Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svoboda tisku je stále omezenější. Česko si v mezinárodním srovnání pohoršilo i kvůli Babišovi

Svoboda tisku je stále omezenější. Česko si v mezinárodním srovnání pohoršilo i kvůli Babišovi
 

Práce novinářů a nezávislých médií ve světě je stále méně svobodná, tvrdí mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle poslední zprávy organizace o svobodě médií ve světě za uplynulý rok, se situace v České republice mírně zhoršila.

Česká republika si v žebříčku pohoršila - aktuálně obsadila 23. místo, o rok dříve se umístila o dvě příčky lépe. Podle RSF v Česku využívají oligarchové nákupu novin k upevnění svého vlivu. Jedním z nich je podle organizace i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, který skrze Agrofert vlastnil dva vlivné deníky - Mladou frontu DNES a Lidové noviny.

Situaci v České republice zpráva charakterizuje jako "vzestup oligarchů". Koncentrace vlastnictví médií podle RSF v zemi dosáhla "kritické hladiny". „Od roku 2008 využívali noví oligarchové svého majetku, aby nakupovali noviny, a upevnili tak svůj vliv. Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,“ stojí ve zprávě, která zmiňuje také přijetí zákona o střetu zájmů přezdívaného lex Babiš. V žebříčku si Česko z 21. místa v loňské zprávě pohoršilo o dvě příčky - na 23. místo ve zprávě letošní.

„Oligarchie je podle wikipedie koncentrace moci v rukách malé skupiny lidí, a to je dnes ČSSD. Oligarchové jsou lidi, kteří oligarchii podporují, a to já rozhodně nejsem,“ napsal ČTK Babiš v textové zprávě. Novináři by se měli podle něj obrátit například na podnikatele Zdeňka Bakalu, majitele společnosti Economia vydávající například Hospodářské noviny, a další velké investory v médiích.

Babiš navíc odmítá, že by v mediální oblasti podnikal. „Já žádná média nevlastním a neovlivňuju, ani jsem neovlivňoval,“ uvedl.

Stav svobody tisku se zhoršil například i v Maďarsku, které se pod vládou premiéra Viktora Orbána propadlo oproti předchozímu roku o čtyři příčky, a tak mu nyní náleží nelichotivé 71. místo. Polsko, které má podobně jako Maďarsko konzervativní vládu podnikající řadu kontroverzních kroků, kleslo dokonce o sedm příček na 54. O pět příček se propadlo také Slovensko, které je na tom však z visegrádských zemí nejlépe. Zaujímá celkové 17. místo.

„Zvlášť děsivé je, že i demokracie stále silněji omezují nezávislá média a novináře, místo aby svobodu tisku uchovávaly jako základní hodnotu,“ prohlásil podle agentury DPA mluvčí RSF Michael Rediske.

Mezi země, které se v žebříčku RSF výrazněji propadly, patří i Turecko, které nyní zaujímá 155. místo, což znamená pokles o čtyři příčky. Turecko loni zažilo vlnu represí, které následovaly po neúspěšném pokusu o vojenský převrat.

Na čele žebříčku je Norsko, následované Švédskem, Finskem, Dánskem, Nizozemskem a Kostarikou. Do této skupiny zemí, v nichž je situace médií označována za dobrou, patří na 16. místě například Německo. I tady se ale pracovníci médií podle Reportérů bez hranic dostávají do hledáčku úřadů nebo tajných služeb.

Ve zhruba dvou třetinách ze 180 zkoumaných zemí se situace zhoršila, k čemuž přispěl i vývoj v demokratických státech. Politici v nich prý opakovaně novináře napadali, vlády posilovaly pravomoci tajných služeb a hrozily takzvaným whistleblowerům, tedy lidem poukazujícím na nelegální či neetické praktiky, které jdou proti veřejnému zájmu.

O dvě místa si pohoršily například Spojené státy, které nyní zaujímají 43. příčku. Znepokojujících rozměrů tam prý nabylo stíhání investigativních novinářů a whistleblowerů. Prezident Donald Trump se systematickým urážením kritických médií distancoval od dlouhé tradice USA coby ochránkyně svobody tisku, tvrdí RSF.

Mezi země na chvostu indexu svobody tisku ve světě patří Kuba, Súdán, Vietnam, Čína, Sýrie, Turkmenistán, Eritrea a poslední Severní Korea.

Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF ve 20 jazycích předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek