Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišovo ANO stranou jednoho muže? „Na Wilderse nemá,“ říká pro INFO.CZ z Nizozemska profesor Kopecký

Babišovo ANO stranou jednoho muže? „Na Wilderse nemá,“ říká pro INFO.CZ z Nizozemska profesor Kopecký

Favorit nadcházejících nizozemských parlamentních voleb Geert Wilders, který vyhlásil boj islámu a přistěhovalectví, se podle něj staví do role outsidera a mučedníka. „Je otázka, do jaké míry je to jeho strategie. Pokud by Wilders chtěl do vlády, jako politik jeho inteligence by se choval jinak,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ český profesor přednášející politickou vědu na univerzitě v nizozemském Leidenu Petr Kopecký. Čím podle něj Wilders může přispět nizozemské společnosti a celé Evropě?

Zítra se po celém Nizozemsku otevřou volební místnosti a lidé budou volit nové složení 150členného parlamentu. Při procházce po ulicích nizozemských měst to ale vypadá, jako by se žádné volby vůbec nekonaly. Čím je to způsobeno?

Kampaně v Nizozemsku nikdy nejsou tak výrazné nebo polarizované, jak můžeme vidět ve Velké Británii nebo u nás v Česku. Je to dané tím, že strany tu jsou nuceny spolu vytvářet povolební koalice a už minimálně dvě desetiletí není jasné, jak se nakonec dohodnou. Strany se proto nepouští do žádného většího souboje, aby si nezavřely dveře k vyjednávání.

Je aktuální kampaň v něčem jiná, než ty, které probíhaly v minulých letech?

Očekávalo se, že kampaň bude mnohem polarizovanější. Hlavní důvod, proč se tak nestalo, je to, že se z ní Geert Wilders hned na jejím začátku stáhnul. Především pravicoví liberálové současného premiéra Marka Rutteho se snažili, aby se z kampaně stal boj mezi nimi a Wildersem, ale nepodařilo se jim to. Navíc bych řekl, že to celou kampaň utlumilo. Ve většině případů proto kampaň probíhá pouze přes média.

Kampaň ale přece není jen o straně premiéra Rutteho a Geertovi Wildersovi. Do výsledků voleb chtějí promluvit i jiné strany, které ale také není tolik vidět.

Ve větších městech je občas možné zahlédnout jejich plakát, nebo se potkat s nějakým jejich politikem. Ale máte pravdu, že to není tak časté. Myslím si, že je to způsobeno i tím, že strany už nemají potenciál vést velké kampaně. Ubývají jim členové a stranická struktura, která měla na starosti právě vedení kampaní. Nová generace lidí, která do politických stran přichází, je zvyklá užívat jiné způsoby komunikace, například sociální média. Co ale nezmizelo a je to nizozemská tradice, jsou diskusní mítinky na univerzitách, radnicích nebo v kulturních domech.

Zúčastnit se podobné debaty, kde by bylo možné si promluvit se samotným Wildersem, nebo s někým z jeho lidí, je ale prakticky nemožné…

U Wilderse to není nic překvapivého. On s lidmi a médii moc nekomunikuje a příliš se nepřátelí ani se sociálními médii, pouze s Twitterem. Včera například vůbec poprvé vystoupil v televizní debatě. On sám to zdůvodňuje tím, že se na veřejnosti nemůže objevovat z bezpečnostních důvodů. Otázkou ale samozřejmě je, do jaké míry mu nebezpečí skutečně hrozí, nebo zda je to pouze hra a strategie, kterou vyžívá ke své image outsidera a mučedníka.

Dalším důvodem, proč se nechce pouštět do komunikace, je také to, že nemá lidi. Wilders má problém vůbec sestavit kandidátní listiny. Pokud se mluví o Babišově hnutí ANO jako o straně jednoho muže, tak s Wildersem se to nedá vůbec srovnávat. Proti němu je ANO velká organizace.

Přijít s ideologií, řídit stranu, být zároveň její tváří a ještě vést kampaň – to pro jednoho člověka může být náročné...

I proto je dnes Wildersova agenda smrsknutá pouze na problémy identity a imigrace a k jiným tématům se nevyjadřuje. Jeho program má velikost A4 a polovinu z toho tvoří otázky přistěhovalectví. Wilders nepotřebuje zástupy lidí, stačí mu pár asistentů.

Wilders byl ještě nedávno považovaný za naprosto jasného vítěze voleb s pohodlným náskokem. Nyní se ale ukazuje, že jeho oslabuje. Čím si to vysvětlujete?

Myslím, že udělal chybu, že se nepustil do kampaně. Za další bych rád řekl, že když mu průzkumy předpovídaly oslnivé vítězství, tak to bylo v době, kdy ostatní strany ještě nevedly žádnou kampaň. Dá se proto říct, že Wilders vlastně pouze zmobilizoval své skalní voliče, kterých má ve srovnání s ostatními stranami zdaleka nejvíce, ale zbytek opomenul. To jsou však voliči, kteří jsou nejistí a vůbec se neví, koho nakonec budou volit. Na ně by kampaň možná zabrala.

Jaký typ voličů Wilderse volí?

Jsou to různorodé skupiny voličů. Jednoduše řečeno, on bere, kde se dá, a je jedno, jestli je to levice, nebo pravice. Zároveň ale platí, že může všude ztratit.

Jak už jste říkal, Wilders šel do letošních voleb prakticky pouze s jedním tématem, kterým je boj proti islámu. Nestojí za tím, že začíná v průzkumech ztrácet, i to, že možná nevsadil na nejlepší téma?

Wilders nevsadil pouze na boj proti islámu. Pokud se podíváte na jeho program, tak on v něm otázku identity promítá na různé skupiny lidí, které jsou „neholandské“. Největší problém je pro něj v tomto smyslu islám, protože přistěhovalci z Turecka a Maroka tvoří největší přistěhovaleckou skupinu v Nizozemsku.

Wilders byl ale také jedním z prvních, kdo otevřel téma ekonomické migrace z východní Evropy. Je to pro něj jeden z argumentů pro vystoupení Nizozemska z EU. Ač se to může zdát jako okrajové téma, tak pro Wilderse je důležité. Na druhou stranu není jediný, kdo na to poukazuje. To dělají i levicové strany.

Může být přítomnost Geerta Wilderse v politice a otevírání některých z jeho pohledu důležitých témat pro nizozemskou společnost do budoucna v něčem přínosné?

Téma multikulturní společnosti sice otevřel Pim Fortuyn (nizozemský politik, který bývá přirazován ke krajní pravici. Během volební kampaně v roce 2002 byl zavražděn; pozn. redakce), ale Wilders ho převzal. Myslím si, že je dobré, že se o těchto věcech mluví. Něco jiného ale samozřejmě je, kam se tato diskuse posune a jak se k tomu postaví ostatní politické strany. Dalším příkladem je téma Evropy a její integrace. Po čtyřicet let to bylo v Nizozemsku bráno automaticky a jako něco, co řeší pouze politická elita a běžní lidé o tom nediskutují. To se také změnilo a opět si myslím, že je to dobře.

Jak odhadujete Wildersovy šance?

Myslím si, že Wilders se nyní nachází v zenitu. Nevidím příliš možností, kam by se mohl do budoucna posunout.

Proč?

Sám se vmanévroval do pozice outsidera, kterého nikdo nevezme do vlády. Je to trochu paradoxní, protože z průzkumů mezi jeho voliči vyplývá, že oni by ho ve vládě chtěli.

Myslíte si tedy, že Wilders ani nemá ambici vládnout?

Pokud by ji měl, tak by v posledních letech musel podniknout strategické kroky jiným směrem, než kudy se vydal. Nedovedu si představit politika jeho inteligence, že by si na jeho místě zvolil rétoriku, kterou si vybral Wilders, a zároveň se chtěl podílet na vládě. Sám sebe takto vyřadil ze hry a zvrátit to by bylo velmi těžké.

Co je tedy smysl jeho bytí v politice?

Permanentní opozice, kdy by mohl politiku ovlivňovat tím, že bude poukazovat na svá témata a reprezentovat část populace, která je z nejrůznějších důvodů frustrovaná.

Nelze to ale v žádném případě podceňovat, protože pokud se podíváte na ostatní strany v Nizozemsku, tak ony Wildersovu agendu prakticky beze zbytku převzaly a bojují stejnými zbraněmi jako on. Křesťanští demokraté třeba nedávno navrhli odebírání dvojího občanství, což je v Nizozemsku jeden ze základních pilířů integrační politiky za posledních několik let. Stejná strana také přišla s tím, že děti by ve školách měly zpívat hymnu ve vlámštině a být při tom ve stoje.

Jaká další témata byla v letošní kampani důležitá?

Jak už jsme říkali, dominantním tématem pravice byla imigrace. Levice se naopak snažila toto téma tlumit a vytáhnout jiné otázky, jako je zdravotnictví či flexibilita trhu práce. Pro zelené byla tématem energie a obnovitelné zdroje. Nedá se ale říct, že by letošní volby byly jednoznačně o koránu, nebo zdravotnictví. V podstatě ani i o jednom, ale o všem.

O volbách v Nizozemsku se také mluvilo jako o volbách o budoucnosti Evropy. Ten pocit jste neměl?

Z té debaty, která probíhala tady, tedy v Nizozemsku, tak ne. I z toho důvodu, že Wilders sice může s malým náskokem vyhrát, ale určitě nebude ve vládě. Vítězství Marine Le Penové v prezidentských volbách ve Francii by byl v tomto ohledu mnohem větší problém.

Jak může do výsledků voleb promluvit nedávný konflikt Nizozemska s Tureckem, kdy nizozemská vláda odmítla do země vpustit turecké ministry, kteří chtěli mezi nizozemskými Turky vést kampaň před referendem o dalších pravomocích pro prezidenta Erdogana?

Předně nerozumím tomu, proč se nizozemská vláda zachovala jinak, než Německo nebo Francie. Je pravda, že se snažila situaci více neeskalovat, ale v momentě, kdy přišlo rozhodnutí, že tureckým politikům nebude umožněn vstup, tak ztratila nad situací naprostou kontrolu. V tento moment lze jen velmi těžko odhadnout, jak se to promítne do voličských preferencí. Včerejší průzkumy ukázaly, že jak vládní pravicoví liberálové, tak Wilders posílili asi o tři křesla. Ale co za tím ve skutečnosti stojí, nelze odhadovat.

Jak odhadujete vývoj povolební situaci?

Je pravděpodobné, že ve vládě bude ještě více stran, než jsme v Nizozemsku zvyklí, protože prakticky každá může být součást vlády. Do budoucna to může znamenat velký problém, protože se neustále více a více smazává rozdíl mezi tím, co je opozice a co je vláda. To bude prohlubovat frustraci, která je už nyní v nizozemské společnosti velká.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek