Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Chceme nový Visegrád, jen Češi chybí,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ maďarská politička

„Chceme nový Visegrád, jen Češi chybí,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ maďarská politička

Střední Evropa by měla v EU hrát konstruktivnější a proaktivnější roli než dosud. V čele zemí ale musí stát schopné progresivní vlády, které nerazí destruktivní politiku směrem k EU jako Viktor Orbán v Maďarsku a Jaroslaw Kaczyński v Polsku. Tradičnímu dělení stran na levici a pravici už odzvonilo, naopak je potřeba prosazovat politiku založenou na hodnotách. V rozhovoru pro INFO.CZ to říká mladá ekonomka Anna Orosz, která spolu s dalšími mladými lidmi zkraje roku založila nové hnutí Momentum. Jeho cílem je dostat se v příštích volbách do maďarského parlamentu, změnit politickou kulturu v zemi a nabídnout alternativu k vládě Viktora Orbána. Jakou šanci nové hnutí, které se inspiruje myšlenkami En Marche! francouzského prezidenta Macrona, má? Jak by podle jeho představ měla vypadat spolupráce zemí ve střední Evropě a v EU? A jaké místo v ní má Česko? 

Letos v lednu jste vedli úspěšnou kampaň za stažení kandidatury Budapešti na pořádání letních olympijských her v roce 2024. Následně jste se zaregistrovali jako politická strana. Co má olympiáda společného s politikou?

Myslím, že dost. V první řadě takováto velká sportovní událost stojí hodně peněz, minimálně 20 % ročního rozpočtu Maďarska. V zemi ale máme obrovské strukturální problémy ve vzdělávacím a zdravotnickém systému, které musíme vyřešit. Jsme přesvědčeni, že lidé by měli mít možnost říct, zda chtějí, aby se v takové situaci za olympiádu utrácely peníze, nebo ne.

Olympijské hry jsou po celém světě často spojovány s velkou korupcí, a to je něco, co v Maďarsku představuje obrovský problém. Když se podíváte na statistiky Transparency International a dalších mezinárodních organizací, tak uvidíte, že v tomto se propadáme jako blázni. Nepovím vám přesná čísla, ale rozhodně v rámci východní Evropy patříme na poslední místa.

Abych ale byla upřímná, s tak velkým úspěchem kampaně jsme nepočítali. Šlo o místní kampaň, protože oficiálně o kandidaturu žádalo hlavní město Budapešť a ne Maďarsko jako země. Potřebovali jsme v Budapešti sesbírat 128 tisíc podpisů a nakonec jsme měli 266 tisíc. Byl to opravdu velký úspěch a lidem, kteří trpí deziluzí ze současné maďarské vlády, která vládne od roku 2010, svitla naděje.

Kdo je Anna Orosz?
Anna Orosz je členka představenstva hnutí Momentum, nového maďarského politického hnutí s otevřenými, pro-evropskými a progresivními hodnotami. Vystudovala ekonomii na univerzitách v Budapešti a Berlíně. V současné době pracuje pro politický analytický institut. Mluví anglicky, německy a francouzsky.

Čím si tak velký úspěch vysvětlujete?

Myslím, že olympiáda byla symbolem, který v sobě zhmotnil veškeré ty frustrace, nespokojenost a deziluze, které Maďaři pociťují ze současné vlády. Důvodem je korupce, nedostatek zdrojů ve zdravotní péči a vzdělávání, zhoršení životních podmínek a také neuspokojivé zahraniční vztahy. Nevím, jestli vaši čtenáři vědí, ale náš premiér (Viktor Orbán; pozn. red.) se vyžívá ve stavbách fotbalových stadionů a podobných záležitostí. Lidi jsou naštvaní, když pak vidí, že doktoři a sestřičky odcházejí ze země, protože mají nízké platy, ale na stavbu dalších stadionů peníze jsou.

Dá se tomu rozumět tak, že úspěch v místní kampani za stažení kandidatury na pořadatelství olympiády byl tím hlavním impulsem pro oficiální vstup do politiky?

Byl to opravdu velký zlom. V Maďarsku nyní panuje opravdu silná apatie vůči politice a po našem úspěchu v kampani se od nás začalo strašně moc očekávat. Tisíce lidí začali žádat o členství v naší straně. V lednu jsme měli 150 členů a nyní už to je 1300 lidí po celé zemi.

Teď se připravujeme na volby a brzy oznámíme kandidátky. Je s tím spojeno hodně práce a organizování. A všechnu tu práci odvádějí dobrovolníci.

O co se opírá váš politický program? Soustředí se pouze na kritiku vlády premiéra Orbána nebo je mnohem širší?

Původně naši členskou základnu tvořili mladí lidé, kteří se narodili v době, kdy se v Maďarsku lámal režim, mluvíme tedy o roku 1989. Získali jsme tehdy dojem, že nás čeká spousta příležitostí. Z EU jsme dostali peníze, abychom mohli modernizovat zemi, a šanci přiblížit se životní úrovní zbytku EU. Ukázalo se ale, že jsme tyto příležitosti propásli kvůli korupci, nedostatku politické podpory pro nejdůležitější reformy a chybějící profesionalitě v politice obecně. Hodně lidí se nás ptá, jestli jsme levice, nebo pravice. My si ale myslíme, že by tato otázka měla znít jinak, tedy jestli chceme být uzavření, nebo otevření globálním procesům, a také jestli chceme hledět k západu, nebo k Rusku.

Jaké nabízíte odpovědi?

Souhlasíme s tím, že je tu oprávněná kritika směrem k EU a globalizaci, ale naše odpověď zní: neuzavírat se a neříkat, že se obracíme k Rusku, přestáváme spolupracovat s Bruselem a říkáme EU sbohem. Nechceme být součástí konce evropského společenství. V naší straně najdete konzervativce a stejně tak sociální demokraty. Myslíme si totiž, že tohle už v roce 2017 nehraje takovou roli, minimálně ne takovou jako dříve.

Co to přesně znamená? Můžete to nějak víc vysvětlit?

Neznamená to, že jsme pragmatici bez ideologie – ve skutečnosti hluboce věříme ve tři opravdu základní hodnoty, které dnes zoufale chybí v maďarské politice.

Které hodnoty to jsou?

Zaprvé věříme v solidaritu. Chceme žít v zemi, kde barva vaší pleti, vaše pohlaví, náboženské vyznání nebo stav bankovního účtu nemají žádný vliv na možnosti, které jsou pro vás dostupné.

Za druhé věříme ve výkonnost. Věříme ve férovou soutěž a význam toho, že budeme bojovat s korupcí. Jako nová politická generace si všímáme toho, že z Maďarska odcházejí stovky až tisíce lidí, protože se už nemůžou dívat na to, že tu nic nejde bez úplatků a čistě jen na základě tvrdé práce, talentu, výkonnosti a faktických výsledků.

A konečně věříme také v novou definici patriotismu v pozitivním slova smyslu. Naše vize o Maďarsku se odlišuje od té, co mají sebestřední oligarchové, kteří dělají vše, včetně zahraniční politiky, jen kvůli svým osobním zájmům a aby sami sebe ještě více obohatili.

Jaká je tedy vaše vize?

Maďarsko by mělo být zemí, kde každý člověk má zájem pracovat na společné budoucnosti. Na oplátku by to mělo lidem poskytovat důvody, aby byli na svou zemi pyšní.

Zní to trochu jako ideály hnutí En Marche!, které před prezidentskými volbami ve Francii založil Emmanuel Macron a které inspirovalo řadu dalších iniciativ ve střední a východní Evropě. Je to i váš případ?

En Marche! je i pro nás neuvěřitelně inspirujícím příkladem, ale podotýkám, že Momentum bylo založeno dříve. Pan Macron reprezentuje právě tu otevřenost, o které jsem mluvila, a nepodporuje tradiční dělení politických stran na levici a pravici. Jeho drtivý úspěch ve volbách je určitě inspirací pro nás všechny ve východní Evropě, a ne jen tam. Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění v Rakousku nebo ve Španělsku, tak také narazíte na strany, které jdou tímto směrem. Vyznávají podobné hodnoty a motivace a my se od nich učíme. Je to skutečně dobrá síť. Před týdnem proběhlo setkání v Bratislavě, kde jsme založili iniciativu Nová střední Evropa. Jediní, kdo chyběl, byli Češi.

Jak to? V Česku nově funguje hnutí Tak jo!, které otevřeně říká, že se inspirovalo francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Proč se jejich zástupci neúčastnili?

Neznám přesné důvody, ale nejsme s tímto hnutím v kontaktu. Jsme samozřejmě otevření jakékoliv spolupráci do budoucna.

Co je smyslem iniciativy Nová střední Evropa?

Je to něco jako nová Visegrádská čtyřka. Myslíme si totiž, že můžeme hrát mnohem konstruktivnější a proaktivnější roli v Evropě. Pro destruktivní politiku směrem k Evropě pánů Orbána a Kaczyńského by tu neměl být prostor.

Jste v kontaktu s francouzským En Marche!?

Ano, měli jsme s nimi před několika týdny schůzku a jejich zástupce dostal pozvánku na workshop Momentum, který proběhl v létě. Byla to neuvěřitelně skvělá zkušenost a dozvěděli jsme se, jak fungují a jak vytvářeli svou kampaň Grand Marche.

Na dnešní konferenci, která probíhá v Praze a kterou organizuje Institut pro politiku a společnost, jste říkala, že souhlasíte s tím, že směrem k EU zaznívá oprávněná kritika. Co by se mělo změnit? Jak by ve vašich představách měla vypadat EU?

Rozhodně podporujeme hlubší evropskou integraci a chceme, aby Maďarsko patřilo do jádra EU. Bojíme se, že populistické vlády to mohou ohrozit. Věříme ve společnou obranu a také v to, že potřebujeme bezpečnostní politiku a společná řešení migrační krize. Důležitým tématem je pro nás energetická unie, který je klíčem k nezávislosti EU. Uvědomujeme si, že v EU jsou problémy, ale zároveň si myslíme, že se blížíme ke zlomovému bodu v diskusích o vícerychlostní Evropě. Chceme k ní přistupovat jako k příležitosti a ne jako k hrozbě.

Momentum chce jít do voleb, které v Maďarsku proběhnou v roce 2018. Jaké cíle si kladete? Co pro vás bude úspěchem?

Naším cílem je dostat se do parlamentu s co nejvyšším možným počtem hlasů, změnit politickou kulturu a vrátit naději lidem.

Jak realistické jsou vaše šance se dostat do parlamentu?

Bude to těžké, ale věříme si. Politická scéna v Maďarsku je hodně turbulentní. Opozice je roztříštěná a vláda má pořád velkou podporu. Sice se ke spoustě lidem nechová tak, jak by měla, ale lidé za ní pořád stojí.

Čím to je?

Je to jednoduché. Opoziční strany nejsou schopny nabídnout vizi, kterou by lidé chtěli. Jediné, co říkají, je, že chtějí, aby Orbánova vláda odešla. To ale voličům nestačí. Momentum může nabídnout opravdovou alternativu, a že to tak je, dokazuje naše neustále rostoucí popularita. Je dokonce srovnatelná s ostatními opozičními stranami, které ale jsou v politice roky. Na rozdíl od nás.

Ano, víme, že nás čekají těžkosti. Vezměte si třeba média v Maďarsku. Stále větší podíl médií vlastní lidé, kteří jsou úzce napojení na vládnoucí stranu Fidesz. Pro opoziční strany je extrémně těžké oslovit lidi hlavně na venkově, protože jedinými televizními a radiovými kanály a novinami tu jsou ty, které jsou napojené na vládu.

Pro vás, jako novou stranu, to tedy bude dvojnásobně těžké. Máte nějaký plán nebo strategii, jak to dělat?

Od začátku jsme se snažili, abychom byli co nejvíce vidět po celé zemi. Je to ale opravdu těžké, ale je to přesně to, co strana musí udělat, pokud chce zasáhnout velkou část populace. Měli jsme štěstí s naší kampaní kvůli olympiádě, protože jsme se aspoň dostali lidem do povědomí. Tváří v tvář jsme se s lidmi bavili o jejich názorech, prioritách a potom vytvořili místní jednotky a začali být aktivní. Politické aktivity by měly začít přesně tady, na místní úrovni. Ne proto, že by se mělo jednat o proces zdola, ale je to pravděpodobně ten nejlepší způsob, jak otřást politickou apatií, která teď ovládá Maďarsko.

Začali jste na začátku letošního roku, dají se od té doby vidět nějaké změny?

Vidíme, že lidé jsou otevření nové politické síle a dychtiví po nadějích, že je možné režim změnit a poslat pryč. Jsou doslova hladoví po politické změně. Při kampani proti olympiádě v Budapešti lidi různých věkových skupin, z odlišného zázemí nebo s jiným vzděláním za námi chodili a chtěli pomoct. Venku bylo mínus pět stupňů. A pořád za námi takto chodí. Mám tedy důvod být opravdu optimistická, co se týče budoucnosti.

Uvědomujeme si také, že nyní máme obrovskou zodpovědnost za novou politickou generaci. Vítáme kohokoliv jako dobrovolníka, aby nám pomohl s politickou expertízou, PR a komunikací nebo při organizací našich akcí. Co se nám spolu s těmito lidmi dosud podařilo, je, že nechtějí přestat být aktivní v politice. Je to skvělé, zejména v této době, kdy se mladí lidé vyhýbají politice a jsou apolitičtí. Hodně jsme mluvili o tom, jak se mladí distancují vůči Evropě, Bruselu a politice obecně.

Cílíte tedy hlavně na mladé lidi?

To je dobrá otázka, ale má odpověď zní ne. Jak se naše strana rozrůstá, přibývá v ní stále více a více starších lidí. Je to velmi důležité, protože nechceme reprezentovat jen mladé lidi, ale starší, a vlastně jakoukoliv věkovou skupinu, která už má dost hlubokého rozdělení maďarské politiky na levici a pravici, a politiků, kteří jen obviňují druhou stranu ze všech problémů země.

Jak těžké je přesvědčit starší a konzervativní lidi, aby vás jako mladou a progresivní stranu podpořili?

Není těžké oslovit penzisty a lidí kolem padesátky. Mnohem obtížnější je přesvědčit třicátníky a čtyřicátníky. Během kampaně kvůli olympijským hrám jsme s těmito věkovými skupinami mluvili. Problém je, že hodně lidí z této generace je napojeno na veřejné instituce, pracují třeba jako učitelé. Tito lidé mají strach být součástí jiné strany. Pokud jste v Maďarsku učitelem nebo pracujete pro nějaké ministerstvo nebo třeba jen agenturu a stanete se členem jiné strany, než je ta vládní, nebo jen jdete na její politický event, riskujete tím, že přijdete o práci.

Plánujete jít do voleb jako samostatná strana, nebo je možné, že se před volbami s někým spojíte?

Rozhodli jsme se jít sami za sebe. Je to naše strategická volba. Cítíme, že máme zodpovědnost za vytvoření něčeho udržitelného. Zvenku jsou na nás vyvíjeny tlaky, abychom se spojili s jinými stranami, ale my si myslíme, že z dlouhodobého pohledu je důležitější mít stranu s jasnou vizí, než se k někomu přidat a odstavit vládní stranu. Musíme mít plán co dělat potom.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek