Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Blízký východ jako mocenská šachovnice aneb jak si saúdský princ zahrává s ohněm

Blízký východ jako mocenská šachovnice aneb jak si saúdský princ zahrává s ohněm

Saúdskoarabský princ Mohamed bin Salmán, jenž začátkem listopadu ovládl nejvyšší kruhy arabské monarchie, dál posiluje svůj vliv v regionu. Vyhrotily se hlavně spory s největším rivalem Íránem. Íránci například označili sestřelení rakety mířící na Rijád za válečný akt.

Princ Mohamed v poslední době ukazuje čím dál častěji svaly. Postup ohledně války v Jemenu, blokády Kataru nebo kolem rezignace libanonského premiéra Saada Harírího naznačuje, že v přetahované o vliv s Íránem je připravený postupovat daleko agresivněji.

Saúdská Arábie například doporučila svým občanům, aby Libanon opustili. Podobné prohlášení vydal i Kuvajt a Spojené arabské emiráty.

Princ Mohamed vsadil na spolupráci s Izraelem a Spojenými státy. „Mám velkou důvěru, že král Salmán a korunní princ Saúdské Arábie vědí, co dělají,“ napsal na Twitteru americký prezident Donald Trump. 

Otázkou je, jaký vliv by destabilizace Libanonu měla na region. Stále bolestné jsou vzpomínky na občanskou válku v letech 1975–1990. Hlubší konflikt by se mohl přenést i do ostatních států nestabilní oblasti.

„Potenciál pro občanskou válku v Libanonu existuje. Téměř vše se může pokazit,“ domnívá se Gary Sick, odborník na Blízký východ z Kolumbijské univerzity, který byl za prezidentů Forda, Cartera a Reagana členem Rady pro národní bezpečnost.

Libanonem navíc otřásla i válka v sousední Sýrii. Šíitský Hizballáh se postavil na stranu íránského spojence, prezidenta Bašára Asada. Na jeho podporu dokonce poslal vojenské jednotky. Zemi navíc zavalila vlna uprchlíků. 

Dynamické období prožívá i sama Saúdská Arábie. „Království je na křižovatce. Jeho ekonomika se vyrovnává s nízkými cenami ropy, válkou v Jemenu, blokáda Kataru selhala, íránský vliv je na vzestupu v Libanonu, Sýrii a Iráku. Je to nejvíce volatilní období v saúdské historii ve více než půl století,“ Bruce Riedel, který radil s otázkami Blízkého východu posledním čtyřem americkým prezidentům.

Je nepravděpodobné, že by se Saúdové pustili s Íránem do otevřeného konfliktu. Zástupné bojůvky ale eskalují. Pro další vývoj v regionu bude důležité, nakolik se bude princ Mohamed cítit jistý s izraelsko-americkou podporou v zádech.

Kdo je na čí straně?

Američané podporují Saúdy dlouhodobě. Je to jejich nejstarší spojenec a mezi lety 2012 a 2016 také největší dodavatel zbraní. S Izraelem se podobně jako s Jordánskem shoduje na vnímání Íránu jako regionální hrozby.

Za Saúdy stojí také Egypt. Rijád podpořil současného egyptského prezidenta Sísího, Káhira zase saúdské angažmá ve válce v Jemenu. Zároveň se ale Egypt staví proti konfliktu s Íránem a hnutím Hizballáh.

Na straně Íránu jsou naopak Irák a Sýrie. V obou zemích pomohly íránské milice k porážce tzv. Islámského státu. Spojenectví se Sýrií sahá až do 80. let a Írán prosazuje setrvání režimu současného prezidenta Bašára Asada.

Mezi oběma bloky je v současnosti Jemen a Libanon. Zatímco Súdové v Jemenu podporují prezidenta Hádího, Írán obviňují s pomoci rebelujících Hútíú.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek