Bývalý český velvyslanec v Ankaře pro INFO.CZ: Je dobře, že lichotíme Turecku. Zadrženým Čechům to pomůže

Lucie Bednárová

Dvojici Čechů, které turecké úřady zadržely v listopadu kvůli podezření z napojení na kurdskou teroristickou organizaci, mohou pomoct korektní ekonomické i politické vztahy mezi Českou republikou a Tureckem. Podle bývalého českého velvyslance v Ankaře Tomáše Laněho je také dobře, že v období, kdy se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem nestýkali žádní evropští lídři, s ním kvůli Čechům osobně jednal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. V rozhovoru pro INFO.CZ Laně hovořil o poměrech v Erdoganově Turecku, který neustále posiluje své pravomoci a jeho režim se stále více podobá autoritářství, nebo o tom, zda reálně hrozí, že by turecký prezident mohl otevřít hranice a zaplavit Evropu uprchlíky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále posiluje svůj vliv, který je skutečně mimořádný. Dá se už v tuto chvíli mluvit o nějaké formě autoritářského režimu?

Diktatura v tom smyslu, jakou známe z Evropy, to není. V Turecku stále ještě existují opoziční média, bohužel ale odtud nedokáži posoudit, nakolik jsou jejich tištěné verze a internetové stránky dostupné v zemi samotné. To, co se nyní v zemi odehrává, není zaměřeno jen proti hnutí duchovního Fethullaha Gülena (bývalý Erdoganův spojenec, nyní nepřítel žijící v exilu, kterého turecký prezident viní ze zosnování puče v létě 2016; pozn. red.), ale proti opozici jako takové. Pronásledována jsou tedy zmiňovaná média. Řada z nich byla zakázána a další se podřídila a začala psát, když ne úplně v Erdoganovském duchu, tak aspoň neutrálně, aby nenarazila. Desítky novinářů a spisovatelů skončily ve vězení a tisíce akademiků a učitelů přišlo o práci, protože Erdogan zavřel univerzity. Lidé jsou vězněni bez soudů a za poměrně drastických podmínek, které si v Evropě neumíme představit. Mluví se i o lehčích formách mučení, sexuálním obtěžování a znásilňování.

Kdo je Tomáš Laně?

Tomáš Laně je turkolog, překladatel a bývalý diplomat. V letech 1995–1999 působil jako první velvyslanec České republiky v Turecku, v letech 2002–2006 byl mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Jordánsku. V roce 2003 obdržel diplomatickou hodnost velvyslance, na závěr působení v Jordánsku mu jordánský král Abdalláh II. udělil nejvyšší jordánské vyznamenání Řád nezávislosti I. stupně.

Předpokládám tedy, že se situace ještě zhorší po plánovaném referendu, které má proběhnout na jaře a má Erdoganovi ještě více posílit jeho pravomoci a prodloužit mandát. Může se stát, že by referendum dopadlo v neprospěch tureckého prezidenta?

Usuzuji, že referendum dopadne ve prospěch Erdogana. Za dané situace, kdy Erdogan všechny tzv. odmítače hází do jednoho pytle s teroristy, ať jde o opozici nebo akademickou sféru, tak se klidně může opakovat podobná situace z roku 2015. Erdogan sice tehdy v prvních volbách prohrál, využil ale vlnu teroru, k níž minimálně liknavostí svého silového aparátu přispěl, a prezentoval to veřejnosti, že za to mohou hádající se strany po volbách. Stavěl se pak do pozice, že jedinou zárukou bezpečnosti Turecka a likvidace terorismu je on sám. Lidé se zalekli a Erdogan druhé volby vyhrál se 49 %.

Myslím si tedy, že stejně to dopadne i teď. Lze si jen těžko představit, že by se ve chvíli, kdy má jeho partaj většinu a opozice je velmi slabá, mohlo stát něco jiného.

Je na místě srovnání, které se objevuje v médiích a u řady politologů, že se Erdoganův režim začíná čím dál tím více podobat stylu vládnutí Vladimira Putina v Rusku? Není to jen pohodlná a zjednodušující zkratka, jak popsat tamní situaci?

Nejsem si jistý, i když Erdogana podporuje podnikatelská sféra, která je mu nějak zavázána. Na druhou stranu on už útočí i na průmysl a byznysmeny a dosazuje si do jejich asociací své správce. Jako záminku využívá, že se jedná o přívržence Gülenova hnutí. Předpokládám tedy, že časem zpacifikuje a ovládne i průmyslovou sféru, nemluvě o odborech.

sinfin.digital