Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co čeká teď Turecko? 4 zásadní otázky a 4 odpovědi

Co čeká teď Turecko? 4 zásadní otázky a 4 odpovědi

Turci rozhodli. V referendu o ústavních změnách podpořili prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterému tím výrazně navýšili pravomoci. Zaniká tak funkce premiéra, prezident bude přímo jmenovat vládu, mění se počet poslanců, mezi kterými budou mít převahu ti vládní, s nejvyšší pravděpodobností členové Erdoganovy strany. Co tato změna znamená pro tureckou politiku ale také pro Evropskou unii?  

1.  Jak je na tom opozice?

Média v Turecku jsou značně provládní a kampaň na podporu odmítnutí změn ústavy byla omezená, přesto se nedá mluvit o drtivém úspěchu. V osmdesátimilionové zemi rozhodl rozdíl 1,5 milionu hlasů. Erdogan utrpěl poprvé za svou kariéru porážku v Istanbulu. Napovídá to, že se netěší v zemi tak velké popularitě, jak si možná myslel. Objevují se i podezření ohledně manipulace s hlasy. Nezávislým pozorovatelům i opozici vadí zejména rozhodnutí ústřední volební komise započítat do výsledků i hlasovací lístky neoznačené oficiálním razítkem. Do výsledku byly započteny prý až 3 miliony neplatných hlasů. To vše bude značně polarizovat už tak dost rozdělenou tureckou veřejnosti. Těsné vítězství tak může paradoxně nahrát opozici, která se v posledních letech nedokázala domluvit. Existence jednoho nepřítele může opozici pomoci ve sjednocení, píše pro Washington Post Zyia Meralová.

2. Co turečtí nacionalisté a vztah s Kurdy?

Těsné vítězství znamená, že hra na nacionalistickou strunu není tak spolehlivá, jak si myslel. V příštích volbách tak bude pravděpodobně akcentovat středovou ekonomickou politiku a nová jednání s Kurdy jsou pravděpodobnější, než kdyby drtivě vyhrál, myslí si ředitel Centra pro turecká studia Gonul Tol.

3. Jak se bude vyvíjet vztah s EU?

Turecko sice dříve usilovalo o členství v Evropské unii, ale zaostávala za implementací některých opatření, které EU požaduje. Rada Evropy už vyzvala Turecko k uvážlivosti a zdůraznila nutnost zachovat nezávislé soudy. Erdogan už dříve několikrát vyjádřil svou podporu na znovuzavedení trestu smrti. Takový zákon by dveře do unie uzamknul. Erdogan, který svou rétorikou není Evropské unii tak nakloněn jako jeho předchůdci, může vypovědět i nedávnou smlouvu o uprchlících mezi Tureckem a unií. Spojence pak bude hledat s největší pravděpodobností na východ od své země, píše CNN. Je stejně tak ale možné, že ve chvíli, kdy Turecko a EU přestanou jednat o členství v EU a zmizí ze stolu lidskoprávní otázky a otazníky nad právní kulturou, začne se soustředit na pragmatičtější záležitosti, a to například vyjednání celní unie či unie volného obchodu, píše Foreign Policy.

4. Co vzdálená budoucnost?

„Ano“ znamená posílení tureckého prezidenta. Erdogan by mohl vládnout až do roku 2029. Voliči ale zapomínají na to, že po Erdoganovi přijde někdo jiný. Prezidentský systém sice funguje ve Spojených státech, podle politologů je tento systém ale velmi zranitelný a například v Latinské Americe měl právě systém se silným prezidentem za následek nespočet vojenských převratů. Pokud přijde po Erdoganovi někdo slabší, celá země se může ponořit do chaosu. Z jiného úhlu pohledu umožní změna turecké vládě rychle reagovat na krize, které přicházejí. Ať už se jedná o příliv uprchlíků, ekonomické problémy či sociální nepokoje. V parlamentním systému bývají schvalovací procesy mnohem složitější.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek