Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Asad s Putinem slibovali brzký konec. V obklíčení u Damašku mezitím děti jedí odpad a umírají

Asad s Putinem slibovali brzký konec. V obklíčení u Damašku mezitím děti jedí odpad a umírají

Je to pár dní, co se syrský prezident Bašár Asad dočkal v Soči vřelého přijetí od Vladimira Putina. Společně plní optimismu vyslali do světa zprávu o tom, že se vojenská operace v Sýrii chýlí ke konci. Jinými slovy, že je blízko konec roky trvajícího pekla, které nepřežily stovky tisíc lidí. Jakkoli se to může zdát jako dobrá zpráva, realita tak pěkná není. Boje pokračují s vysokou brutalitou a například na východním předměstí Damašku je situace stále tristní. Vládce země tam roky drží prakticky v izolaci tisíce lidí a ti umírají hlady.

Bašárova drsná taktika slaví úspěch. Jen letos na podvýživu zemřely stovky Syřanů, většinou malých dětí. Další se svému osudu snaží uniknout, jedí odpadky i plesnivé žrádlo pro zvířata, ale slibovaný konec utrpení je pro ně v nedohlednu.

Východní Ghúta – předměstí Damašku ovládané rebely – je odříznutá od okolního světa přes čtyři roky. Lidé si mezitím vykopali tunely, aby si skrze ně zajistili alespoň základní zboží: léky, potraviny, hygienické potřeby. Dlouhodobě neúnosná situace se ale ještě vyhrotila v úvodu letošního roku, kdy vládní vojáci tunely objevili a zničili.

Asad pak ještě výrazněji utáhnul blokádu regionu na okraji Damašku, aby se tam již nedostal ani jediný potravinový balíček. V letošním roce se tak do východní Ghúty dostalo jen šest humanitárních konvojů, které ale v žádném případě nedokázaly zabezpečit živobytí pro více než 350 tisíc tamních lidí.

„Poslední zbytky jídla, které mám, jsem nucena dělit mezi svou 13letou dceru a mezi vnoučata, kterým jsou dva a tři roky,“ říká Um Džamila žijící kousek od Damašku. „Moje dcera pláče pokaždé, když musí strávit den bez jídla. Jinak to ale nejde,“ dodává.

Mnoho rodin muselo již přejít na systém, kdy každý den prostě někdo hladoví, tvrdí zpráva neziskové organizace Světového potravinového programu (WFP). „Priorita je, aby jedly děti, a dospělí jsou bez jídla často celé dny,“ tvrdí zpráva s tím, že u mnohých rodin ale vynechávají dny s obživou i děti. Jak uvádí server Huffington Post, i malé děti se musejí přizpůsobit a často konzumovat i odpadky, zvířecí píci či zbytky potravy, která náhodou měla čas se zkazit. Ani to však nestačí. Na podvýživu letos v oblasti zemřely odhadem již stovky lidí, možná i víc. A často to jsou právě děti.

Koupit jídlo na černém trhu si většina obklíčených dovolit nemůže. Jejich ekonomická situace je strašlivá, válka je často připravila doslova o vše. A ceny potravin v posledních měsících rostou o stovky procent. Například sedmisetgramový pecen chleba ve východní Ghútě stojí 85krát více, než v 15 kilometrů vzdáleném Damašku. Cena rýže se od letošního léta zvýšila již o více než 400 procent. Obklíčení Syřané se tak snaží v kdysi úrodné zemi pěstovat plodiny, to jde však ve vybombardovaných městech jen těžko. A zima klepe na dveře.

Kromě potravin se oblasti nedostává ani zdravotnická pomoc. Doktor Jad Salema pro server Syria News Deeply uvedl, že lékaři a zdravotnický personál používají zdravotnický materiál pro jiné účely, než pro které byl původně určen. Zmiňuje například užití stehů pro šití vnějších ran při operaci srdce. „Před několika týdny, jeden z doktorů úspěšně operoval jednoho novorozence. Jenže ten stejně nemohl uniknout smrti jednoduše proto, že zde nejsou žádné inkubátory,“ uvedl Salem.

Lékaři se nyní bojí zejména rozšíření epidemií. Podhoubí pro ně je ideální – lidé nejsou očkovaní a mají oslabený imunitní systém ze špatné a nedostatečné stravy. O to více frustrující jsou pak cílené nálety a odstřelování zdravotnických zařízení Asadovými silami či jeho spojenci. „Doktoři ve východní Ghútě mají pocit bezmoci. Ztratili naději. Pocit, že nedokážou pomoci svým pacientům, se nedá slovy vyjádřit,“ uzavírá Salem.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek