Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boje na Ukrajině opět sílí. S Trumpem přišla nejistota

Boje na Ukrajině opět sílí. S Trumpem přišla nejistota

Zprávy poslední dobou plní hlavně kroky Donalda Trump nebo přípravy na brexit, neznamená to ale, že by válka na Ukrajině utichla. Konflikt zuřící v zemi kousek od Česka naopak znovu nabírá na obrátkách. Jen v posledních dnech zemřelo 11 lidí, přestože před Vánoci bylo vyhlášeno „neomezené“ příměří. Situace se údajně vyhrotila po vstupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Hlava Spojených států totiž mluví o snaze zlepšit vztahy s Ruskem.

Boje se od neděle soustřeďují především na Avdijivku a sousední obec Piski. Z porušování příměří se vzájemně obviňují obě znepřátelené strany. „Boje pokračují nepřetržitě od neděle a (separatisté) vedou rozsáhlé útoky na naše pozice," řekl agentuře AFP velitel jedné z ukrajinských jednotek.

Kreml naopak z provokací viní ukrajinské vojáky. V doněcké oblasti prý dochází k výpadkům elektřiny a mluví se i o evakuaci tisíců obyvatel.

Místní začali aktuální situaci nazývat „plíživou ofenzivou“. Ukrajinští vojáci prý po 33 měsících bojů cítí únavu a upadající zájem zahraničí o místní konflikt. Se vstupem Donalda Trumpa do Bílého domu taky můžou mít obavu o osud příměří s proruskými separatisty. Proto se, dá se říct „z posledních sil“, snaží dát najevo, že situace není dořešená a světoví lídři by na to měli brát ohled.

Ukrajinští armádní představitelé přesto tvrdí, že bojují jen proto, aby ochránili svoje území, protože dle jejich tvrzení se takzvaná Luhanská a Doněcká lidová republika snaží zvětšovat své teritorium. Proruské lidové republiky jsou samozvanými útvary, které vyhlásily nezávislost na Ukrajině v roce 2014 a vytvořily neuznávané území neformálně nazývané Nové Rusko.

Od roku 2015 pak vznikly dvě lidové republiky. Neovládají ale plně svá proklamovaná území, část z nich stále spadá pod správu ukrajinských úřadů a právě v těchto místech zuří boje. Podle ruských médií navíc minulý týden zemřel bývalý prezident Luhanské republiky Valery Bolotov. Ten se narodil v Rusku a vyvracel tak mýtus podporovaný Kremlem, že o převrat na východní Ukrajině se zasloužili sami Ukrajinci. Prezidentem byl od května do srpna 2014, kdy se zranil v bitvě. Nahradil ho Igor Plotnitsky, který je hlavou území dodnes.

Od poloviny prosince se prý ukrajinské jednotky dostaly na území takzvaných šedých zón nikoho, a tím významně zmenšily vzdálenost, která je dělí od proruských separatistů. V místě vládne napětí. Podle ukrajinských úřadů v oblasti zemřelo v prosinci 17 vojáků, v lednu 16. Podle údajů OSN v ukrajinské válce padlo od jejího začátku v dubnu 2014 už více než 9 750 lidí. 1,7 milionu obyvatel zůstalo bez střechy nad hlavou.

Situaci v oblasti monitorují také pracovníci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE). Podle tvrzení jejich šéfa Alexandra Huga ale vojáci při inspekcích například zapírají a schovávají zbraně a dělají tak situaci nepřehlednou. Konflikt navíc neohrožuje jen život vojáků, ale i civilistů, například v lednu jich tady zemřelo pět.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila situaci za znepokojivou, včera jednala i s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Ten tvrdí, že je nutné, aby Rusko znovu usedlo k jednacímu stolu. Pokud Moskva nebude chtít jednat, mělo by se podle něj vedle prodloužení protiruských sankcí uvažovat i o jejich zpřísnění. Evropští státníci postihy nechtějí zmírnit, dokud se nepodaří na Ukrajině stoprocentně naplňovat minskou mírovou dohodu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek