Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Baletem proti Islámskému státu. Neuvěřitelný příběh mladého tanečníka ze Sýrie

Baletem proti Islámskému státu. Neuvěřitelný příběh mladého tanečníka ze Sýrie

Z válkou zmítané Sýrie často dobré zprávy nepřicházejí. Příběh mladého baletního tanečníka Ahmada Joudeha se však obvyklému popisu dění v oblasti plné zmaru a utrpení vymyká. 

O kariéře baletního tanečníka snil palestinský uprchlík Ahmad odmalička. Jeho otec ale tanec nepovažoval za činnost vhodnou pro chlapce a tak Ahmadovi balet zakázal.

„V naší kultuře je baletní tanečník úplně nejhorší povolání, jaké si můžete zvolit. Otec mi řekl, že jsem pro naši rodinu ostudou a chtěl po mně, abych studoval angličtinu nebo lékařství. Ale já jsem se vzepřel a chodil jsem na taneční lekce potají. Když to zjistil, zmlátil mě dřevěnou tyčí. Mlátíval mě hodně tvrdě. Jednou mě ztloukl tak, že jsem kvůli poraněné noze nemohl řadu dní tancovat. Ale nikdy jsem to nevzdal. Řekl jsem mu: buď tanec, nebo smrt,“ popsal Ahmed deníku the Guardian.  

Otce však neobměkčil. Když mu bylo sedmnáct, otec ho vyhodil z domu a rozvedl se s jeho matkou, protože ho podporovala. Ahmad se však od svého snu nenechal odradit. Nadále navštěvoval v Damašku hodiny tance, ale zároveň musel podporovat matku a mladší sourozence. „Nemohl jsem studovat a pracovat najednou, takže jsem jeden rok pracoval jako učitel tance a další rok se věnoval studiu,“ přiblížil Ahmad svůj život. 

S tancem nepřestal ani poté, co se v Sýrii v roce 2011 rozhořel krvavý konflikt. Živil se jako učitel tance a ve svém volném čase učil zadarmo tancovat sirotky a děti s Downovým syndromem, navzdory výhrůžkám smrtí od Islámského státu.

Do širšího povědomí se Ahmad dostal v roce 2014, kdy zazářil v arabské taneční soutěži. Dostal se do semifinále, ale pak mu řekli, že nemůže vyhrát, protože jako občan neuznaného státu Palestina vlastně nemá žádnou národnost. Loni však i jeho naplno doběhla válka v Sýrii. Tehdy šestadvacetiletý tanečník dostal povolávací rozkaz do armády a už se smiřoval s tím, že se bude muset vzdát svého snu.

Usmálo se na něj ale štěstí. V srpnu 2016 o něm nizozemský novinář natočil dokument. Ahmad v něm kromě jiného tančil i v palestinském uprchlickém táboře Jarmúk na předměstí Damašku, kde vyrůstal a ve starověkém divadle v Palmýře, kde jen o několik měsíců dříve prováděl Islámský stát masové popravy.  

„Tancování v Palmýře byl můj způsob, jak bojovat proti Islámskému státu. Vzkazoval jsem jim tím, že můžou zabíjet lidi, ale nemůžou mě odradit od tancování,“ říká Ahmad.

Dokument nakonec pomohl Ahmadovi získat vysněné místo profesionálního tanečníka. Snímek, který odvysílala nizozemská televize, shlédl také umělecký ředitel Nizozemského národního baletu Ted Brandsen, kterého prý „velmi zasáhl“.

Brandsen se rozhodl Ahmadovi pomoci a tak založil sbírku, která měla nadějnému tanečníkovi umožnit studium v Nizozemí. Povedlo se – Ahmad studuje na baletní akademii v Amsterdamu a má za sebou premiéru na prknech Nizozemského národního baletu.

„Trvalo mi měsíc, než jsem si naplno uvědomil, že jsem skutečně v Amsterdamu. A stále nemohu uvěřit, jaké jsem měl štěstí,“ raduje se Ahmad, který se dokonce nedávno po jedenácti letech viděl se svým otcem, který žije v uprchlickém centru v Německu. „Nenáviděl jsem ho za to, co mi udělal. Ale chtěl jsem začít nový život na Západě bez nenávisti, takže jsem mu odpustil,“ prozradil Ahmad.

Nyní všechnu svoji energii věnuje studiu. „Chci ukázat, že si zasloužím šanci, kterou jsem dostal. Odpovědnost je obrovská. Kromě tance nedělám nic jiného, protože jsem jedinou nadějí pro své studenty a svoji rodinu v Sýrii. Spoléhají na mě. Říkají, že jediné dobré zprávy jsou ty ode mě,“ uzavírá Ahmad. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek