Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bangladéš chce vystěhovat 100 tisíc rohingských uprchlíků na odlehlý ostrov, kde hrozí záplavy

Bangladéš chce vystěhovat 100 tisíc rohingských uprchlíků na odlehlý ostrov, kde hrozí záplavy

Bangladéš pokračuje v kontroverzním plánu přesunout asi 100 tisíc rohingských uprchlíků na odlehlý ostrov, který často čelí záplavám. Již brzy by měla začít výstavba domů a přístřešků, ve kterých by Rohingové na ostrově pobývali. Plán schválila i premiérka Bangladéše Šajch Hasína Vadžídová, ve světě se však setkal s velkou kritikou.

Asi 100 tisíc rohingských uprchlíků žijících v Bangladéši má být přesunuto na odlehlý ostrov Thengar Char v Bengálském zálivu. K přesunu by mělo dojít do listopadu roku 2019 a za plánem stojí ministr Mustafa Kamal. Na konci listopadu ho schválila i premiérka Bangladéše Šajch Hasína Vadžídová. Informovala o tom televize CNN.

Přibližně 626 tisíc Rohingů, příslušníků indo-árijské muslimské etnické skupiny z Myanmaru, dorazilo od srpna do Bangladéše a připojilo se k již existující skupině rohingských uprchlíků, kterých bylo kolem 300 tisíc. Rohingové říkají, že uprchli před obrovským násilím páchaným armádou na severu Rakhinského státu. Myanmarská armáda však zločiny popírá a tvrdí, že se zaměřuje na teroristy, kteří jsou zodpovědní za zabíjení bezpečnostních složek.

Organizace spojených národů, Spojené státy americké a Spojené království nazývají situaci v Rakhinském státě „etnickou čistkou“. V úterý šéf Rady OSN pro lidská práva řekl, že nemůže být vyloučena ani genocida. Svět chválil Bangladéš za to, že uprchlíky přijal, ale jeho plán vyhostit některé na ostrov Thengar Char se setkal s velkou kritikou. Organizace Amnesty International vyzvala bangladéšskou vládu, aby návrh zamítla a nazvala ho „strašnou chybou“.

Ostrov má rozlohu přibližně 30 000 hektarů, nachází se více než 37 kilometrů od pevniny, je oficiálně neobývaný a během dešťových nebo monzunových období bývá většinou zaplaven. Vláda nakonec hodlá postavit na ostrově téměř 1 500 domů a 120 přístřešků, kde by uprchlíci přebývali. Bangladéš také staví uprchlický tábor v Kutapalongu, poblíž hranice s Myanmarem, kde většina Rohingů žije v provizorních táborech.

Rada OSN pro lidská práva v úterý uspořádala mimořádnou schůzi v Ženevě, aby diskutovala o rohingjské krizi. Během ní Zeid Ra'ad Zeid Al-Hussein z úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva upozornil na to, že proti Rohingům může být spáchána genocida. „Svědci z různých míst poskytli shodné zprávy o strašlivých činech páchaných proti Rohingům, včetně úmyslného zapalování lidí v jejich domovech, vražd dětí a dospělých, střílení na uprchlé civilisty, rozsáhlého znásilňování žen a dívek a zapalování a ničení domů, škol, trhů a mešit,“ popsal Zeid v Ženevě a dodal: „Může snad někdo vyloučit, že se nejedná o prvky genocidy?“

Podle něj je nyní na soudu, aby rozhodl, jestli ke genocidě skutečně dochází, nebo ne. Někteří mezinárodní právní experti tvrdí, že jakmile je situace definována jako genocida, pak je Bezpečnostní rada OSN povinna zasáhnout.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek