Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Putinův potížista Navalnyj se vrací do hry. Co může způsobit jeho bojkot voleb?

ANALÝZA: Putinův potížista Navalnyj se vrací do hry. Co může způsobit jeho bojkot voleb?

Vítězství v březnových prezidentských volbách a čtvrté funkční období má Vladimir Putin předem v kapse, jedinou neznámou zůstává volební účast. A právě to je aspekt, kterého chce využít nejvýraznější Putinův rival – bloger a protikorupční bojovník Alexej Navalnyj, jehož kandidaturu na prezidenta loni zamítla Ústřední volební komise.

Když ruský Ústavní soud 19. ledna udělal definitivní tečku za Navalného snahou vynutit si kandidaturu soudní cestou (soud se jeho žádostí odmítl zabývat, Navalného kandidatura byla předtím zamítnuta s ohledem na jeho pravomocné odsouzení k podmíněnému trestu za údajnou zpronevěru v kauze, která nejen podle žalovaného nese jasné stopy politické zakázky a podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva i porušení práva na spravedlivý proces), bylo rozhodnuto: Navalnyj a jeho stoupenci napnou veškeré síly k zorganizování toho, čím hrozili už dříve – „stávky voličů“ (zabastovka izbiratělej), tedy volebního bojkotu.

Navalnyj neúnavně a pořád dokola vysvětluje centrální tezi, která za touto strategií stojí – že když není z koho vybírat, nemá smysl k volbám vůbec chodit a de facto tím legitimizovat stávající režim. O Putinově vítězství nemůže být pochyb a žádný z jeho protikandidátů se ve skutečnosti ani trochu nesnaží ho porazit, tvrdí Navalnyj. Takovým kandidátem byl prý jen on sám a tím, že nebyl k volbám připuštěn, se plně obnažila skutečnost, že volby jsou jen další z operací plně v režii Kremlu.

Navalnyj dokonce v polovině ledna nechal zorganizovat telefonní průzkum voličských preferencí na reprezentativním vzorku jednoho tisíce lidí a ukázalo se, že Putina je připraveno volit 78 procent dotázaných (tedy ještě více, než kolik mu přisuzoval průzkum státní agentury VCIOM). O druhé místo se s ohromným odstupem a ziskem pouhých osmi procent dělí šéf Liberálně demokratické strany Vladimir Žirinovskij a prezidentský kandidát Komunistické strany, podnikatel (a někdejší člen prokremelské strany Jednotné Rusko) Pavel Grudinin. Zbytek kandidátů včetně známé televizní moderátorky Ksenije Sobčakové, vystupující v roli protestní „kandidátky proti všem“, získal maximálně jedno procento.

Nedělní protesty

„Volební účast je to jediné, čeho se teď režim obává. Nejsme povinni jít hlasovat a legitimizovat tím stávající státní moc,“ říká Navalnyj a jeho spolupracovníci. Místo toho všechny vyzývá, ať k volbám nechodí a pomohou raději monitorovat volební účast a zabránit jejímu tradičnímu umělému navyšování. Uplynulou neděli (28.1.) se v téměř stovce velkých měst v celé Ruské federaci konala série protestních akcí pod hlavičkou „zabastovky“, první v zamýšlené řadě podobných protestů. Účast sice nebyla tak ohromující jako loni při velkých protikorupčních protestech, na které Navalnyj dokázal přivést desítky tisíc protestujících v prakticky všech velkých, ale i menších městech, ale i tak šla do tisíců, což při mrazivém lednovém počasí není málo.

Pořádkové síly se tentokrát držely zpátky, zadrženo bylo podle informací monitoringu OVD Info „jen“ 257 lidí, nejvíc z toho v čuvašské metropoli Čeboksary, kde to bylo přes 50 osob, a v Ufě (45). V Petrohradu to bylo všehovšudy deset lidí a v Moskvě 16. Byl mezi nimi i sám Navalnyj, kterého si policisté vytáhli z davu na Tverském bulváru zcela cíleně. Ostatně, hledali ho před mítinkem marně už u něj doma a také v kancelářích jeho Fondu boje proti korupci, kde už si na podobnou policejní činorodost zvykli.

I bez Navalného, který mezi lidmi strávil sotva pár minut, se ale v Moskvě demonstrovalo s vervou – po Tverském bulváru a později i Novém Arbatu korzovaly celkem až čtyři tisíce lidí a když účastníci akce procházeli kolem Kremlu, s chutí si zaskandovali slogany jako „Raz, dva, tři – Putine, odejdi“ nebo „Pryč s čekistickým režimem“. Na YouTube kanálu Navalnyj Live, který má už téměř půl milionu odběratelů, se vysílalo nepřetržitě 14 hodin – od chvíle, co se sešel první protest v Magadanu na Dálném východě, až do vyvrcholení protestu v Moskvě.

VIDEO: Záznam vysílání kanálu Navalnyj Live z nedělních protestů 

Samaritánka Ksenija a její politologické školení

Kuriózní tečku za protestem v Moskvě pak obstarala návštěva Ksenije Sobčakové na policejní stanici v ulici Jakimanka, kam předtím převezli Alexeje Navalného. Přivezla mu tam podle informací jejího volebního štábu vodu a jídlo, ale jak dokládá videonahrávka umístěná na jejím YouTube kanálu (ten sleduje asi 160 tisíc odběratelů), zároveň stačila rozvinout s jeho stoupenci čekajícími na mrazu debatu na téma (ne)užitečnosti volebního bojkotu.

„Podívejte, já jsem vzděláním politoložka. Dejte mi jediný příklad ze světových dějin, kdy lidé místo voleb zůstali doma a dosáhli tím změny, a já se k vašemu bojkotu přidám, jenže žádný takový příklad nenajdete,“ říká Navalného přívržencům na záznamu Sobčaková. „Každý, kdo nepřijde k volbám, zvyšuje Putinův volební výsledek,“ dodává.

VIDEO: Ksenija Sobčaková debatuje před policejní stanicí s přívrženci Alexeje Navalného

O tom, nakolik nezávislou kandidátkou 36-letá televizní hvězda a dcera Putinova někdejšího politického mentora, petrohradského starosty Anatolije Sobčaka, je, se vedou spory a nejeden znalec ruského politického prostředí je přesvědčen, že její účast ve volbách je nápad Kremlu, který se tak snaží zatraktivnit (ve všech smyslech toho slova) zoufale nudný volební proces, o jehož výsledku nikdo nepochybuje.

Pokud to tak je (a většina indicií k tomu skutečně svádí), nedá se politickým stratégům pracujícím pro Kreml upřít jistá dávka kreativity a schopnost inovace. A rozhodně jim také nechybí odvaha nebo alespoň hroší kůže, protože Sobčaková při každé možné příležitosti tepe režim a stávající poměry a pojmenovává řadu věcí, které se v Kremlu jistě neposlouchají příjemně.

Kdo víc zlobí – Ljocha, nebo Ksjuša?

Na druhou stranu nemůže být pochyb, kdo z dvojice Navalnyj-Sobčaková představuje pro Putinův režim větší hrozbu a kdo tím pádem k volbám (a do televize) připuštěn být nemůže. Jenže Navalnyj jako by s každou další ránou jen sílil. Díky obdivuhodným organizačním schopnostem se zvládá přenést i přes permanentní šikanu ze strany úřadů. Nepustí tě do televize? Nevadí, vytvoř si vlastní internetový kanál, který budou mladí lidé, otrávení stokrát omletou propagandou státní televize, sami energicky propagovat a jeho obsah sdílet. Sebrali ti při domovní prohlídce kameru a počítač? Nevadí, využij crowdfundingu a budeš si moct koupit ještě lepší.

V krátkodobé perspektivě je těžko představitelné, že by Navalnyj dokázal Putina ve volbách porazit, mohl by ho ale zle potrápit. A vzhledem k jeho nízkému věku (pouhých 41 let oproti Putinovým 65) a nijak neskrývanému zápalu pro politiku je s ním zřejmě třeba počítat dlouhodobě. Záznam v trestním rejstříku je sice z pohledu režimu elegantní řešení jak jej vyřadit z volebního klání, ale to jeho chuť se veřejně angažovat nijak nezmenšilo, spíše naopak.

„Ukradli nám volby. Buď se naučíme domáhat svých požadavků na ulici, nebo nás budou okrádat donekonečna,“ říká přesvědčivě na jednom ze svých nedávných videovzkazů. S blížícími se volbami jich bude nepochybně přibývat stejně jako akcí, které budou mít za cíl lidi přesvědčit, aby v březnu hlasovali nohama. A co je pro Kreml nepochybně nejhorší, nepřestane to ani po volbách. Strategii volebního bojkotu nahradí nějaká jiná strategie, která na sebe bude při absenci aktivní autentické opozice v ruském politickém systému přirozeně strhávat pozornost všech, kteří už Putinův režim prokoukli a nechtějí mu dál asistovat v jeho sebelegitimizační hře.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek