Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj o data. Americký Senát otevřel zpravodajským službám cestu k neomezenému šmírování

Boj o data. Americký Senát otevřel zpravodajským službám cestu k neomezenému šmírování

V americkém Senátu vrcholí boj o to, zda budou moci americké zpravodajské agentury dále odposlouchávat světovou elektronickou komunikaci. Horní komora Kongresu zatím odhlasovala zahájení debaty o zákonu, který toto umožňuje. Samotné odhlasování prostou většinou senátorů se očekává později během týdne, pak již na zákonu bude chybět jen podpis prezidenta Trumpa. 

Příspěvky na sociálních sítích, odeslané emaily či komunikace přes oblíbený Messenger. Pokud americký Senát daný zákon prodlouží, bude mít americká zpravodajská komunita přístup k informacím ze všech těchto kanálů. Většinou bez nutnosti žádat soudní povolení, informuje server CNBC.

Zákon totiž umožňuje zpravodajským agenturám, zejména úřadu Národní bezpečnostní agentury (NSA), monitorovat veškerou elektronickou komunikaci, která se na světě odehrává. Sledování by sice nemělo cílit na Američany, ti se však do spárů agentur stejně často dostávají - stačí, aby s nimi komunikoval cizinec, jehož komunikaci agentury odposlouchávají. Data získávají americké bezpečnostní služby získávají přímo od poskytovatelů internetových služeb – tedy například od společnosti Facebook, Yahoo či od firmy Alphabet, která provozuje službu Google.

Senát v noci na středu schválil zahájení debaty o zákonu třípětinovou většinou šedesáti hlasů, pro schválení samotného zákona bude americké horní komoře stačit už jen prostá většina. Následně bude muset zákon podepsat Donald Trump. Ten sice každý prostředek, který omezí možnost terorismu na americkém území, jednoznačně vítá, nicméně v jednom tweetu z minulého týdne zákon kritizoval. Bývalá administrativa jej totiž podle něj využívala k tomu, aby monitorovala a zneužila jeho vlastní prezidentskou kampaň. 

Pro zpravodajské služby je nicméně daný zákon kriticky důležitý. „Je to ten nejdůležitější prostředek, který v boji proti terorismu máme,“ hřímal před začátkem rozpravy předseda republikánské sekce v Senátu Richard Blurr. Tato legislativa podle Sněmovny reprezentantů dříve dokázala včas zachytit a překazit množství plánovaných teroristických útoků na území USA, včetně snahy o bombový útok na newyorské metro z roku 2009.

Na druhé straně se však proti zákonu vyslovují zastánci práva na ochranu soukromí. Další politici pak argumentují, že zákon umožňuje rovněž sbírat data Američanů bez patřičného soudního povolení, což je v rozporu s americkou Ústavou.

Právě lepší ochrana práv Američanů je přitom jedna z mála změn, které prodloužení zákona o dalších šest let čekají. Nyní tak, pokud si data vyžádá například Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pátrající po zločincích na americké půdě, bude potřebovat soudní povolení. Oponenti však argumentují, že tato úprava zločincům přiznává větší práva, než běžným Američanům, jejichž data se mohou v konverzacích vyskytovat.

„Ten zákon není perfektní. Ale přiznejme si, že to není většina zákonů. Věřím, že schválené opatření reprezentuje podstatný kompromis a zároveň zachovává operační flexibilitu úřadu,“ komentoval zákon pro server The Hill demokratický senátor Mark Warner.

Sledování elektronické komunikace technicky probíhá prostřednictvím strojové analýzy, potenciálně významné záznamy pak procházejí lidští pracovníci NSA. Konkrétní výstup pak je zpřístupněn analytikům NSA, jejichž výstup dostává na stůl prezident. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek