ANALÝZA: Nešťastný Jemen. Z bezvýznamnosti ke krvavému saúdsko-íránskému účtování

Jitka Jeníková

Ve starověku patřilo Jemenu zásadní místo na všech relevantnějších mapách. Kontroloval obchod s tak vzácnými a drahými komoditami jako myrha, kadidlo a asijské koření a býval tak úrodný a bohatý, že jej staří Římané překřtili na Arabia Felix – Šťastnou nebo také Úrodnou Arábii. Dnes se zdá, že štěstí zemi, která mimo jiné začala jako první na světě z obchodních důvodů pěstovat kávu, jaksi došlo. Na indexu lidského rozvoje OSN zaujímá Jemen 168. místo ze 188 zemí, jen o příčku nad totálně zpustošeným Afghánistánem (pro srovnání Česko si drží obstojné 28. místo). Zdá se, že se kdysi vzkvétající Jemen přes celkem dlouhé období letargie propadl do víru událostí, které jej nemilosrdně stahují ke dnu.

Katastrofální předání moci

Kořeny probíhajícího konfliktu bychom našli v listopadu roku 2011, kdy (po nepokojích inspirovaných arabským jarem a atentátu) po 22 letech v úřadu moc tehdejší prezident Alí Abdalláh Sálih svému viceprezidentovi. V zemi panovalo přesvědčení, že nový vůdce, Abdarrabu Mansúr Hádí, přinese zemi větší stabilitu, jenže místo toho se situace novému prezidentovi vymykala čím dál víc z rukou. Nedokázal se vypořádat se sílícím separatistickým hnutím na jihu země, s útoky teroristů z organizace al-Ká’ida, s částí armády, která zůstala loajální jeho předchůdci, ani s korupcí, nezaměstnaností a nedostatkem potravin. Nepomohlo ani to, že celé dva roky v úřadu odkládal termín nových voleb.

„Teď už nás může zachránit jen Bůh.“ Jemen je ve smrtelném sevření, blokáda ohrožuje hlavně děti

sinfin.digital