Arabové chtějí dobýt vesmír: do tří let sonda na Marsu a za sto let kolonie

Jitka Jeníková

„Dinosauři vymřeli, protože neměli vesmírný program. A jestli kvůli tomu, že nemáme vesmírný program, vymřeme i my, dobře nám tak!“ prohlásil Larry Niven, americký spisovatel sci-fi. Zdá se, že ve Spojených arabských emirátech se ho rozhodli vzít za slovo. Před pár týdny totiž oficiálně oznámili, že v letošním roce vypustí do vesmíru první satelit a za tři roky vypraví první arabskou misi na Mars, jejž mají v plánu během příštích 99 let kolonizovat. Zálivové petrodolary mají napříště podle všeho výrazně promlouvat do závodu o rudou planetu.

Ve středověku, v době největšího kulturního rozmachu arabského světa, patřili tamní astronomové k absolutní světové špičce. V tzv. zlaté éře, tedy v období mezi 9. a 13. stoletím, se jednak postarali o znovuoživení a uchování dřívějších znalostí Řeků, Římanů a Byzantinců a s otevřením bagdádského Domu moudrosti za vlády abbásovského chalífy al-Ma’múna v 9. století se pustili naplno do vlastního zkoumání Ptolemaiovského systému, jenž staví do středu vesmíru naši planetu. Později evropští astronomové v mnohém vycházeli z arabských spisů či jejich překladů dřívější poznatků. Dnes by si ale Araby s vesmírným programem spojil málokdo.

Spojená arabská naděje

Do vesmíru se zatím podívali jen dva Arabové – člen saúdské královské rodiny Sultán bin Salmán Ál Saúd, jenž letěl v roce 1985 na palubě amerického raketoplánu, a o dva roky později Syřan Muhammad Ahmad Fáris, který se do vesmíru podíval jako člen syrsko-sovětské mise. S velkými plány na účast na světovém vesmírném programu teď přicházejí Spojené arabské emiráty. Jejich vesmírná agentura sice vznikla teprve v roce 2014, nicméně plány má víc než smělé.

Česká stopa v kauze Cambridge Analytica? Firma má úzké vazby na ruský Lukoil – stejně jako Zemanův rádce Nejedlý

sinfin.digital