Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Nejčistší rasa, jejíž vůdce zmůže vše. KLDR ukazuje vstřícnost, ale ideologie se nevzdá

ANALÝZA: Nejčistší rasa, jejíž vůdce zmůže vše. KLDR ukazuje vstřícnost, ale ideologie se nevzdá

„Klima usmíření a dialogu“ panuje nyní podle severokorejského vůdce Kim Čong-una mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky stále ve válce. Kim to prohlásil po návštěvě severokorejské delegace na olympiádě na Jihu a pozval na návštěvu Severu jihokorejského prezidenta. Zapůsobila snad olympiáda a život kolem ní na severokorejskou delegaci, která doma vidí strádající obyvatele a nerozvinutou zemi? Chystají se Severokorejci konečně usmířit se světem?

Severní Korea vykazuje až neuvěřitelnou odolnost vůči mezinárodním sankcím, které na ni byly uvaleny kvůli jejímu jadernému a raketovému programu. A svérázný má dlouhodobě i pohled na Jižní Koreu, svého ekonomicky pokročilejšího souseda. Jedním z důvodů je severokorejská vládní ideologie čučche, kterou jsou indoktrinováni všichni obyvatelé Severní Koreje a která jim umožňuje vyrovnat se s realitou. Čučche totiž není jen ideologií soběstačnosti, směsí komunismu, rasismu, nacionalismu a myšlenky, že člověk – zejména vůdce – zmůže vše bez ohledu na materiální podmínky.

Ani odborníci na Severní Koreu si nejsou jisti, z čeho vlastně tahle ideologie vznikla. Existují tři teorie, uvádí Grace Leeová, odbornice na Severní Koreu v časopise Stanford Journal of East Asian Affairs. Podle první z nich vznikla jako nástroj, který použil zakladatel Severní Koreje Kim Ir-sen, aby si vybudoval vlastní kult osobnosti a potřel své nepřátele. Kim Ir-sen, nejstarší z dynastie Kimů (zemi dnes vládne jeho vnuk Kim Čong-un, který nastoupil po jeho synovi Kim Čong-ilovi) se oficiálně hlásil k marxismu-leninismu. Neváhal ale poslat do vězení své stranické odpůrce, kteří sice měli mnohem blíže k myšlenkám marxismu-leninismu, jenže ohrožovali jeho moc. Navíc balancoval mezi dvěma komunistickými velmocemi, Čínou a Sovětským svazem, takže i jeho ideologie přijímala myšlenky z obou zemí a vyvíjela se podle toho, jak to bylo potřeba v boji o moc.

Podle dalších odborníků, které zmiňuje Leeová, je zdrojem severokorejské ideologie tradiční korejská politická kultura, která je založena na odporu proti cizím vetřelcům, konfuciánské filosofii prosazující úctu ke starším a nadřízeným. Korejci tak prý získali jakýsi „obranářský postoj,“ odpor vůči cizímu vlivu a snahu o soběstačnost. Sám Kim Ir-sen mluvil v souvislosti s čučche o tom, že vychází z „historického vývoje“ a „geografické polohy“ Koreje, která byla v minulosti často cílem cizích invazí. Severní Korea také převzala myšlenky válečného Japonska s jeho rasismem a nákloností k fašismu, přestože se severokorejský režim oficiálně prohlašuje za jediného dědice protijaponského odboje za druhé světové války. Japonsko Korejský poloostrov okupovalo od roku 1910 do konce druhé světové války a spravovalo ji jako svoji kolonii.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Americký expert Brian Reynolds Mayers navíc uvádí ve své knize o Severní Koreji, že se Severokorejci po vzoru válečného Japonska považují za „nejčistší rasu,“ která je nadřazena ostatním lidem, se kterými by se neměli míchat. V Severní Koreji jsou podle zpráv uprchlíků diskriminováni lidé se smíšeným původem, ať už mají předky z Evropy či třeba právě z Japonska. Severní Korejci se dokonce považují i za nadřazené nad Korejci z jihu, ačkoliv mají stejný etnický původ. Jižní Korea byla dle této úvahy „znečištěna“ Američany, kteří v Korejské válce v letech 1950 - 1953 pomohli zastavit útok Severu na Jih a dodnes mají v zemi své vojenské základny. Dodnes jsou Severní a Jižní Korea formálně ve válce, protože konflikt v roce 1953 ukončilo jen dodnes trvající příměří.

Podle Mayerse sama severokorejská propaganda dlouho tvrdila, že KLDR trpí vojenskou slabostí a jen silnější armáda a lepší zbraně jí chybí k tomu, aby se stala dokonalým státem. Zřejmě právě to je důvodem, proč země začala vyrábět jaderné zbraně a rakety, kterými ohrožuje i část území USA. Výdaje na jaderný program přitom zřejmě neomezila ani v době, kdy v zemi propukl ve druhé polovině devadesátých let minulého století hladomor, který si vyžádal zřejmě mezi 500 až 600 tisíci obětí. Nakonec Severokorejci uspěli. Tamní diktátor Kim Čong-un minulý rok po jaderném testu navzdory nelibosti mezinárodního společenství oznámil, že Severní Korea je „jaderným státem,“ zajistila si svoji bezpečnost a vyrovnala se dalším zemí. Naznačil, že se svých nukleárních zbraní nikdy nevzdá a postaral se o to, aby severokorejské zbrojní schopnosti nedaly politikům v USA, Jižní Koreji nebo v Japonsku spát.

Poslední teorie o zdroji severokorejské ideologie upozorňuje na vypjatý individualismus, který je v ní obsažen. Nejedná se o individualismus v západním smyslu, jde o nadvládu myšlenky nad hmotou a individuální vůli vůdce. Je to v příkrém protikladu vůči marxismu-leninismu, kde je důležitá materiální základna, vše se odvozuje od stavu ekonomiky a výrobních vztahů. Severní Korea tak může být podle čučche (nyní přejmenované na kimirsenismus-kimčongilismu) dokonalá a rozvinutá země, i když lidé mají problém zajistit si základní prostředky k životu. Vůdcova rozhodnutí totiž v očích stoupenců ideologie nakonec vše napraví a výše postavení členové vládnoucí strany – jako ti, co byli na olympiádě – tomu rádi uvěří. I když v Jižní Koreji viděli něco jiného.

Pravdu má v jejich očích zkrátka ideologie čučche, která se proměnila bez ohledu na realitu v náboženství svého druhu. Včetně obřadného klanění se sochám vůdců a pověstech o jejich nadpřirozených schopnostech. Například narození Kim Čong-ila a Kim Čong-una prý provázeli zázračné úkazy včetně podivného chování zvířat, zjevení hvězdy a Kim Čon-il dokázal ve třech letech pouhým postříkáním mapy Japonska inkoustem vyvolat nad japonskými ostrovy bouřit. V zemi je zhruba 40 tisíc soch Kim Ir-sena a v každé severokorejské domácnosti jsou povinně portréty Kim Ir-sena a jeho syna Kim Čong-ila. Jde v podstatě o domácí oltář a před jídlem lidé – alespoň pokud jsou v dohledu kamery nebo někdo cizí – děkují současnému vůdci Kim Čong-unovi a jeho předchůdcům za to, že mají co jíst.

Všichni Kimové včetně mrtvých vládců mají polobožský status a dokonce zastávají „funkce“ ve stranickém a státním aparátu. Například Kim Ir-sen je „věčným prezidentem“, Kim Čong-il je „věčný generální tajemník“ severokorejské vládnoucí strany zatímco současný vládce Kim Čong-un je „pouhý“ první tajemník Korejské strany práce. I ten chce ale vládnout jako jeho předci navždy a své moci se určitě sám nevzdá. Ostatně, mocenské hrátky v izolované totalitě provázejí mnohdy brutální zákulisní boje a černé praktiky.

Fungující ideologickou mašinérii ale v posledních letech narušuje růst tržního hospodářství v Severní Koreji. Země teď stojí na křižovatce, říká profesor Dongho Jo z jihokorejské Ewha Womans University, který se specializuje na severokorejské hospodářství. Rozvoj tržního hospodářství, které je maskované jako „socialistické“ umožnil právě současný severokorejský diktátor Kim Čong-un. Vznikly trhy, kde lidé prodávají výpěstky ze svých záhumenků, a soukromé podniky, které ale na papíře patří městu či státu. Cílem Kim Čong-una bylo zlepšit stav ekonomiky, mimo jiné aby měl režim více peněz na vývoj jaderných zbraní a raket. Navíc na Severní Koreu dopadají v posledních měsících tíživě mezinárodní ekonomické sankce, které se loni výrazně zpřísnily.

Podle Dongho Joa si teď Severokorejci, kteří okusili základy kapitalismu, přejí kapitalismu stále více. Kim Čong-un se tak bude muset v příštích několika letech rozhodnout co dál, tvrdí expert. Buď připustí změnu severokorejské ekonomiky na tržní, nebo bude muset opět posílit kontrolu nad společností. V prvním případě by zřejmě mohl být severokorejský režim ochotný k menším ústupkům, ale nikoliv pokud jde o vlastnictví jaderných zbraní či raket. V opačném případě půjde jen o jednání na oko, která severokorejská propaganda vyloží tak, že Jižní Korea za Severem „dolézá.“ A potvrdí si tak sama pro sebe, že čučche funguje a Sever má nad Jihem i nad jeho spojencem USA převahu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek