovnitř musela být navařena povinná bezpečnostní klec, karoserie dostala panely z polyuretanu a laminátu, všechna skla kromě čelního byla ve skutečnosti také plastová... Nic výjimečného.

Více si přečtěte na webu Auto.cz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek