Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Trumpův pompézní rozpočet pod palbou kritiky. Ameriku může zadlužit o desítky bilionů

ANALÝZA: Trumpův pompézní rozpočet pod palbou kritiky. Ameriku může zadlužit o desítky bilionů

Rozpočtový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa schytává kritiku ze všech stran. Zastáncům tvrdé republikánské linie vadí, že není jasné, kde chce Bílý dům vzít peníze na masivní investice do infrastruktury. Demokraté mají problém se škrty v sociálních programech.

Plán investic do infrastruktury chtěl Trump zveřejnit už během prvních sto dní v úřadě. Nakonec se o rok opozdil. Připravil ale pompézní návrh, který zapadá do ještě odvážnějšího rozpočtu. Ten představil prezident v pondělí a okamžitě sklidil vlnu kritiky.

„Myslím, že pro lidi znepokojené státním dluhem a deficitem nikdy nebyl čas větší zrady,“ komentoval ostře právník Bredford Cook, který dlouhodobě finančně podporuje organizaci Concord Coalition, jež se snaží lobbovat za vyrovnaný rozpočet.

Právě Concord Coalition a podobně smýšlející organizace Výbor pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB) vycházejí z Trumpova návrhu jako poražené. Dlouhé roky spoléhaly, že republikáni nastolí přísnější pravidla, nyní se navzdory pravicové většině v obou komorách Kongresu děje opak.

Zadlužování už nevadí

Podle agentury AP prohloubí Trumpem navrhovaná rozpočtová opatření v kombinaci s loňskou reformou federálních daní a dohodou obou stran na dalším financování vlády původně předpokládaný deficit. Prezident počítal se 3,2 biliony dolarů (asi 66 bilionů korun) v následujících deseti letech. Agentura odhaduje 7,2 bilionu dolarů (148 bilionů korun).

Byli to přitom právě republikáni, kteří v minulosti kvůli vysokým schodkům kritizovali Trumpova předchůdce Baracka Obamu. V době hospodářské krize mu dokonce naordinovali výdajové škrty. Za Obamy přitom deficity klesaly.

V roce 2009, při jeho nástupu, činil 1,3 bilionu dolarů (27 bilionů korun), což bylo zhruba deset procent HDP. Osm let nato už se Obama loučil s deficitem 660 miliard dolarů (13,6 bilionu korun), tedy asi 3,4 procenty HDP.

Trump proti tomu nastoupil v době ekonomického růstu, který stále trvá. Schodek ale vrátí nad bilionovou hranici. Podle CRFB má dosáhnout 1,12 bilionu dolarů (23 bilionu korun), podle AP dokonce 1,2 bilionu dolarů (24,7 bilionu korun). Trumpův rozpočtový návrh počítá pouze s 984 miliardami dolarů (20,2 bilionu korun).

Zvýšit by se mohlo i celkové zadlužení. Do roku 2027, kdy vyprší platnost daňové reformy, by mohl státní dluh podle CRFB vystoupat až na 105 procent HDP. „Takřka všichni v Kongresu se rozhodli, že jim finanční nezodpovědnost nevadí. Čest výjimkám,“ konstatovala šéfka CRFB Maya MacGuineasová.

Zátěž pro děti

Ne všichni v Kongresu jsou ale s návrhem spokojení. Kritika zaznívá z obou stran spektra. Demokraté Trumpovi vyčítají, že škrtá finance určené na sociální služby. Méně peněz má jít také na školství či program Medicaid, který zajišťuje zdravotní péči chudým a invalidním Američanům.

Republikáni zase poukazují, že Bílý dům neuvedl, z čeho bude financovat velké infrastrukturní projekty. Ty mají spolknout 200 miliard dolarů (4,1 miliardy korun) z federálních peněz, dalších 1,5 bilionu dolarů (31 bilionů korun) přidají podle administrativy místní samosprávy a soukromý sektor.

Jednou z možností, jak peníze získat, je zvyšování daní, konkrétně daně z pohonných hmot. Ta se neměnila od roku 1993. Američané jsou na její růst citliví, proto se do nepopulárního kroku nikomu z politiků nechce. Pravděpodobné tak je, že se opět bude stavět na dluh.

„Je špatné zatěžovat naše děti a vnoučata obrovským dluhem. Je to hřích. Ale my o deficitu takhle nepřemýšlíme,“ rozčiluje se s republikány sympatizující politolog Nathanael Blake v komentáři, který publikoval na konzervativním pravicovém webu The Federalist.

Mnohým se nelíbí ani samotné směrování infrastrukturních investic. Trump sice počítá s velkým projektem silničního a železničního tunelu mezi New Jersey a Manhattanem, čtvrtina všech peněz ale půjde do vesnických oblastí.

V nich přitom žije jen čtrnáct procent obyvatel USA. Jenže právě venkov Trumpa volil. A svůj hlas mu dal i kvůli slibům zlepšování silnic a železnic. „Je to ironické, protože jsou to právě města, která potřebují nejvíce peněz na infrastrukturu,“ dodává Martin Robins, zakladatel Dopravního centra Alana Voorheese při Rutgers University v New Jersey.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek