Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští emigranti v Británii chtějí zpátky původní občanství. Bojí se následků brexitu

Čeští emigranti v Británii chtějí zpátky původní občanství. Bojí se následků brexitu

Dobří holubi se vracejí, aspoň tak vypadá situace po rozhodnutí Velké Británie o brexitu. Řada Čechů a jejich potomků, kteří v roce 1948 nebo 1968 emigrovali, nyní chtějí české občanství. Žene je k tomu zřejmě obava, že po vystoupení Británie z EU už nebudou moci tak snadno cestovat. Podle informací Českého rozhlasu za posledních devět měsíců požádalo ve Spojeném království o obnovení českého občanství už asi 70 lidí.

Velká část žadatelů podle českých velvyslanců pochází z řad emigrantů z roku 1948 nebo 1968. Někdy jde i o jejich děti, které se narodily už za hranicemi. A přestože v České republice už trvale nežijí, šance získat zpět občanství je prý velká.

„Osoby, které v minulosti české – respektive československé státní občanství – pozbyly, mohou nyní státní občanství České republiky nabýt znovu prohlášením, aniž by musely obnovit svůj trvalý pobyt v České republice,“ vysvětluje pro Český rozhlas mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Takové prohlášení je prý možné podat i na zastupitelském úřadě a posuzovat ho bude následně krajský úřad v místě posledního bydliště emigranta v Česku. A společně s občanstvím by pak zájemci mohli získat i český pas. Ten by jim i po brexitu nadále umožnil snadné cestování po Evropě.

Přistěhovalci v Británii začali ale řešit i další komplikaci. Zatím není jisté, jak se k emigrantům po opuštění Unie postaví tamní úřady. Někteří z nich proto zažádali i o povolení k trvalému pobytu.

„Hodně lidí se rozhodlo požádat si o permanentní rezidenci teď, protože nikdo úplně neví, co a jak bude a zda se podmínky ještě nezpřísní,“ vysvětluje pro Český rozhlas zástupkyně ředitelky tamního Českého centra Renata Clarková. Sama se o trvalý obyt před nedávnem rozhodla požádat.

„V té diskusi, co bude s občany Evropské unie, jsem si uvědomila, že nemám v ruce žádný papír, který mě k pobytu tady opravňuje. Před 20 lety jsem nějakou formální dokumentaci měla, ale ta už neexistuje a mezitím se zákony několikrát změnily. A tak mi přišlo, že tady existuju tak trochu ve vzduchoprázdnu, ačkoliv zde mám rodinu a platím daně,“ doplňuje Clarková.

Řada migrantů si ale na proces žádosti o pobyt stěžuje. Potřebné dokumenty jsou na 85 stranách v úřednické angličtině. I pro jazykově zdatné přistěhovalce je podle Clarkové mnohdy obtížné žádost vyplnit správně. Každá chyba ve formuláři pak prý vede k vrácení na přepracování nebo dokonce k zamítnutí žádosti. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek