Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Birmingham jako britská kolébka džihádu. Žil tam atentátník z Londýna i terorista z 11. září

Birmingham jako britská kolébka džihádu. Žil tam atentátník z Londýna i terorista z 11. září

Pomyslné nitky, které spojují celou řadu teroristických útoků zinscenovaných islamistickými radikály, počínaje 11. zářím 2001 a konče incidentem z Londýna minulý týden, se spojují v druhém největším britském městě. Více než každý pátý občan Birminghamu je muslim, což sem extremisty mimo jiné přitahuje. V nouzi jim totiž tamní prostředí dokáže poskytnout téměř dokonalý úkryt.

Po útoku v srdci Londýna, kdy radikalizovaný Brit Chalíd Masúd na Westminsterském mostě najel do lidí a tři usmrtil, načež ubodal před budovou parlamentu policistu, se zase obrátil pohled celého světa směrem k Birminghamu. Právě zde 52letý atentátník, který se narodil jako Adrian Elms a později vystupoval jako Adrian Ajao, bydlel rok předtím, než se rozhodl vraždit.

Chalíd Masúd
Dvaapadesátiletý občan Velké Británie se narodil jako Adrian Elms v Kentu, záhy ale přejal příjmení Ajao po svém nevlastním otci. Radikalizoval se po třicítce, kdy přijal jméno Chalíd Masúd. Policie jej v minulosti označila za okrajovou figurku mezi radikály, napojení na teroristické organizace se podle BBC nepotvrdilo. V minulosti bydlel ve stejné lokalitě jako muži, kteří připravovali jiné útoky. Jiní džihádisté zase absolvovali v rámci fitness centra, kde pracoval jako lektor, některé z kurzů zaměřených na kondici. Nikdy se ovšem neprokázalo, že by byl Masúd s některými z radikálů součástí chystaného spiknutí. Westminsterský teror tvrdě odsoudila útočníkova matka. „Chci, aby bylo nade vši pochybnost jasné, že čin, kterého se dopustil, nijak neomlouvám, ani nesdílím žádné z názorů, které jej vedly k tomu, že se dopustil takového zvěrstva,“ cituje BBC Janet Ajaovou, která si váží toho, že ji okolí neodsoudilo spolu s jejím synem.

Není zdaleka jediným teroristou, který má propojení s milionovým městem ve středu Anglie. Muž, který financoval útok na Světové obchodní centrum v roce 2001, byl obyvatelem Birminghamu, stejně tak první britský sebevražedný útočník vůbec. Zde plánovali sympatizanti al-Káidy útok na dopravní letadlo, které chtěli v roce 2006 vyhodit do vzduchu. Muži, kteří rekrutovali džihádistu Johna do Islámského státu, také pocházeli z druhého největšího anglického města, městem prošli i Abdelhamid Abaaoud a Mohamed Abrini, kteří stáli za útoky z Paříže 2015 a Bruselu 2016.

„Je to pro ně skrýš nebo místo dočasného pobytu, kde mohou připravovat to, co chtějí, bez toho, že by vzbuzovali přílišnou pozornost,“ cituje americký list The New York Times ředitele sociální organizace Kikit Mohameda Ashfaqa, který pomáhá mladým lidem překonávat závislost na drogách a zrazuje je od vlivu radikálních islamistů. Podle jeho slov se na podezřelého v Birminghamu nikdo nepodívá dvakrát; džihádista, který se vmísí do místní islámské komunity je tak rázem pro úřady neviditelný.

Současně se stalo město ideálním místem, kde se snaží teroristé nabírat do svých řad nové bojovníky. Oproti britské metropoli Londýnu je Birmingham podstatně chudším prostředím. Ruku v ruce se sociální nespokojeností jde touha lidí stát se součástí nějaké organizace. Pokud jim extremisté našeptávají, že za jejich situaci může západní kultura, jsou dospívající z nemajetných rodin náchylní takové propagandě uvěřit a rozšířit řady teroristů.

Do města ale zdaleka nepřicházejí pouze nekalé živly, které zde hledají azyl. Do Birminghamu se stěhuje i stále více evropských muslimů, kteří ve svých původních domovech narazili na nenávist.

„Akorát jsme se dočkali našeho prvního dítěte a nechtěli jsme, aby vyrůstalo v takové atmosféře,“ svěřila se Alicia Fierensová, která se do Anglie přestěhovala se svým čínským manželem z Belgie, kde coby konvertité k islámu podle svých slov žili v atmosféře strachu a nenávisti.

Pozitiva na životě ve městě s výraznou muslimskou minoritou vidí také dvacetiletá Sara Begumová. „Cítím se tu bezpečně, protože se mnoho zdejších žen obléká tak, jako já. Jiní lidé se na tuto oblast dívají se strachem, vidí spoustu tmavých lidí a muslimů a bojí se o svou bezpečnost,“ říká mladá žena, jejíž přítelkyně se setkala s útokem sympatizantů radikální pravice, kteří jí strhli z hlavy její šátek.

Před podobnými incidenty varovala po teroru ve Westminsteru muslimské ženy v Birminghamu místní islámská komunita. Na jejich mobilní telefony dorazily textové zprávy, které upozorňovaly na možnou mobilizaci pravicových extremistů a doporučovaly ženám nevycházet po setmění na ulici. Když ovšem radnice instalovala ve městě více pouličních kamer pro zvýšení bezpečnosti, setkalo se to s protesty muslimské komunity. Řada odborníků upozorňuje, že vzájemná nedůvěra a nepochopení mezi úřady a muslimy jen přispívá k usnadnění radikalizace některých obyvatel.

Někteří mladíci tak odcházejí s vidinou věčné slávy bojovat do Sýrie či Iráku, aby se už nikdy ke svým rodinám nevrátili. S radikálním islámem se nemuseli setkat u svých rodin, našel si je sám za dlouhých odpolední na ulici. Odborníci ne náhodou přirovnávají teroristické sítě k mafii. „Je to pro ně byznys. Pokud mluvíme o terorismu, má řada lidí tendenci se domnívat, že je řeč o náboženství. To ovšem není. Vždy je to o penězích,“ říká odborník na boj s terorismem David Videcette.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek