Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chaos a izolace v Bílém domě. Trump údajně přemýšlí o změně stylu vládnutí

Chaos a izolace v Bílém domě. Trump údajně přemýšlí o změně stylu vládnutí

Průzkumy jsou lež, pravdu znám jen já, křičí nejnověji na twitteru americký prezident Donald Trump. Smršť exekutivních příkazů, kterými během dvou dnů proměnil a rozbouřil Ameriku se odráží i v aktuálním šetření, které zveřejnila CNN. Podle ní konkretně s kontroverzním zákazem vstupu lidem ze sedmi muslimských zemí většina lidí nesouhlasí. Trump přesto píše: všechny nepříznivé výsledky výzkumů jsou lež, lidé taková opatření žádají. Někteří ale míní, že na Trumpa už dopadá chaos a izolace v Bílém domě.

Podle posledního průzkumu CNN nesouhlasí s Trumpovým příkazem, podle kterého nesmí do Spojených států přicestovat občané sedmi většinou muslimských zemí, 53 procent Američanů. 60 procent dotázaných nepodporuje ani výstavbu zdi na hranici s Mexikem.

Prezident výsledky zpochybnil. Na svém twitteru napsal, že podobné zprávy jsou jednoduše falešné. On má prý dostatek informací k tomu, aby vše posoudil a správně vyhodnotil, a svoje postavení prý vnímá jinak.

Přestože nový prezident bojoval s médii už během svojí kandidatury, někteří soudí, že nyní je ještě víc odtržený od reality, protože žije bez zbytku rodiny ve své „věži ze slonoviny“ – v Bílém domě, kde tráví část dne sám u televize a twitteru nebo obklopený jen svými poradci. A právě ti – konkrétně vlivný muž v pozadí Steve Bannon – budí obavy. „Nejsme tu kvůli malým věcem,“ uvedl před časem Bannon považovaný za hlavního strůjce kontroverzních opatření. Mezitím z Trumpova okolí přicházejí signály, že nejmocnější muž planety postupuje trochu stylem pokus-omyl a po vlně nevole, kterou vybudil, zvažuje se svým týmem změnu taktiky.

Trump má za sebou dva týdny v úřadu a na kontě rozporuplné hodnocení. Počet vydaných exekutivních příkazů je rekordní. Kromě kontroverzního zákazu vstupu některých cizinců, který nejspíš nakonec bude předmětem dlouhé právní bitvy, už prezident stihl nařídit výstavbu sporných ropovodů, odstoupil od paktu TPP nebo podepsal výstavbu zdi na hranici s Mexikem.

Nejde přitom jen o samotný obsah těchto dokumentů. Pozornost budí i unikající útržkovité informace vypovídající o tom, v jakých podmínkách a v jak nepřehledné situaci tato zásadní rozhodnutí s nedozírným dopadem vznikají. 

Úniky informací z Bílého domu navíc ukazují Trumpův nekonvenční přístup k zahraniční politice, který někteří označují za čistý výraz politické nezkušenosti Do médií se například dostaly podrobnosti z prazvláštních rozhovorů s australským premiérem a prezidentem Mexika nebo informace o dalších plánovaných příkazech, například o Trumpově návrhu obnovit utajené věznice pro teroristy, kde by vyšetřovatelé mohli jako jeden z výslechových postupů používat mučení.

Podle některých novinářů je s ohledem na chaos, který dosavadní úniky signalizují, evidentní, že zatím není jasné, kdo má jaké pravomoci. Prezident se obklopil do určité míry i lidmi, kteří stejně jako on s podobným typem funkce nemají zkušenosti. Jiní – opět zmíněný Steve Bannon – jsou považováni za zkušené a vypočítavé stratégy nebo za dlouholeté politiky, kteří přes prezidenta prosazují vlastní agendu. To je případ viceprezidenta Pence a jeho boje proti potratům. V každém případě můžou tyto postavy mít na prezidenta větší vliv, než by bylo zdrávo.

Postupy jeho okolí přesto někdy vzbuzují rozpaky. Začalo to malicherným sporem o údajně rekordní účast na inauguraci, která očividně rekordní nebyla. Pokračovalo volně navazujícím prohlášením Trumpovy rádkyně Kellyanne Conwayové o „alternativních faktech“ a celou sérií dalších podobných případů.

V úvahu přichází ještě jeden úhel pohledu, který je v současné debatě zmiňovaný: Uniklé informace můžou být opatrným pokusem o whistleblowing (upozorňování na nekalé praktiky). Mohlo by se v některých případech jednat o snahu upozornit na sporné kroky v předstihu a obrátit k problematice zájem veřejnosti, případně odradit Trumpa od zavedení některých zákonů.

To se možná částečně povedlo u pokusu o opětovnou legalizaci waterboardingu, o kterém byl Trump přesvědčený, že „má smysl“. Po úniku informace se na prezidenta snesla vlna kritiky západních lídrů, kteří mučení odmítli jako akt proti lidským právům. Trump nakonec dal na svého ministra obrany a na rady generálů a postoj zmírnil.

Snad i to může být důvod, proč místo toho vyhlásil válku respektovaným médiím, která opakovaně nařkl ze lži, manipulace a spolčení proti němu. V jednoduché situaci přitom není ani jedna strana, všechny se jednoduše ocitly v nové vypjaté situaci s mnoha neznámými – ať už jde o novináře, prezidentovo okolí i jeho samotného.

„Kvalitní mediální organizace by neměly jen přebírat uniklé informace a v touze po senzaci je pouštět do světa. Je potřeba mít na paměti, že ten, kdo zprávy vynáší, má své zájmy a můžou být jakékoli. Pokud se tedy novináři dostanou k podobným zprávám od tajných zdrojů, měli by se ptát: Kdo mi to posílá a co tím vlastně sleduje,“ upozorňuje zkušený reportér David Sanger v textu pro The Washington Post.

 

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek