Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„ČR uprchlíky musí přijmout,“ říká europoslankyně, která mluvila o přesídlování celých skupin

„ČR uprchlíky musí přijmout,“ říká europoslankyně, která mluvila o přesídlování celých skupin

Česká republika a další státy z východu EU musí splnit své závazky a přijmout dohodnutý počet uprchlíků z Řecka a Itálie, říká německá europoslankyně ze Strany zelených Ska Kellerová. V exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, že „nemůžeme nechat bez povšimnutí země, které prosí o pomoc“. Pozornost českých médií si Kellerová nedávno získala výrokem o přesunu celých skupin uprchlíků do „neposlušných“ zemí. Jak to myslela? Pomohlo by to podle ní situaci? A co dalšího je potřeba udělat, aby Evropa migrační krizi zvládla? I o tom byl rozhovor.

Česká média nedávno obletěl úryvek rozhovoru z německého Neue Osnabrücker Zeitung, pro který jste údajně uvedla, že do zemí na východě Evropy, které shodou okolností odmítají přijímat uprchlíky v rámci relokačního programu Evropské komise, by měly být přestěhovány celé vesnice a nikoliv jednotlivci. Jak jste to myslela?

Pokud se pořádně podíváte na ten rozhovor, tak uvidíte, že se mne (novináři) ptali, co si myslím o přesunu větších skupin uprchlíků do východní Evropy. Já odpověděla, že to v souvislosti s jejich integrací dává větší smysl než přesouvat pouze jednotlivce třeba do země, kde nikdo nemluví jejich jazykem. Určitě je lepší zajistit, aby lidé odcházeli spolu se svou rodinou a ne sami. Novináři má slova překroutili, že to vyznělo, že jsem chtěla přesouvat celé vesnice do zemí jako trest za odmítání uprchlíků. Tak to vůbec nebylo. Je to nesmysl.

Zároveň jste ve stejném rozhovoru uvedla, že podporujete řízení, které proti zmiňovaným zemím, k nimž patří i Česká republika, před měsícem zahájila Evropská komise. Může to celé situaci ve Středomoří pomoct? Takový proces může trvat několik měsíců i roků, než přijdou případné sankce.

Členské státy musí dodržovat zákony EU. Ano, zákonů je hodně a stává se poměrně často, že se vládám nelíbí, ale i přesto musí být implementovány. EU je přece také unií, kde platí vláda práva. Pokud to některý stát nedodržuje, tak přijde řízení pro neplnění povinnosti. Je to určitě časté, ale také je na Evropské komisi, aby zajistila, že každý stát bude dodržovat pravidla. Já s tím souhlasím.

Česká vláda kritizovala relokační program Evropské komise, který byl představen před dvěma lety, od samého počátku. Tvrdí, že nefunguje, protože do dnešního dne se povedlo přesunout jen malý počet uprchlíků z Řecka a Itálie. Vy si myslíte, že takové řešení může pomoct?

Ano, určitě. Velmi to podporuji. Je tu obrovský tok lidí, kteří míří do dvou zemí EU, do Itálie a Řecka. Může za to geografie. Tyto dvě zemí musí kvůli své zeměpisné poloze nést zodpovědnost, ale nezvládají to. Pokud se podíváte třeba na situaci v Řecku, tak tahle země prochází obrovskou finanční krizí, dělá masivní škrty a navíc má velký problém se svým azylovým systémem, za což ostatně čelí několika řízením pro neplnění povinnosti ze strany Evropské komise. Je ale naprosto jasné, že nemůžeme tuto zemi nechat bez povšimnutí, když prosí o pomoc. To samé je Itálie. V současnosti kvůli své geografické poloze Itálie přijímá obrovské množství žádostí o azyl a já si myslím, že je naprosto fér, jestliže žádá o solidaritu ostatních.

Kdo je Ska Keller?
Franziska Kellerová je německá politička, europoslankyně a členka Strany zelených. Vystudovala islámská studia, turkologii a judaistiku na Svobodné univerzitě v Berlíně a pobývala také na Sabanci Üniversitesi v Istanbulu. V letech 2007 až 2009 byla mluvčí zemského předsednictva strany v Braniborsku. Do Evropského parlament byla poprvé zvolena v roce 2009. Věnuje se zejména migraci a obchodní politice EU.

Jedním z argumentů české vlády proti systému kvót je, že do Evropy přichází drtivá většina tzv. ekonomických migrantů, které je potřeba vracet do zemí, odkud vyrazili. I proto ministr vnitra Milan Chovanec nedávno přislíbil finanční pomoc na podporu unijních aktivit v Libyi, které mají vést ke snížení počtu přicházejících lidí, a vyslání policistů do Itálie. Ti by tam měli pomáhat právě s návraty. Přijde vám to jako dobrý nápad?

Je pravda, že zejména Řecko trpí nedostatkem lidských zdrojů. Itálie také, ale v Řecku je situace mnohem vážnější. Popravdě řečeno, policie není tím, co by bylo potřeba, protože když k vám přicházejí uprchlíci, tak s tím policie nic nezmůže. Potřebujete lidi, kteří si dokáží poradit s žádostmi o azyl. To platí i o Řecku. Byl to ostatně také důvod, proč se EU obrátila na členské státy, aby sem poslali své úředníky. Členské státy odpověděly: jistě, jistě, protože samozřejmě raději pošlou úředníky, než budou přijímat uprchlíky. Navzdory slibu ale stejně poslaly minimum. Je to také součást onoho velkého problému.

A co peníze na aktivity v Libyi?

Nemyslím si, že je to dobrý nápad, na který bychom se měli opravdu soustředit. V Libyi je jak známo konfliktní situace. Uprchlíci a žadatelé o azyl tam čelí vážnému porušování lidských práv. Na části pobřeží dochází dokonce k tomu, že jednotlivci tu kolaborují s pašeráky lidí. Poslat peníze a vybavení do těchto oblastí by situaci ještě zhoršilo, než že by to vedlo k jejímu zlepšení.

Vždycky musíme myslet na to, že uprchlíci jsou lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Pokud požádáte o azyl a úředníci rozhodnou, že na něj máte nárok, nemůžete tyto lidi poslat zpátky. Podle mezinárodního práva je nutné uprchlíkům poskytnout ochranu. Žádný stát nemůže říct: nezajímá nás mezinárodní právo nebo lidská práva a pošleme tyto lidi zpátky do války. To není možné.

Největší břemeno nese v posledních týdnech právě Itálie. I proto Evropská komise a členské státy navrhly řadu kroků, jak jí ulevit – jedná se například o finanční podporu libyjských úřadů nebo opatření na straně Itálie včetně dobrovolného kodexu pro neziskové organizace, které pomáhají migrantům na moři. Spolu s dalšími poslanci Evropského parlamentu jste ale některé navržené kroky kritizovala v otevřeném dopise. Co vám vadí?

V tento moment soukromé organizace - různé neziskovky - zachraňují na moři velké množství lidí a je naprosto skandální, že Frontex (agentura Evropské unie, která koordinuje ochranu vnějších hranic EU; pozn. redakce) a členské státy říkají, že neziskové organizace spolupracují s pašeráky. Pomáhají lidem, aby se neutopili! Tito lidé by si zasloužili ocenění a medaile a ne tuhle antikampaň. Na to jsme v našem dopise upozorňovali.

Máte nějaký recept, jak vyřešit současnou migrační krizi v Evropě? Jakou roli v ní má hrát kritizovaný relokační mechanismus, který je pouze dočasný?

Relokační program byl vytvořen pro 160 tisíc uprchlíků a myslím si, že toto číslo bychom měli splnit. Samozřejmě platí, že dvouletý program není řešením na všechno. V současnosti probíráme celkovou reformu společného azylového systému a myslím si, že jeho součástí by měl být férový distribuční systém.

Ten by fungoval jak?

Znamená to, že každá země by přijímala určitý podíl žadatelů o azyl. Podle mého by se distribuční schéma mělo opírat třeba o velikost dané země. Jinými slovy větší a bohatší země by přijímaly více uprchlíků než menší a chudší státy. Každá země by se ale musela podílet a dodržovat pravidla a také nést zodpovědnost.

Co dalšího by mohlo pomoct?

Také zoufale potřebujeme něco udělat ohledně toho, proč sem lidé přicházejí. Některé členské státy vyvážejí zbraně do konfliktních oblastí, třeba do Saúdské Arábie. Pak je tu také evropská obchodní politika, která poškozuje zemědělské trhy ve středoafrické oblasti. Je tu spoustu špatného, co způsobuje národní nebo evropská legislativa. My to musíme změnit. Není to tedy pouze o tom, že se nám podaří zastavit uprchlíky na hranicích, musíme také pomáhat lidem mimo EU, aby se jim žilo lépe.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek