Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čínský bloger pro INFO.CZ: "Vládu kritizujeme i s rizikem, že nám policie zaklepe na dveře."

Čínský bloger pro INFO.CZ: "Vládu kritizujeme i s rizikem, že nám policie zaklepe na dveře."

Čína v poslední době stále více přiškrcuje cenzuru na internetu.Nedávno se do západních médií dostala zpráva, že čínská vláda zakáže používání virtuálních privátních sítí (VPN), které na internetu pomáhají cenzuru obcházet. Podle profesora Pekingské univerzity Hu Yonga, který mnoho let působil v čínských médiích a nyní je aktivním blogerem, proto mají uživatelé stále větší obavy o své bezpečí.

„Kritizovat čínskou vládu na internetu je možné a spousta lidí to dělá. Přistupujeme k tomu s vědomím, že nám může jednoho dne na dveře zaklepat policie. Je však nemožné se neustále schovávat a žít ve strachu,“ řekl Hu Yong v rozhovoru pro INFO.CZ. 

Ještě donedávna mohl na internetu publikovat nebo šířit informace každý, kdo měl přístup k síti. Represe riskovali pouze ti, kdo se pokoušeli organizovat politické protestní akce.

„Kritické názory vůči režimu, které nezpochybňovaly vedoucí úlohu strany, se tolerovaly. Stejně tak obcházení tzv. velkého čínského firewallu,“ říká analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Michal Thim. Takový postup ponechal určitý prostor pro vyjádření nesouhlasu, a v zemi se proto utvořila prominentní skupina blogerů a mikroblogerů, kteří často kritizovali konkrétní kroky vlády.

Jenže to se změnilo po nástupu Si Ťin-pchinga do prezidentského úřadu v roce 2013. Kontrola nad chováním lidí online byla zpřísněna, a kdo chce publikovat na internetu, musí se zaregistrovat pod svým skutečným jménem.

„Pokud nejste politický aktivista, ale jen běžný uživatel a napíšete na internet něco nevhodného, bude váš post smazán. Někdy se může stát, že vám zruší i celý účet, a vy se musíte registrovat nanovo,“ vysvětluje Hu Yong.

Situace politických aktivistů nebo blogerů je ale logicky složitější. „Součástí zastrašující kampaně jsou nové regulace, které trestají šíření tzv. nepravdivých zpráv. Postihy hrozí, pokud je někdo sdílí více než 500krát nebo nasbírají více než 5000 zhlédnutí,“ připomíná analytik Thim.

Podle Yonga to ale lidem nebrání v tom, aby internet používali. Naopak. „Číňané zcela běžně vyhledávají, postují a sdílejí informace. Diskutují se i citlivá témata, jako je sociální situace v zemi, nebo některé otázky domácí politiky. Lidé ale vědí, kam až mohou zajít. Znají také limity čínského internetu,“ vysvětluje.

V zemi není možné využívat světové sociální sítě, jako je např. Facebook nebo Twitter, na zahraniční weby se nedá připojit a zcela běžně se mažou nežádoucí zprávy, které lidé publikují na blozích nebo je sdílejí na čínských sociálních sítích, případně přes instant messaging software Weibo nebo WeChat.

„Nejefektivnější forma cenzury internetu je ale bezpochyby ta, kdy se jednotlivec dobrovolně podřizuje autocenzuře a sám upravuje svoje chování online, aby se vyhnul případným problémům,“ říká Michal Thim. Podpořit takový přístup má od roku 2020 systém tzv. sociálního kreditového systému, který bude lidem udělovat známky podle široké škály podnětů.

„Nevhodné vystupování na internetu by mělo za následek snížení známky a důsledkem by byla třeba nemožnost ucházet se o prestižní zaměstnání, v případě společnosti pak nemožnost získat státní zakázku,“ zdůrazňuje analytik.

Číně však od spuštění takového systému brání podle odborníků nejen nedostatečné technologie, ale i další, klíčová překážka: podle Rogiera Ceemerse z Oxfordské univerzity je to především složitost a náročnost shromažďování a následná analýza dat.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek