Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Redaktoři Českého rozhlasu se bouří proti řediteli Zavoralovi. Je manipulativní a poškozuje ČRo, tvrdí

Redaktoři Českého rozhlasu se bouří proti řediteli Zavoralovi. Je manipulativní a poškozuje ČRo, tvrdí

Zaměstnanci Českého rozhlasu (ČRo) se bouří proti generálnímu řediteli Renému Zavoralovi. Nelíbí se jim jeho údajně manipulativní a Český rozhlas poškozující vyjadřování na adresu jednoho z reportérů média Janka Kroupy. Toho ředitel hlasitě kritizoval za investigativní reportáž o společnosti Agrofert, kterou nazval „účelovým antibabišovským tažením“.

Aby svým slovům dodal patřičnou váhu, nechal si ředitel veřejnoprávního média vypracovat celkem tři nezávislé analýzy. První vytvořila Karlova univerzita, další novinář Karel Hvížďala a poslední společnost Newton Media.

Zavoral ale následně argumentoval jen jednou z nich, která se mu díky svému vyznění hodila. Přitom ani analýza Karlovy univerzity, jejíž vybrané pasáže citoval, neposkytla jasný verdikt. Dvě zbylé charakterizovaly Kroupovu práci jako objektivní. Právě selektivní přístup Zavorala je teď předmětem kritiky ze strany redaktorů. 

„Důrazně se ohrazujeme proti prohlášení, že jde (v případu Janka Kroupy - pozn. redakce) o neobjektivní a nevyvážené reportáže. Ač měl generální ředitel Zavoral k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich a z té pak pouze citoval vybrané pasáže,“ tvrdí zaměstnanci v otevřeném dopisu, který se podle serveru Mediaguru objevil v redakci Českého rozhlasu a pod který redaktoři připojují své podpisy.

Redaktoři upozorňují, že závěry dvou dalších analýz jednoznačně stojí za prací jejich kolegy Kroupy. „Analýza objektivity prezentace kauzy z hlediska neutrality, fakticity, vyváženosti argumentace a relevance obsahu příspěvků rovněž ukázala snahu autorů příspěvků poskytnout objektivní informace,“ citují například analýzu zpracovanou společností Newton Media.

„Domníváme se, že vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu je manipulativní a jeho chování a vyjadřování velmi poškozuje dobré jméno veřejnoprávního Českého rozhlasu,“ uzavírají novináři.

Podle Zavorala třetí z analýz, vypracovaná Karlem Hvížďalou, nenaplňovala požadavky na kvantitativní výstup, analýza Newton Media pak podle něj „nerámovala mediální obsah“. Vycházel proto především z analýzy Karlovy univerzity a ze svých konzultací s právníky. „Práce Kroupy nebyla kvalitní - podotýkám, že právě způsob zpracování ve mně vzbuzoval pochybnosti, nikdy jsem nezpochybňoval téma,“ uvedl Zavoral. Na zasedání rady slíbil, že bude chtít školení pro pracovníky rozhlasu. Rada následně jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.

Uznávaného investigativního reportéra Kroupy se kromě jeho kolegů zastala již dříve desítka šéfredaktorů významných zpravodajských serverů včetně INFO.CZ. „Se vším respektem k vaší pravomoci generálního ředitele si vás dovolujeme požádat, abyste redaktory vámi řízeného Českého rozhlasu plně podpořil nyní i do budoucna v konkrétním a adresném přístupu. Právě na případech, jako je ten, který právě projednáváte s Radou Českého rozhlasu, se definují principy zpravodajských standardů,“ napsali šéfredaktoři svému protějšku v čele Českého rozhlasu.

Jak uvedl server iHNed.cz, všechny tři analýzy upozorňují, že investigativní žurnalistika má svá specifika, mezi nimiž je i snaha o rozkrývání konkrétních případů. „... je třeba vzít v potaz to, že se jedná o téma pro investigativní žurnalistiku, u které se předpokládá, že se zaměřuje na konkrétní negativní jev (kriminalitu, korupci, poškozování zájmů občanů apod.), a že zájem reportérů o toto téma je a priori kritický. Jejich snahou je – při respektování veškerých pravidel novinářské práce – vylíčit kauzu jako negativní společenský jev, a tím svůj zájem o ni veřejnosti zdůvodnit,“ uvádí dle zmíněného serveru Newton media.

Zmíněná reportáž Janka Kroupy informovala loni na konci listopadu o tom, že koncern Agrofert, který do loňského února vlastnil současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO), hospodaří na 1700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou. Na většinu pozemků podle reportáže navíc pobíral dotace.

Následně o příspěvku diskutovala Rada ČRo, kde si na neobjektivní reportáž stěžoval místopředseda rady Tomáš Kňourek. Podle zápisu z rady uvedl, že Kroupova reportáž měla být zpracována lépe a její znění a načasování zavánělo účelovostí. V té době Babiš přebíral vládu od odcházejícího kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). V den vydání reportáží byl Babiš na Pražském hradě za prezidentem Milošem Zemanem, kde mu předal seznam navrhovaných ministrů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek