Není superkouč jako superkouč. Česká stopa u tenisového krále

Není superkouč jako superkouč. Česká stopa u tenisového krále

Ještě v červnu by nad podobným scénářem experti kroutili hlavou. Andy Murray a světová jednička? Jenže Skot pozici lídra tenisového žebříčku nejen získal, ale v přímém souboji se Srbem Novakem Djokovičem i potvrdil. V pozadí zázračného návratu stál jediný muž. Čech Ivan Lendl.

Sami tenisté říkají, že v první světové stovce umí hrát všichni. Rozdíly na kurtu pak dělá hlava. Světová špička ale hledá i další způsoby, jak na soupeře vyzrát.

Právě proto tolik uspěl fenomén superkoučů. Koncept, kdy hvězdy minulosti předávají zkušenosti svým nástupcům, nejlépe ilustruje příklad Andyho Murrayho. A to včetně všech záludností.

Od roku 2007, kdy poprvé pronikl do elitní světové desítky, ho britští fanoušci začali považovat za spasitele. Za toho, kdo ukončí jejich víc než 70 let dlouhé čekání na britský triumf ve Wimbledonu.

Murray měl s tlakem dlouho problém. Nedokázal ještě vyhrát žádný grandslam a už byl doma pod drobnohledem. Pomohlo mu paradoxně angažmá člověka, který vítězství na travnatém majoru nikdy nepoznal.

O Ivanu Lendlovi se tehdy často mluvilo jako o možném trenérovi Tomáše Berdycha. Jenže pro sebe ho nakonec získal Skot.

„Ivanův vliv na hru je neoddiskutovatelný. Přináší zkušenosti a znalosti, které má jen hrstka lidí na okruhu,“ chválil ostravského rodáka Murray. Lendl zase prohlašoval, že se mu do rukou dostal neuvěřitelný talent.

Ivan Lendl se v průběhu finále Turnaje mistrů i zasmálIvan Lendl se v průběhu finále Turnaje mistrů i zasmálautor: Reuters

Výsledky přišly hned v další sezoně. Wimbledonské finále ještě s Rogerem Federerem prohrál. Olympijskou odvetu proti Švýcarovi už ale na stejném místě zvládl. O měsíc později triumfoval na US Open. A v roce 2013 se dočkal i vysněného vítězství v All England Clubu.

„S Ivanem to byla to moje nejlepší fáze kariéry. Ví, co je potřeba, abyste zvítězili na velkých podnicích. Doufal jsem, že bude mým koučem až do doby, než ukončím kariéru,“ vzpomínal na úspěchy později, když už Lendl jeho koučem nebyl.

Před dvěma lety na něj přestala mít někdejší světová jednička dostatek času. I když to Murrayho mrzelo, nemohl nic dělat. Jen najít srovnatelnou či lepší náhradu.

Sáhl po další legendě. Jako první tenista někdejší tzv. velké čtyřky (Federer, Nadal, Murray, Djokovič) najal trenérku. Jenže během spolupráce s Amélií Mauresmovou byl jen stínem někdejšího „Lendlova“ hocha. Z vrcholu spadl a nedokázal se na něj vrátit.

Že chemie mezi koučem a jeho svěřencem dělá své, vědí i v jiných sportech. Nemusí jít jen o fotbal a hokej, kde se kouč mění v okamžiku, kdy je potřeba dát týmu nový impuls.

Skokan na lyžích Jakub Janda prožíval před 11 lety vrchol kariéry. Vyhrál Turné čtyř můstků, suverénně vévodil Světovému poháru. Jenže pak se svaz začal hádat s trenérem Vasjou Bajcem. Jakmile Slovinec od týmu odešel, Janda byl poloviční. Na olympiádě v Turíně propadl. Až když se Bajc vrátil alespoň do role osobního kouče, Čech znovu útočil na nejlepší.

Když se tak letos na jaře Murrayho spolupráce s Mauresmovou rozpadla, netrvalo dlouho a Skot opět kontaktoval Lendla.

Ivan Lendl (vpravo) sleduje výkon svého svěřence Andyho Murrayho ve finále Turnaje mistrůIvan Lendl (vpravo) sleduje výkon svého svěřence Andyho Murrayho ve finále Turnaje mistrůautor: Reuters

Dohodli se. A Murray byl rázem zase nezastavitelný. Měsíc nato podruhé vyhrál Wimbledon, v srpnu si podmanil olympijské Rio. A v listopadu svrhl v létě ještě neotřesitelného vládce žebříčku Djokoviče.

„Když sedím u kurtu, jen na něj nezírám. Snažím se vyhodnocovat, co se děje. Co musíme zlepšit do dalších zápasů. Klidně za čtyři nebo za osm týdnů,“ nastínil „zázračnou“ strategii Lendl.

V Londýně na Turnaji mistrů měl v Murrayho lóži židli také. Ve čtyřech utkáních shromažďoval informace. V tom pátém, finálovém a nejdůležitějším, se na místo posadil znovu. Po dvou setech pak bylo jasno. Oni dva to zase dokázali.