Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Falešné zprávy mají značný dosah, ale malý dopad, říká studie založená na amerických volbách

Falešné zprávy mají značný dosah, ale malý dopad, říká studie založená na amerických volbách

K alespoň jedné nepravdivé zprávě se v čase amerických prezidentských voleb v roce 2016 dostal každý čtvrtý Američan. I jejich nejčastější konzumenti ale četli mnohem víc přesného zpravodajství, uvádí nová studie týmu politických vědců. „Podobné to je i v Česku,“ tvrdí provozovatel webu Manipulátoři.cz Petr Nutil. 

Trio vědců z americké Princetonské univerzity, vzdělávací instituce Dartmouth College a britské Exeterské univerzity při výzkumu analyzovalo aktivity vzorku 2525 Američanů, kteří badatelům a analytické společnosti YouGov pod zárukou anonymity poskytli historii internetových prohlížečů. Data pokrývají několik týdnů před a po předloňských volbách a autoři studie z nich mohli zjistit, jaký typ lidí četl konkrétní falešné zprávy, jakou cestou se k nim dostávaly a na jaké pravdivé články se ve stejném čase dívali.

„Falešné zprávy se z internetové marginálie proměnily ve vážnou volební hrozbu tak rychle, že vědci neměli moc času na zodpovězení některých základních otázek... Ačkoli tento výzkum nemůže vyjasnit, zda dezinformace hrály klíčovou roli ve volbách roku 2016, zjištění dávají veřejnosti a odborníkům první solidní odpověď o jejich možném dopadu,“ napsal The New York Times.

„Podobná situace panuje i v Česku. Asi každý z nás se už s falešnými zprávami, hoaxy nebo konspiracemi na internetu setkal. Pes je ale zakopaný jinde. A to v tom, že lidé mají tendenci vybírat si jen takové informace, které jejich názory podporují,“ řekl pro INFO.CZ provozovastel odborného webu Manipulátoři.cz Petr Nutil.

Americká studie ukazuje, že nejčastějším „odrazovým můstkem“ k falešným zprávám byla sociální síť Facebook. Zároveň byla pravděpodobnost návštěvy dezinformačního webu mnohem vyšší u osob starších šedesáti let než u mladších generací.

Za přibližně 65 procenty návštěv dezinformačních webů stála nejkonzervativnější desetina osob ze zkoumané skupiny. U stoupenců Donalda Trumpa byla přitom třikrát větší pravděpodobnost, že navštíví web s falešnými zprávami na podporu jejich kandidáta než šance stejného scénáře s přívrženci Hillary Clintonové.

Ze získaných dat ovšem nelze nijak zjistit, jaký účinek falešné zprávy měly. Ty navíc tvořily jen malé procento souhrnu veškerého sledovaného zpravodajského obsahu. I skalní konzervativci během pěti týdnů zhlédli průměrně jen pět falešných zpráv. Celkově takový obsah tvořil u stoupenců Clintonové jedno procento „zpravodajského jídelníčku“, u stoupenců Trumpa šest procent.

„Přes všechen humbuk kolem dezinformací je důležité si uvědomit, že se dostaly pouze k určitému segmentu Američanů, z nichž většina byla už předtím zarytými přívrženci jednoho nebo druhého tábora,“ řekl jeden z autorů studie, profesor politologie Brendan Nyhan. „Jsou to zároveň dychtiví konzumenti i seriózních zpráv. Jde o lidi, kteří se v politice výrazně angažují a důkladně ji sledují,“ dodal.

„Dopady dezinformací nelze podceňovat, především kvůli možné polarizaci a radikalizaci,“ tvrdí Petr Nutil. Na vině je podle něj nastavení sociálních sítí, které skrze algoritmy doručuje obsah na míru, což může vést a často vede k vytváření uzavřených názorových sociálních bublin.

„Skupiny stejně smýšlejících lidí se vzájemně ovlivňují víc, než jsou si jejich členové ochotni připustit. Bez ohledu na ideologické zaměření se ve finále jedná o potenciálně velmi výbušnou směs skupinového myšlení, myšlenkových ghett a radikalizace,“ dodal Nutil.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek