Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Británie se do EU nevrátí. Lidi z Česka ale potřebujeme, tvrdí ministři

Británie se do EU nevrátí. Lidi z Česka ale potřebujeme, tvrdí ministři

Už není cesty zpět a k rozvodu Spojeného království s EU s konečnou jistotou dojde. Britská vláda ale bude potřebovat více času na to, aby následně s Bruselem dohodla, jak budou vypadat vzájemné vztahy a co bude tzv. brexit znamenat například pro volný pohyb osob nebo služeb. To se týká i českých firem nebo Čechů, kteří teď na britských ostrovech pracují, nebo o tom uvažují. Ministři připustili, že přísnější imigrační politika nemusí automaticky znamenat zavřené dveře pro pracovníky ze zemí EU včetně České republiky. „Talenty, včetně těch z EU, potřebujeme,“ uvedli.

Tvrdý, nebo mírný brexit. Všechny varianty jsou vzhledem k probíhajícím jednáním pořád ve hře, ale většina Britů, kteří v referendu volili odchod z EU, by podle nového průzkumu upřednostnila tu první. Až 70 % oslovených uvedlo, že by úderem brexitu v březnu 2019 mělo Spojené království odejít z vnitřního trhu EU, přestat přispívat do společné unijní kasy a plně kontrolovat, kdo a za jakým účelem přechází jeho hranice.

Podobně to vidí i klíčoví muži ve vládě konzervativní premiérky Theresy Mayové. Ministr financí Philip Hammond a šéf rezortu pro obchod Liam Fox ve včerejším společném prohlášení uvedli, že poté, co Londýn vystoupí z EU, nastane přechodné období, které za členstvím v EU udělá černou čáru a bude se už zcela odehrávat mimo struktury unie. „Říkáme oba jasně, že v průběhu tohoto období bude Británie mimo jednotný trh EU a mimo celní unii a bude třetí zemí, nikoli součástí evropských dohod,“ napsali politici. Smyslem tohoto období je zmírnit dopady brexitu a zpřetrhání zásadních vazeb s EU, které s tím souvisí.

Co to ale bude přesně znamenat pro obchodníky nebo obyčejné lidi, ať už v Británii nebo v EU, si dnes s určitostí netroufne předpovědět nikdo. Záležet bude do značné míry i na požadavcích druhé vyjednávací strany, kterou představuje Brusel a zástupci zbylých sedmadvaceti členských států unie, a rovněž na tom, jak a kam se povede směřovat rozhovory. „Nakonec se najde řešení, které bude vyhovovat oběma stranám,“ řekl nedávno redakci úředník pohybující se v blízkosti jednání.

Pracovníci z jiných zemí EU včetně těch z České republiky nemusí hned panikařit. Hammond i Fox včera připustili, že přísnější imigrační politika a omezení počtu přistěhovalců, s čímž britská vláda po brexitu počítá, nemusí automaticky znamenat, že tito lidé nebudou moct do Británie jezdit za prací. Britské společnosti „musejí mít možnost najmout si talenty, které potřebují, včetně těch z EU,“ uvedli ministři. Hammond, který je považovaný za zastánce mírnější verze brexitu, dokonce dříve prohlásil, že by mu nevadilo, kdyby imigrační politika země pokračovala i po brexitu beze změn.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš je přesvědčen, že zavedením přechodného období, na němž se jednotliví členové britské vlády ještě nedávno nedokázali shodnout, chtějí konzervativci získat čas pro další rozhovory s EU. Podle unijních pravidel se na toto období nevztahují žádná omezení, jako je tomu u řádného vyjednávání, kde se počítá se dvěma roky. „V zásadě by toto období mělo být tak dlouhé, aby umožnilo v mezidobí dohodnout detailně podmínky vzájemného vztahu ve všech oblastech, které se nestihnou předem projednat. Nelze ani vyloučit, aby se období v případě potřeby prodloužilo,“ vysvětlil redakci Kruliš.

Oba ministři ale delší přechodné období vyloučili. „Myslíme si, že omezené přechodné období bude důležité pro rozšíření našich národních zájmů a poskytnutí větší jistoty podnikům - nemůže ale být nekonečné, nemůže se stát zadními vrátky k setrvání v EU,“ napsali. Dalším limitem jsou i pravidla Světové obchodní organizace (WTO), která upravuje možné výjimky z tzv. doložky nejvyšších výhod, na které by specifické podmínky Británie narážely. „V zásadě je tedy horní limit období deset let, ale s ohledem na politickou realitu bude velký tlak na to, aby přechodné období bylo mnohem kratší,“ vysvětluje Kruliš.

Analytik dále zdůraznil, že podobná politická prohlášení, s nimiž přišli britští ministři, je nutné číst hlavně jako vzkaz určený Britům. „Je to signál směrem k domácímu publiku. V prohlášení určitě není obsaženo všechno, s čím půjde britská vláda do jednání s EU,“ řekl.

O odchodu země z EU rozhodli Britové v červnu 2016 poměrem 52 ku 48 procentům hlasů. První kola vyjednávání s EU proběhla v červenci a zatím se nepodařilo dospět ke kompromisním postojům v klíčových sporných bodech. Různé pohledy má EU a Londýn hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů EU v Británii a na podobu finančního vyrovnání. Příští kolo jednání je naplánováno na konec srpna.

Agentura Reuters nedávno uvedla, že britská vláda tento týden představí plány na budoucí daňové uspořádání a na hraniční režim mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Londýn chce údajně zveřejnit i svou představu o hraničním režimu mezi Ulsterem a Irskem. List The Sunday Telegraph napsal, že irští občané budou moct pracovat v Británii a naopak. Občané ostatních zemí EU podle návrhu budou smět volně překračovat hranice z Irska do Británie, bez pracovního povolení ale nebudou smět být ve Spojeném království zaměstnáni.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek