Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci ze světa, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci ze světa, které byste dnes měli vědět

I nový protiimigrační dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa, který měl začít platit od půlnoci, narazil na problémy s justicí. Federální soud na Havaji ve středu pozastavil jeho platnost, hlava státu i ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí ostře kritizují. Co dalšího se dnes děje ve světě?

Pozastavení  Trumpova nového dekretu

První protiimigrační dekret Donalda Trumpa přes americké soudy neprošel, justice teď zablokovala i ten druhý, který zakazuje vstup do země občanům šesti převážně muslimských států – Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie s tím, že dříve vydaná víza zůstávají v platnosti. V účinnost měl vstoupit původně dnes, rozhodnutí soudu na Havaji ale platnost předběžně pozastavilo pro celé Spojené státy.

Verdikt ostře kritizuje jak samotný prezident, který jej označil za bezprecedentní soudní přestřelek, tak ministerstvo spravedlnosti. „Tento verdikt nás v očích ostatních oslabí,“ řekl Trump s tím, že je připraven se bránit a případ dovést třeba i k nejvyššímu soudu. „A my vyhrajeme.“ Ministerstvo spravedlnosti pak uvedlo, že je připraveno výnos bránit před soudem, jelikož dekret podle něj spadá do prezidentovy pravomoci chránit bezpečnost země.

Wilders uznal porážku

Nizozemský krajně pravicový populista Geert Wilders byl černým koněm tamních parlamentních voleb. Naděje, které do jeho protiislamisticky zaměřené strany část obyvatel vkládala, se ale nepotvrdily. Ve volbách zvítězili lidovci premiéra Marka Rutteho, Wilders už porážku uznal. Populistu sice těší nová křesla v parlamentu, s výsledkem jako takovým ale spokojen není.

„Patříme rovněž mezi vítěze voleb, získali jsme nová křesla,“ řekl Wilders s odkazem na odhady i první výsledky, podle kterých si jeho Strana pro svobodu oproti stávajícím 15 mandátům o několik poslanců polepšila. „Vítězství ale není takové, v jaké jsme doufali,“ dodal. Šéf Strany pro svobodu již ve středu po zveřejnění prvních odhadů svým voličům na Twitteru za hlasy poděkoval a Ruttemu vzkázal, že se ho ještě nezbavil.

EP o politických vězních

Evropský parlament se na svém dnešním zasedání bude věnovat politickým vězňům z řad Ukrajinců a krymských Tatarů. Očekává se, že v rezoluci, na které se podíleli i čeští europoslanci, odsoudí Rusko a vyzve Moskvu k ukončení represí a propuštění vězňů. Jména tří desítek z nich jsou zmíněna v dokumentu.

Patrně nejznámějším ukrajinským vězněm v Rusku je filmový režisér Oleg Sencov, kterého ruský soud v srpnu 2015 odsoudil za údajný terorismus na 20 let. Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International byl soud nespravedlivý a rozsudek se opíral o doznání vynucená mučením. Jsou i méně známé oběti. V předvečer debaty předstoupili před novináře ve Štrasburku krymští Tataři. "Můj syn, sedmadvacetiletý Mustafa, je už skoro dva roky ve vazbě, protože se před anexí zúčastnil mítinku za jednotnou Ukrajinu," postěžoval si Bekir Dehermedži. Ruské úřady a justiční orgány na Krymu podle něj dělají vše, aby Tataři buď mlčeli, anebo opustili vlast.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek