Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česku hrozí, že kvůli migraci dostane míň peněz od EU. Jak bude vypadat budoucí rozpočet?

Evropská unie chce v budoucnosti posílat do členských států víc peněz na bezpečnost a migraci. Podle informací INFO.CZ by to mohlo být na úkor evropských strukturálních fondů, které jsou důležitým příjmem pro český státní rozpočet.

Evropská komise má ještě rok na to, aby dala dohromady svou představu, jak by měl vypadat víceletý unijní rozpočet po roce 2020. Už teď se ale čile diskutuje o tom, co by se z něj v jaké míře mělo v nadcházejícím sedmiletém období platit. Podle informací INFO.CZ Brusel zvažuje změny, které můžou státy, jako je Česká republika, pořádně bolet.

Kvůli migraci a neustálé teroristické hrozbě jsou evropské instituce pod tlakem, aby nešetřily na bezpečnosti a ostraze vnější hranice. Pokud tyto hlasy v Bruselu vyslyší, zpozornět budou muset hlavně země, které ve velkém čerpají z evropských fondů. Takzvaná kohezní politika, která má pomáhat chudším zemím srovnat krok s těmi bohatšími, tvoří společně se zemědělskou politikou EU drtivou většinu rozpočtu, a je proto pravděpodobné, že by špičky evropského společenství sáhly pro potřebné peníze právě sem.

Rozpočet EURozpočet EUautor: Info.cz

„Z Komise zatím nepřišel žádný konkrétní návrh, a vše se proto zatím pohybuje v rovině spekulací, ale souhlasím s tím, že podobné obavy jsou rozhodně na místě,“ potvrdil redakci zdroj z blízkosti jednání s Evropskou komisí.

Co je víceletý rozpočet EU?
Víceletý finanční rámec stanovuje rozpočtové priority EU na sedmileté období a určuje limity pro jednotlivé roční rozpočty EU. S jeho návrhem přichází Evropská komise, ale finální rozhodnutí náleží členským státům, které musí hlasovat jednomyslně. Evropský parlament se k finančnímu rámci také vyjadřuje, může jej ale jen schválit či zamítnout. Do rozpočtu přispívají členské státy a jeho další zdroje tvoří zemědělské dávky, dávky z cukru, cla z obchodu se třetími zeměmi a podíl na DPH. V období 2014-2020 výše víceletého rozpočtu dosáhla 960 mld. eur.

Podobně mluví i český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který v Evropském parlamentu zasedá ve výboru pro rozpočtovou kontrolu. „Méně peněz v evropských fondech ve prospěch posílení bezpečnosti je trendem a podporuje ho například Německo. Jeho lidé o tom na rovinu mluví,“ řekl redakci.

Česko by proto podle něj nemělo stát stranou a mělo by se co nejrychleji zapojit do debaty o budoucích prioritách. „Měli bychom mít jasno v tom, co by měl unijní rozpočet podpořit. Posílení bezpečnosti není špatně, ale měli bychom si ohlídat, aby to nebylo na úkor fondů,“ dodal.

S brexitem přijde krácení

O tom, kolik na jakou prioritu nakonec zbude peněz, se ještě povedou diskuse. Co je ale jasné už teď, je celkový objem rozpočtu. Kvůli plánovanému odchodu Spojeného království, které do něj spolu s Německem odvádí nejvíce peněz, bude celková suma v každém případě menší. A škrtat se tak rozhodně bude.

Momentálně se hraje především o to, kdy se tak stane. Britská premiérka Theresa Mayová chce brexit oficiálně zahájit na jaře. Pokud mají jednání podle smluv EU trvat dva roky, teoreticky se může stát, že země odejde v roce 2019, tedy ještě před tím, než začne platit nový rozpočet.

„Pokud má EU nastaven rozpočet do konce roku 2020 a rok před koncem vypadne jeho druhý největší přispěvatel, tak je to velký problém,“ řekl redakci vysoce postavený úředník pracující v institucích EU. 

Strukturální fondy EU v ČR
Evropské strukturální fondy patří v případě České republiky k důležitým příjmům státního rozpočtu. V současném sedmiletém období může země získat až 24 miliard eur (přibližně 648 miliard korun).

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek