Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel kvůli zákonu o vysokých školách bojuje s Maďarskem. Pomáhá tak ale samotnému Orbánovi

Brusel kvůli zákonu o vysokých školách bojuje s Maďarskem. Pomáhá tak ale samotnému Orbánovi

Evropská komise se dnes rozhodla nenechat nový kontroverzní zákon o vysokých školách bez odezvy a s maďarskou vládou se kvůli němu pustila do těžké politické bitvy. Podle řady kritiků se zákon snaží zlikvidovat prestižní Středoevropskou univerzitu financovanou americkým miliardářem Georgem Sorosem, a jak dnes v dopise uvedla Komise, jde proti svobodám a pravidlům Evropské unie. Brusel proto s Budapeští zahájil řízení, které může skončit až před unijním soudem. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky tak ale Komise nahrává samotnému Orbánovi, který tím může před domácím publikem nahnat politické body. Efektivnější by podle něj bylo, kdyby na Orbánův kabinet zatlačily samotné členské státy včetně Česka. 

Nový vysokoškolský zákon kabinetu Viktora Orbána vyhnal do maďarských ulic desetitisíce protestujících, podle kterých jde o jasný záměr vypudit nezávislou Středoevropskou univerzitu (CEU) ze země. Prestižní školu totiž v roce založil americký miliardář maďarského původu George Soros, který patří mezi hlasité kritiky maďarské vlády.

Viktor Orbán mu je přitom v mnohém zavázaný – právě díky stipendiu od Soros Foundation mohl v roce 1989 začít studovat politické vědy na Prembroke College v Oxfordu. To mu dnes připomněl také šéf frakce ALDE Guy Verhofstadt, který se v plamenném projevu obul do Orbána v Evropském parlamentu, kam se maďarský premiér přišel bruselské kritice bránit. „Je to jako by se vrátil Stalin nebo Brežněv. Teď ale do Maďarska,“ hřměl na Orbánův účet Verhofstadt.

Praktiky maďarské vlády se nelíbí ani Evropské komisi, která se dnes rozhodla k ráznému kroku. „Komise dnes zahájila řízení. Jedná se o první fázi, po které musí Maďarsko odpovědět a dát věci do pořádku. Pokud to neudělá, přichází další fáze,“ potvrdila pro INFO.CZ mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Magdaléna Frouzová.

K zahájení několikafázového řízení, které může vyústit v žalobu u Soudního dvoru EU, Komise přistupuje vždy, když dojde k porušení unijního práva. Jak Komise popisuje ve formální žádosti, ve které požaduje od Budapešti vysvětlení, maďarský zákon není v souladu se základními tržními svobodami unie, především se svobodou nabízet a zakládat služby a také s akademickými svobodami a právem na vzdělávání. Porušuje proto právní závazky EU týkající se mezinárodního obchodního práva. Odpověď má Orbán do Bruselu poslat nejdéle za měsíc.

Česko by mělo Orbánovi promluvit do duše

K takovému kroku Komise nepřistupuje často. Nejedná se totiž o řešení, které by bylo mezi evropskými zeměmi populární. Zahájení formálního řízení pro porušení povinnosti už ale minulý rok pocítilo Polsko kvůli situaci kolem Ústavního soudu a ohrožení demokratických principů v zemi. Právě polský případ ale ukazuje, že zahájení řízení je pro Evropskou komisi velký risk, který se nemusí podařit podle plánů. Od zahájení řízení totiž Komise čekala, že donutí Varšavu od protiústavních zákonů ustoupit. Opak se ale stal pravdou a polská vláda ještě přitvrdila.

„V případě Polska si tím v Komisi naběhli, protože nepočítali s tím, že polská vláda neustoupí ani o píď. Polsko ale naopak udělalo další návazné kroky, které tu situaci ještě zhoršily,“ vysvětlil pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, podle kterého může zahájení řízení Evropskou komisí Viktoru Orbánovi paradoxně pomoct. Zapadá totiž do jeho antibruselské rétoriky, kterou nyní používá v rámci předvolební taktiky.

„Dost možná o to Orbánovi jde, aby vystoupil v Evropském parlamentu a řekl svoji verzi, která bude přenášena v Maďarsku. Když si vzpomeneme na vystoupení Beaty Szydlové v Evropském parlamentu krátce po zahájení procedury Komise v lednu 2016, i toto vystoupení bylo v Polsku velmi pozitivně vnímané a její straně PiS v tu dobu také poskočily preference,“ říká Dostál.

Podobně jako v Polsku může Orbánův dnešní projev zapůsobit i na maďarské voliče. V současné době je totiž na domácí půdě jeho největším soupeřem extrémní pravicová strana Jobbik, se kterou se pere o hlasy voličů. „Nyní je na vysokoškolský zákon podaná žádost k ústavnímu soudu, pod kterou je podepsaný i Jobbik. Či-li on může ukázat: ‚Já jsem ten, kdo tu chrání maďarské zájmy a všichni ostatní včetně Jobbiku, který se tváří jako největší maďarští nacionalisti, straní nějakému židovskému miliardáři. Právě to může být součástí jeho taktiky,“ myslí si analytik AMO.

Lepším řešením, než je zahájení řízení Evropskou komisí, tak podle Dostála je politický tlak od samotných členských států, které ale nad problémem zatím přivíraly oči. „Členské státy by s nimi o tom měly mluvit a vysvětlovat jim to. Například vláda České republiky by na to měla reagovat a říct maďarské vládě, že to poškozuje celou střední Evropu, protože je pak Visegrád vnímán jako celek,“ říká analytik s tím, že to ohrožuje atraktivitu celé Visegrádské skupiny.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek