Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britové v EU nakonec zůstanou, žádný brexit nebude, myslí si bývalý britský ministr

Britové v EU nakonec zůstanou, žádný brexit nebude, myslí si bývalý britský ministr

Vystoupení z evropské osmadvacítky se v britském případě nakonec konat nebude. Veřejné mínění na ostrovech se postupně promění a vláda, pravděpodobně už bez současné premiérky Theresy Mayové, jej vyslyší a od brexitu ustoupí. Myslí si to alespoň bývalý ministr ve vládě Margaret Thatcherové a Johna Majora Michael Heseltine. Jeho názor není ojedinělý, po zastavení brexitu v posledních měsících volá stále více britských politiků. 

„Je tu možnost, že k brexitu nedojde. Bude se ale muset změnit veřejné mínění,“ řekl agentuře Reuters bývalý minstr v konzervativní vládě Margaret Thatcherové a Johna Majora Michael Heseltine. „Jsou tu vidět náznaky, ale opravdový důkaz o posunu mezi veřejností zatím ne. Já si však myslím, že se to stane.“

Přispět k tomu může třeba hospodářská situace země. Britská ekonomika, která je pátá největší na světě, zprvu odolávala šoku z výsledku referenda o vystoupení z EU v roce 2016, letos se ale začaly naplno projevovat dopady prudkého zpomalení hospodářského růstu a nárůstu inflace.

Respektovaný politický veterán, který se hlásí k zastáncům setrvání Velké Británie v EU, je přesvědčen, že v zemi do dvou let proběhnou další předčasné parlamentní volby. V nich už ale současná premiérka Theresa Mayová, která vede s EU rozhovory o brexitu, figurovat nebude. „Nemyslím si, že půjde do dalších voleb. Není tu ale nikdo, kdo by ji nahradil. Všechny osobnosti, které připadají v úvahu, zpívají tu stejnou písničku. Z mého pohledu ta píseň ale není atraktivní a bude ještě méně,“ dodal. Současné volební období končí v roce 2022.

Heseltine, který patřil k velkým kritikům Margaret Thatcherové a stál u jejího konce v čele Konzervativní strany v roce 1990, uvedl, že stále čeká, že se na britské politické scéně objeví osobnost, která bude schopná Britům vysvětlit, proč je pro ně brexit nevýhodný. Odchod země z EU označil za „největší chybu“, které se Spojené království ve své novodobé historii dopustilo.

Zajímavé je, že čtyřiaosmdesátiletý politik není ve svých názorech ojedinělý. V poslední době se ostře proti brexitu postavily další osobnosti britské politiky v čele s bývalým předsedou vlády Tonym Blairem. I přesto, že EU už s Británií zahájila oficiální vyjednávání, fakt, že by země mohla i nadále zůstat členskou zemí bloku, připustil i předseda Evropské rady Donald Tusk.

„Pohled na rozšíření dohadů, že by nakonec k brexitu nemuselo dojít, přináší zajímavý kontrast mezi ostrovní a kontinentální politikou. Na kontinentu se těmto myšlenkám věnují i aktivní politici ve vysokých funkcích, ve Spojeném Království pak spíše emeritní osobnosti britské politické scény,“ podotýká analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.

Zároveň zdůrazňuje, že podobné názory o vystavení stopky brexitu není možné slyšet od politiků s odpovědností ve vládě nebo v rámci oficiální opozice. „Tam se s koketováním s touto myšlenkou nesetkáme. Většina konzervativců a labouristů, kteří se před referendem v loňském roce stavěli za setrvání země v EU, opakovaně zdůrazňuje, že coby demokraté nemají jinou volbu, než uznat vůli většiny,“ řekl redakci INFO.CZ. K druhému referendu o Brexitu se v červnových volbách viditelně hlásili pouze Liberální Demokraté.

Kruliš připouští, že by se pozice stran mohla do budoucna proměnit, se zásadními obraty ale nepočítá. „Konzervativci pravděpodobně nadále budou v odchodu z EU vidět možnost snazšího otevření ostrovní ekonomiky obchodu se zbytkem světa. Labouristé, kteří pod Jeremy Corbynem otočili ostře doleva, zase v brexitu spatřují možnost státních zásahů do ekonomiky bez limitací veřejné podpory, které v EU platí,“ vysvětluje.

Pokračování britského členství v EU by podle něj mohla přinést spíše nějaká zásadnější změna ekonomických či bezpečnostních podmínek. „Problémem je ale to, že vzhledem k síle britské ekonomiky může EU těžko nabídnout vstřícnější režim výjimek, než který ostrované již měli vyjednaný ve stávajících smlouvách. Těžko se tak hledá ekonomicky smysluplné řešení, které by oběma stranám po referendu umožnilo politicky zachovat tvář,“ dodává.

V rámci vyjednávání o zásadních otázkách britského odchodu z EU už proběhly tři kola. Obě strany musí nejprve vyřešit klíčové otázky samotného brexitu, k nimž patří hlavně finanční vyrovnání, práva unijních občanů v Británii po jejím odchodu z osmadvacítky a problematika Severního Irska. Až poté přijdou na řadu otázky s problematikou budoucího uspořádání vzájemných vztahů.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek