Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Celý svět bojoval za její propuštění. Teď je Barma pod vedením Su Ťij na pokraji genocidy

Celý svět bojoval za její propuštění. Teď je Barma pod vedením Su Ťij na pokraji genocidy

Etnické čistky na severozápadě Barmy začínají přerůstat v jeden z největších současných konfliktů mezi národy. Mnozí mluví o genocidě tamní muslimské menšiny Rohingů. Vraždy, znásilňování a vypalování domů jsou na denním pořádku. Na útěku umírají celé rodiny. To se děje v zemi, kde vládu vede symbol dodržování lidských práv a laureátka několika cen za svůj přínos pro svobodu Su Ťij.

Už 65 tisíc Rohingů uprchlo po vojenských zásazích vlády do sousední Bangladéše. Třetina z nich jen za poslední týden, kdy vojáci zasáhli na severu Arakanského státu, tedy do míst, kde muslimská menšina v Barmě žije. OSN mluví o hraničení se zločiny proti lidskosti. Tamní vláda ale represe odmítá a zároveň zakázala vstup na území i pro zástupce z mezinárodních organizací. Za postupem armády stojí i šéfka vládní strany a faktická vládkyně Su Ťij, mimo jiné laureátka Nobelovy ceny za mír.

Pozornost veřejnosti vyvolala nedávno zveřejněná fotografie mrtvého batolete. Snímek ukazuje bezvládné tělo utonulého šestnáctiměsíčního Mohameda s obličejem zabořeným v bahně řeky Náf, přes kterou prchala jeho rodina z Barmy do sousední Bangladéše. Spolu s malým hochem cestu nepřežila ani jeho matka a bratr. Fotografii zveřejnil otec zemřelých dětí, který se tak snažil na situaci v území upozornit. Mluvčí barmské vlády ho ale nařkl ze lži a šíření propagandy.

Jen pro otrlé

Internetem kolují i videa, která dokumentují brutality barmských vojáků. Desítky mladíků s hlavou skloněnou k hrudi a rukama za hlavou sedí nohama napřed v řadách vedle sebe. Ozbrojení vojáci jednoho z nich před sklopenými zraky ostatních brutálně zbijí. Zapalování domů a osad potvrdily i satelitní snímky. 

Za poslední týden překročilo hranici Arakanského státu do sousedního Bangladéše kolem 22 tisíc lidí, tvrdí zpráva Organizace spojených národů. Pronásledovaní uprchlíci pak končí v táborech a dočasných osadách na jihu Bangladéše. Neutěšený stav na severu země trvá zhruba tři měsíce. Armáda vede od října na severozápadě země, kde Rohingové žijí, protiteroristickou kampaň jako reakci na přepadení policejního stanoviště u hranice s Bangladéšem, při kterém skupina ozbrojenců zabila nejméně devět policistů. Podle některých organizací dokonce konflikt dospěl do fáze genocidy.

Vstup zakázán, nekoukat

Vojenský zásah se dostal i do hledáčku Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva i aktivistů. Mezinárodní organizace ověřit situaci přímo na místě nemůže, vláda totiž na území zakázala přístup, a to i pro humanitární pracovníky. Nevládní organizace tvrdí, že tvrdé armádní zásahy mají za cíl donutit tamní muslimskou menšinu k emigraci.

Rohingové jsou navíc nejspíš jednou z nejutlačovanějších menšin na světě. V 80. letech je dokonce vláda zbavila nároku na práva na státní příslušnost. Na rozdíl od ostatních krajanů tak mají jen omezený přístup ke vzdělání, cestování, zdravotní péči nebo pracovním příležitostem. Šikana ze strany státu má proto i další dopady na život Rohingů. Mnohé z nich živí prodej drog či pašeráctví a ženy bývají často obětí znásilnění, které se bojí nahlásit. Muslimové jsou nechtěnou menšinou v jinak buddhistické Barmě. Nechtějí je ale ani v sousední Bangladéši, Malajsii nebo Thajsku, kam nelegálně prchají.

V souladu se zákony

Barmská vláda považuje obvinění za vykonstruovaná a zřídila proto zvláštní komisi k prošetření obvinění. Nařčení z genocidy a náboženského pronásledování popírá. Vládní vyšetřovací komise údajně žádné důkazy o znásilňování, vraždění, svévolném zatýkání či rabování nezaznamenala. Státní poradkyně Su Ťij dokonce Rohingy obvinila, že si vesnice vypalují sami, a upoutávají tak na sebe pozornost zahraničí. Barma totiž Rohingy neuznává jako etnikum, jsou to podle ní jen přistěhovalci z Bangladéše. A to i přesto, že na území žijí už generace.

Právě na bývalou disidentku a bojovnici za demokracii Su Ťij Rohingové tak trochu spoléhali. Její strana Národní liga pro demokracii byla právě tou, která proti vojenskému režimu v zemi bojovala. Nyní sama mlčí a zásahy v Arakánském státě zpochybňuje. Odmítala i schůzku s představiteli okolních zemí. A to i přes výzvy nevládních organizací nebo třeba dalších laureátů Nobelovy ceny za mír a bojovníků za svobodu.

Symbol demokracie

Státní poradkyně, de facto předsedkyně vlády, Su Ťij přitom za kroky armády neodpovídá, nemá k tomu žádnou pravomoc. Je jen otázkou, nakolik barmánská žena číslo jedna drží moc v zemi skutečně ve svých rukou. Jihoasijská země je vojenskými převraty proslulá a armáda zde plně vládla přes půl století oficiálně až do roku 2011. Vojenská junta prý stejně diktuje režim i nadále. Na probíhajícím konfliktu se ukazuje, kolik reálné moci v rukou armáda drží.

Disidentka Su Ťij vstoupila do pozice šéfky vlády za jásotu demokratického světa. Ve skutečnosti ale ten, kdo zemi skutečně ovládá, jsou armádní představitelé a bývalí generálové. Je třeba i připustit, že právě oni ovládají klíčová ministerstva vnitra a obrany a šéfka vládní strany proto nemá na jejich postup vliv.

Moc a síla generálů bude ale v zemi nejspíš mnohem větší, pokud Su Ťij, symbol odporu proti vojenské vládě a morální autorita světového jména, i po zjevných důkazech o znásilňování žen, vraždění, videonahrávkách s brutalitami a zvěrstvem páchaným na civilistech a ničením celých vesnic, zavírá oči a zarytě odmítá zásahy ve své zemi zkontrolovat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek