Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bankrot, nebo smrt. Zoufalí Američané prchají před vysokými cenami operací do Indie

Bankrot, nebo smrt. Zoufalí Američané prchají před vysokými cenami operací do Indie

Stále více Američanů provozuje tzv. medicínskou turistiku. Do náruče lékařů v zahraničí je žene příliš drahá zdravotní péče ve Spojených státech. Oblíbenou destinací je Indie, pro jejíž zdravotní systém příliv cizinců znamená přínos i velké riziko.

Henry Konczak měl před deseti lety problémy s dýcháním. Nyní 65letý muzikant a videoproducent z Ohia proto podstoupil krevní test, který odhalil infekci. Následující měsíc strávil na kapačce s antibiotiky.

Tím ale jeho příběh nekončil. Doktoři během léčby zjistili, že má srdeční šelest a potřebuje operaci, při které mu vymění srdeční chlopeň. Když kontaktoval zdravotní pojišťovnu, dozvěděl se, že s 50. narozeninami přestal být pojištěný. Operaci v ceně převyšující 130 tisíc dolarů (asi 2,8 milionu korun) si tak musí zaplatit sám.

„Řekl jsem, že jim pošlu moje daňové přiznání. Nevydělávám tolik peněz,“ vzpomíná Konczak nyní a přidává i reakci ženy z pojišťovny. „Pravila: ‚S tím vám přeji hodně štěstí‘,“ dodal.

V 55letech stál najednou před volbou mezi smrtí a bankrotem. Nakonec si vybral třetí možnost. Odletěl do Indie, kde ho na soukromé klinice v Novém Díllí přišel stejný zákrok na 10 tisíc dolarů (cca 212 tisíc korun).

Náklady vzrostly o 20 bilionů

Právě vysoké ceny zdravotní péče v USA způsobují, že Konczakův případ není zdaleka ojedinělý. Zatímco ještě v 80. letech vydávaly Spojené státy na zdravotnictví zhruba stejně jako vyspělé západoevropské země, od té doby náklady rapidně vzrostly.

Podle studie z roku 2003 platili Američané za zdravotní péči daleko více peněz než obyvatelé podobně rozvinutých států, aniž by za své peníze dostávali více. „A co byla pravda tehdy, platí i teď,“ konstatuje Ashish Jha, lékař z Harvard T.H. Chan School of Public Health.

Nedávná studie institutu JAMA ukázala, že od roku 1996 do roku 2013 vzrostly výdaje na lékařská ošetření a operace o 933,5 miliardy dolarů (necelých 20 bilionů korun). Data přitom zahrnují osobní výdaje, nikoli například systémy Medicaid a Medicare, které hradí péči nízkopříjmovým či starým a postiženým lidem.

Výsledkem toho je 300 tisíc Američanů, kteří za doktory každý rok raději jezdí do zahraničí, než by si zákroky platili doma. Zmíněná Indie za rok 2016 udělila zdravotní vízum 160 tisícům lidí. To je o 45 procent více než v předchozích dvanácti měsících. Země láká hlavně vysokými standardy na soukromých klinikách a možností dorozumět se s lékařem anglicky.

Přínos s puncem rizika

Pro druhou nejlidnatější zemi je to přitom dvojsečná zpráva. Místní systém díky přílivu peněz od amerických pacientů sice může ekonomicky posilovat, zároveň ale existuje riziko, že se prohloubí už tak velká nerovnost v dostupnosti péče pro bohaté a chudé Indy.

Zatímco Američanům přijdou místní ceny levné, pro Indy často znamenají více, než činí jejich roční příjem. „Pokud máte hodně peněz, můžete mít přístup k velkému množství péče. Na druhou stranu značné množství lidí nemá v Indii přístup ani k té základní,“ vysvětluje ortoped a chirurg z Čennaí George Thomas.

Vlna bohatých turistů navíc motivuje lékaře, aby usilovali o zaměstnání na soukromých klinikách ve velkých městech. Dostanou zde lépe zaplaceno než ve vládou financovaných nemocnicích.

Tím se ale jen zhoršuje dostupnost péče pro chudší Indy. Podle statistik ošetřuje téměř 80 procent indických lékařů jen asi 28 procent populace země. Doktoři pracující mimo města navíc často nemají potřebnou kvalifikaci.