Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Arabské země trpí masivním odlivem mozků. Může to ohrozit celý region

Arabské země trpí masivním odlivem mozků. Může to ohrozit celý region

Arabské země se potýkají s nedostatkem specialistů. A přichází je to velice draho. Kvůli odliv mozků na Západ musejí pozice obsazovat cizinci, které je nutné adekvátně zaplatit a tato ekonomická migrace vyjde podle údajů z mezinárodních zpráv arabské země přibližně na dvě miliardy dolarů ročně. Nůžky mezi chudými a bohatými se tak dál rozevírají.

Podle studií provedených Ligou arabských státu, UNESCO a Světovou bankou tvoří celou třetinu migrantů z rozvojových zemí Arabové. Z rodných zemí odejde celých 50 % absolventů medicíny a 23 % inženýrů, celkově tvoří 15 % imigrantů specialisté, kteří hledají lepší pracovní podmínky v Evropě, Spojených státech a Kanadě. Deník Al-Arab predikuje, že se takový odliv mozků nevyhnutelně podepíše na ekonomické budoucnosti arabského světa.

Zveřejněné studie přináší celou řadu zajímavých statistik, například že se 54 % arabských studentů, kteří absolvují vzdělání v zahraničí, nikdy nevrátí domů. Ve Velké Británii je tak například v současnosti 34 % lékařů arabského původu. Na Západ míří vedle zmiňovaných lékařů a inženýrů především nukleární fyzici a astrofyzici. UNESCO vnímá tento jev velmi negativně, neboť vědci proudí pouze jedním směrem, což zásadně ovlivňuje jeden z nejdůležitějších prvků výroby: lidské zdroje.

Přesto, že se v posledních letech pokoušeli představitelé arabských zemí tento trend zvrátit, politická nestabilita, krvavé konflikty nebo prostě jen lepší pracovní podmínky hovořily jasně proti nim. Absolventi univerzit totiž v rodných zemích často končí buď s velice nízkými příjmy, jež neodpovídají jejich odbornosti, případně musí kvůli vysoké míře nezaměstnanosti volit práci v úplně jiném oboru, čímž ztratí kontakt s aktuálním vývojem, trendy a projekty probíhajícími v rámci jejich specializace. Mezi důvody, proč se nechtějí ze Západu vracet do svých domovin, uvádějí arabští vědci nejčastěji vedle výrazně lepší bezpečnostní situace také vyšší úroveň odborné komunity na Západě a provázanost kompetencí s místem, kde je získali.

Odliv odborníků, kteří v arabském světě vystudovali, představuje ekonomickou zátěž pro jejich rodné země. Ty (spolu)financovaly jejich vzdělání, nicméně ve chvíli, kdy se mají absolventi začít podílet na fungování země, emigrují a z jejich znalostí, dovedností a daní těží jejich nové vlasti. Navíc tak upadají jednotlivé specializované oblasti, neboť mnozí z těch nejlepších odcházejí a nepodílí se na jejím dalším rozvoji. Vědecký výzkum proto dlouhodobě trpí nedostatkem lidí.

Podle dostupných údajů žije především ve Spojených státech, Kanadě a Německu 86 tisíc egyptských akademiků, z toho je 180 vysoce specializovaných nukleárních fyziků a 42 univerzitních rektorů. Za těmito úspěchy arabských vzdělanců je pouze příležitost, kterou na rozdíl od domácí půdy v zahraničí dostali. Hussám Badráwí, vedoucí komise pro vzdělanost při egyptském parlamentu k tomu dodává: „Řešením není lákat odborníky z ciziny zpátky, musíme se naučit těžit z pozic, kterých v zahraničí dosáhli. Největší výzvou tak pro arabské vlády zůstává transformace systému vzdělání, jež by do sebe mělo začlenit nové myšlenky a přístupy.“ Na vysoké nezaměstnanosti a špatné uplatnitelnosti na trhu práce v zemi, kde je podle týdeníku TheEconomist bez práce 34 % vysokoškoláků, to ale nejspíš nic nezmění. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek