Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bude Katalánsko nezávislé a je Madrid v právu? 9 bodů, které vám osvětlí španělskou krizi

Bude Katalánsko nezávislé a je Madrid v právu? 9 bodů, které vám osvětlí španělskou krizi

Španělsko prochází nejvážnější politickou krizí za posledních čtyřicet let. Katalánský parlament v pátek vyhlásil nezávislost a španělský Senát v reakci na to podpořil návrh madridské vlády na omezení autonomie v Katalánsku. Španělský premiér Mariano Rajoy převzal úřad katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, rozpustil místní parlament a svolal volby. Co se bude dít dál? Usednou obě strany k jednacímu stolu, nebo se do ulic katalánských měst vrátí násilí? INFO.CZ nabízí přehled, jak se v komplikovaném střetu centrální vlády a separatistů neztratit.

1. Jak k vyhlášení katalánské nezávislosti došlo?

Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, v pátek schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Španělský Senát krátce poté odhlasoval, že Madrid může omezit autonomii Katalánska (ústavní článek 155). Oba zastupitelské sbory svá rozhodnutí přijaly absolutní většinou hlasů.

Rezoluce o nezávislosti, kterou v Barceloně nadšeně přivítal dav demonstrantů, je podle Madridu nelegální. Právníci tvrdí, že ústavě mimo jiné odporuje text rezoluce, když se odvolává na dva zákony přijaté katalánským parlamentem letos v září (o referendu a o přechodu k nezávislosti). Ty už dříve zneplatnil ústavní soud.

2. Co říká klíčový ústavní článek 155?

Ústavní článek 155, pro jehož aktivaci hlasoval španělský Senát, umožňuje Madridu omezit autonomii regionu v případě, že vedení porušuje ústavu či zákony. Návrh umožňuje odvolání katalánského premiéra a jeho týmu, omezení pravomocí katalánského parlamentu, zasahování do autonomních orgánů, jako je například regionální policie, a svolání voleb do šesti měsíců.

3. Co udělala madridská vláda?

V reakci na vyhlášení katalánské nezávislosti španělský premiér Mariano Rajoy oznámil rozhodnutí odvolat regionální vládu v Katalánsku a rozpustit tamější parlament. Pravomoci katalánského kabinetu dnes dopoledne oficiálně převzala ústřední vláda v Madridu. Nové volby se v regionu budou konat 21. prosince.

4. Co se bude dít dál a kdo má ve sporu navrch?

Španělsko je v napětí a jen těžko se předvídá, co se může odehrát. V Barceloně i v jiných městech se čekají další demonstrace odpůrců i podporovatelů katalánské nezávislosti – katalánská veřejnost je rozdělená. Pozorovatelé se ale vesměs shodují, že bezprecedentní krok vlády v Madridu může posílit tábor zastánců katalánské nezávislosti.

Jsou tu také obavy z toho, jak bude Madrid svá opatření prosazovat a zda bude schopen se vyhnout násilí. V ulicích katalánských měst operuje i katalánská policie. Podle hlasů některých komentátorů může násilí v ulicích hrát do karet katalánské vládě, která jej může využít k posílení své pozice vůči Madridu.

5. Co čeká katalánské vedení?

Katalánské vedení bude španělskou generální prokuraturou stíháno za vzpouru – mohou za ní padat tresty až 30 let vězení. Stíhán bude předseda katalánské regionální vlády Carles Puigdemont a předsedkyně katalánského regionálního parlamentu Carme Forcadellová, kteří se ve snaze o přijetí rezoluce angažovali nejvíce.

Stíháni by mohli být i další členové katalánské vlády a také poslanci, kteří pro rezoluci hlasovali. U nich ale prokazování vzpoury komplikuje skutečnost, že hlasování bylo tajné.

Rezolucí se v příštích dnech bude zabývat španělský ústavní soud - očekává se, že dokument označí za neplatný.

6. Může se nezávislé Katalánsko spolehnout na podporu jiných?

EU: Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska se pro EU nic nemění a jediným partnerem pro dialog zůstává Španělsko. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že EU nepotřebuje další rozbíjení a rozdělování.

Lídři EU se v minulých dnech i týdnech k dění ve Španělsku vyjadřovali zdrženlivě. Upozorňovali na potřebu udržení vlády práva a zdůrazňovali, že Madrid má právo na své straně. Zastánci katalánské nezávislosti se snažili zajistit si EU jako prostředníka v dialogu s madridskou vládou. V této souvislosti padaly návrhy i na Českou republiku v roli zprostředkovatele. Summit prezidentů a premiérů EU, který proběhl v říjnu, se však otázce příliš nevěnoval.

ČR: Česko i nadále považuje Katalánsko za součást Španělska. „Vyhlášení katalánské nezávislosti, jakož i předchozího referenda, je v jasném rozporu s platnou španělskou ústavou,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Německo: Spolková vláda nezávislost Katalánska neuznává. Berlín v oficiálním stanovisku ke kroku katalánského parlamentu rovněž vyjádřil podporu jasnému postoji španělského premiéra Mariana Rajoye ohledně zajištění a obnovy ústavního pořádku.

Francie, Itálie a Velká Británie: Ani tyto státy neuznávají katalánskou nezávislost a vyslovily podporu vládě v Madridu.

Skotsko: Skotská separatistická vláda uvedla, že postoj katalánské vlády chápe a respektuje. „Zatímco Španělsko má právo se proti nezávislosti (Katalánska) postavit, katalánský lid musí mít právo určit si svou vlastní budoucnost,“ uvedla v prohlášení Fiona Hyslopová, která má ve skotské vládě na starosti zahraniční politiku.

USA: Spojené státy považují Katalánsko za nedílnou součást Španělska a podporují úsilí Madridu udržet zemi jednotnou.

7. Co pátečnímu vyhlášení nezávislosti předcházelo?

Páteční události v Madridu a Barceloně jsou vyvrcholením procesu, který nastartovali katalánští separatisté před dvěma lety poté, co vyhráli regionální parlamentní volby. Letos 1. října uspořádala místní vláda v Katalánsku referendum, jehož výsledky nyní argumentuje a které ale bylo podle Madridu nelegální. Pro vyhlášení nezávislosti se v něm sice vyslovilo 92 % hlasujících, účast ale byla pouze 43 %. Řada volebních místností zůstala zavřená, protože Madrid pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na organizaci referenda bude podílet.

8. Proč je Katalánsko důležité?

Katalánsko je díky turistickému ruchu a průmyslu nejbohatším španělským regionem. Na HDP Španělska se podílí asi 20 %, má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska, na exportu ze Španělska se podílí čtvrtinou. HDP Katalánska se pohybuje kolem 215 miliard eur (přes 5,5 bilionu korun), což je například více než HDP celého Řecka. Ze 17 španělských autonomních oblastí je Katalánsko čtvrté nejbohatší podle HDP na hlavu. Z necelé čtvrtiny se také Katalánsko podílí na příjmech Španělska z cestovního ruchu. Nezaměstnanost v Katalánsku činila ke konci loňského roku 13,2 %, což je nejméně s Madridem. Metropolí Katalánska je Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel.

9. Od kdy má Katalánsko autonomii?

Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franceska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status získalo Katalánsko znovu v roce 1979.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek