Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj s větrnými mlýny. Zastavit falešné zprávy je těžké, vydělávají na nich i sociální sítě

Boj s větrnými mlýny. Zastavit falešné zprávy je těžké, vydělávají na nich i sociální sítě

Tzv. fake news, neboli falešné zprávy, se staly strašákem současné doby. Lidé často sdílí nepravdivé informace a pomáhají tak manipulátorům s různými zájmy. Nástroje na boj proti falešným zprávám zřizuje Facebook nebo britská BBC. Zbavit se jich však může být obtížnější, než na první pohled vypadá.

Prvním problémem je vyjadřování některých politiků. Americký prezident Donald Trump třeba soustavně označuje za média šířící falešné zprávy tradiční servery a listy, které pracují s ověřenými fakty. Veřejnost tak neví, čemu má věřit a kdo ji klame.

Větší potíž ale vězí v oblibě „fake news“ mezi částí populace. Magazín Salon upozornil na studii vědců z německé Univerzity v Hohenheimu. Ti vytvořili blog a vymýšleli si články, které podporovali krajně pravicové vidění světa. Texty následně propagovali na Facebooku.

Zveřejnili například článek o žadatelích o azyl, kteří dostávají státní podporu, kterou následně utrácejí v nevěstincích. Příspěvek si přečetlo asi 11 tisíc lidí během čtyř dní, 150 z nich ho navíc sdílelo. Jen minimum přitom odhalilo, že místo, kde mělo k události dojít, vůbec neexistuje.

„Mnoho falešných zpráv, které lidé sdílejí, je ve skutečnosti deklarací jejich hodnot. Téměř nezáleží na tom, jestli je to pravda, nebo ne. Zvláště na pravé části spektra,“ domnívá se Mellisa Ryanová, která pracovala v týmu bývalého prezidenta Baracka Obamy a nyní provozuje newsletter monitorující činnost extrémní pravice.

Kombinace konzervativců věřících falešným zprávám a liberálů, kteří proti nim brojí, navíc vyhovuje provozovatelům sociálních sítí. Facebook přesto v poslední době navrhl některá opatření. Začal spolupracovat se společnostmi ověřujícími pravdivost informací, uživatelům dal možnost závadný obsah označovat. Podle Ryanové jsou však kroky nedostatečné.

„Společnosti mají data, vědí, kdo jsou ti lidé i jak je zastavit. Nechtějí to však udělat, jelikož by jejich angažmá mohlo zasáhnout akcionáře,“ praví s tím, že situace nemusí být tak beznadějná, jak by její prohlášení mohlo napovídat.

Americká prezidentská kampaň podle ní byla odstrašujícím příkladem pro evropské státy, které si díky tomu dávají na manipulátory větší pozor. „Musíme vrátit prohlášením jejich hodnotový základ a fakty jej jen podpořit. Sama fakta vám hádku nevyhrají,“ radí další postup Ryanová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek